Dva týdny na vrácení zboží z e-shopů

Na dálku uzavřené kupní smlouvy jsou pro spotřebitele pohodlnější a časově méně náročné. Kromě zmíněných výhod však nákup "na dálku" přináší i rizika.

Pokud si cokoliv koupíte přes internet, můžete to během příštích dvou týdnů vrátit bez uvedení jakéhokoliv důvodu. Stejné je to s veškerým zbožím koupeným "na dálku" po telefonu, e-mailem nebo dopisní objednávkou.

Poněkud zvláštní obchody

Je to poněkud specifický obchod, protože poskytovatel služby sice uskutečňuje své úkony ze své provozovny či místa podnikání, ale zákazník s ním před uzavřením smlouvy nepřijde do osobního kontaktu a jedná s ním pouze prostřednictvím komunikačních prostředků.

Spotřebitel tak může být snadno klamán. Výrobek si nemůže prohlédnout a vyzkoušet a musí se spolehnout na prodejcem (resp. výrobcem) popisované a reklamou garantované vlastnosti.

V rámci ochrany spotřebitele jsou tyto nově vzniklé podnikatelsko-spotřebitelské vztahy legislativně upraveny. Ustanovení v zákoně. č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 53, odst. 1 především výslovně umožňuje uzavírání spotřebitelských smluv za použití tzv. prostředku komunikace na dálku, a to zejména prostřednictvím neadresovaného a adresovaného tisku, typového dopisu, reklamy v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalogu, telefonu s obsluhou či bez obsluhy, rozhlasu, videotelefonu, videotextu, elektronické pošty, faxového přístroje, televize (teleshopping).

Důležitá je objednávka

Zákon samozřejmě nevyjmenovává všechny formy distančního uzavírání smluv, vynechává například internet, který mezi prostředky komunikace na dálku zcela jistě také patří. Je důležité upozornit, že klasický písemný styk sám o sobě prostředkem komunikace na dálku v tomto slova smyslu není a popisovaná právní regulace se na něj nevztahuje.

Spotřebitelé často nevědí, jak je to v případě, že si zboží sice objednají přes internet, ale vyzvednou a zaplatí jej v kamenné prodejně. Smlouva je uzavřena distančním způsobem pouze tehdy, pokud k jejímu uzavření došlo už tím, že prodávajícímu byla doručena objednávka. Objednávka je tedy závazná, jestliže na jejím základě je prodávající povinen výrobek dodat.

Pokud tomu tak není, dojde k uzavření smlouvy v provozovně prodávajícího teprve převzetím zboží a pak jde o běžný prodej v obchodě a ustanovení § 53 občanského zákoníku se na něj nevztahuje.

Prostředky komunikace na dálku, které umožňují individuální jednání, mohou být použity jen pokud spotřebitel jejich použití neodmítl. Automatické telefonní systémy a faxové přístroje mohou být k prodeji použity pouze s předchozím souhlasem spotřebitele.

Při obchodování

Ustanovení § 53 také prodávajícímu ukládá povinnost spotřebiteli poskytnout při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy zejména tyto informace:

- obchodní firmu nebo jméno a příjmení a identifikační číslo dodavatele

- sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby

- kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty

- údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování

- název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb

- cenu zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány

- náklady na dodání

- způsob platby, dodání nebo plnění

- poučení o právu na odstoupení

- náklady na použití komunikačních prostředků na dálku

- dobu, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

Po uzavření smlouvy

Další povinností vyplývající z § 53 je, že po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku (nejpozději však před plněním) musí prodávající spotřebiteli písemně poskytnout tyto informace:

- obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele

- sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby

- informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy

- informace o službách po prodeji a o zárukách

- podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než jeden rok

14 dní na vrácení zboží

Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, může od ní spotřebitel do čtrnácti dnů od převzetí plnění odstoupit. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat, písemně nebo jiným obdobným způsobem, se tato lhůta pro odstoupení od smlouvy prodlužuje na tři měsíce. Pokud však prodávající informace v jejím průběhu řádně předá, dochází tímto dnem k ukončení tříměsíční lhůty a počíná běžet lhůta čtrnáctidenní.

Když nastanou potíže

Ustanovení § 53 upravuje rovněž situace, kdy spotřebitel od smlouvy uzavřené prostředkem komunikace na dálku odstoupit nemůže. Je to v případech, kdy je smlouva uzavřena:

- na poskytování služeb (jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění)

- na dodávku zboží nebo služeb, pokud jejich cena závisí na výchylkách finančního trhu a je nezávislá na vůli dodavatele

- na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu

- na zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání

- na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal

- na dodávku novin, periodik a časopisů

- dodávku spočívající ve hře nebo loterii

Vrací se všechny peníze

Dalším důležitým bodem zmíněné právní úpravy je to, že poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, nemusí mu je spotřebitel ani zaplatit, ani vrátit, ani jej o svém postupu a rozhodnutí vyrozumět. Toto se týká zejména tzv. "setrvačného prodeje."

Nutno dodat, že právo spotřebitele odstoupit od smlouvy není možné vázat na žádné podmínky či sankce. Prodávající jim v momentě, kdy chtějí využít svého zákonného práva a od smlouvy odstoupit, naúčtuje jakýsi storno poplatek, což je v rozporu s § 457 občanského zákoníku.

Ve smyslu tohoto ustanovení je totiž následkem odstoupení od smlouvy spotřebitel povinen vrátit prodávajícímu přijaté plnění (zboží) a prodávající je pak povinen spotřebiteli vrátit plnou výši zaplacené kupní ceny. Pokud ale není spotřebitel již schopen zboží či jiné převzaté plnění vrátit, anebo jeho hodnota byla již snížena, je spotřebitel povinen chybějící hodnotu podle ustanovení § 458 občanského zákoníku nahradit prodávajícímu v penězích.

V praxi se to děje odečtením příslušné částky z kupní ceny vracené prodávajícímu. Nadto mohou být spotřebiteli ještě účtovány pouze náklady na vrácení zboží, například přepravní náklady.

Článek je převzatý ze spotřebitelského serveru Q magazín