Hora Conca je jedinou přírodní rezervací v provincii Caltanissetta na Sicílii. Je to vápencový útvar poblíž Campofranco ve výšce 473 m n.m. a pochází z pozdního miocenu (z doby před 5 - 6 milióny let) stejně jako všechny útvary tak zvané náhorní sirné křídové plošiny, která se rozkládá na velké ploše od jižní části řeky Imera po řeku Platani.
Křídový masiv hory Conca spočívá na mnohem starším nepropustném jílovém podloží. Na severním svahu vertikálních stěn se nachází koryto řeky Gallo d´oro (Zlatý kohout) vlévající se o několik kilometrů dále do řeky Platani.
Stará dlážděná cesta vede podél úpatí až k mostu přes řeku, který se nedávno zřítil. Jde o stavbu ze 17. století. Ta stojí na místě starší silnice, možná z římského období. Na území Monte Conca se nacházejí i neolotické památky a zbytky středověkých staveb.
Hora je tvořena mnoha vrstvami křídy proloženými vápencem. Tři největší prozkoumané jeskyně jsou systémem krasových i pseudokrasových dutin vytvořených na zlomech a puklinách vápence.
Vodu polykají i vyvrhují
Základem všech tří je starý pramen, ve speleologické terminologii nazývaný vyvěračka. Tvoří je téměř vodorovný tunel, který není dosud zcela prozkoumán. Hlavními částmi jsou Inghiottitoio (místo, kde je polykána voda) a Risorgenza (místo, kde vytéká voda). Druhá z nich se nazývá také Grotta di Carlazzo (Karlův dóm). Dohromady tvoří vodní soustavu uvnitř hory. V dešťových obdobích stéká voda do Inghiottitoio na jihu a vytéká po celý rok z Risorgenza na severu. To vede k domněnce, že Risorgenza není napájena výhradně z Inghiottitoio.
Inghiottitoio se nachází na jižním svahu na konci slepého údolí, na začátku je vodorovný tunel. Pak následují čtyři studně (neboli propasti) hluboké kolem sta metrů a po dalších čtyřech stech metrech končí jeskyně neprůchodným sifonem. Ve vodě tu žije zvláštní druh úhořů.
Neprůlezná osmička
Risorgenza se otevírá na severním svahu u ohybu řeky Gallo d´oro. Odtud neustále vytéká voda do propasti a v minulosti se jí využívalo pro zemědělské účely. Tato propast se nachází na úpatí skalnaté stěny pod pramenem, kde často dochází k lavinovitému sesuvu kamení. Voda vytéká z vrstvy mezi křídou a nepropustným jílem. Dutinu tvoří dva tunely nad sebou. Spodní protíná voda a je neprůchodná, ale spojuje se s horním do vchodu přes jezírko a na konci nehlubokou studnu. Horním tunelem lze projít. Je klikatý, ale neklesá ani nestoupá a jeho délka je 250 metrů. Jeskyně tvoří osmičku, protože se v ní spojují dva kruhové obvody. Končí neprůchodnou štěrbinou, ale dráhy jsou propojeny, protože zde proudí vzduch.
Pod zem jeskyňáři, na horu turisté
Jeskyně Monte Conca zkoumala speleologická skupina patřící k Italskému horskému klubu v Palermu. Palermští speleologové zmapovali jednotlivé úseky a správa Provincie Sicílie je pověřila správou rezervace. Návštěva popsaných jeskyní je obtížná a pro laiky bez dostatečných znalostí a speciálního vybavení nebezpečná.
Kraj okolo Monte Conca si ovšem zaslouží návštěvu pro svoji nádhernou a různorodou krajinu. Velmi příjemná může být procházka po antické silnici, dnes pouhé stezce, která vede při úpatí hory.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
