Jiří Novák spojil svět barokních a moderních soch

"Luitgarda je pro mě životní zakázkou. Nic podobného jsem nedělal a asi už dělat nebudu," prohlásil v roce 1994, když dílo Matyáše Bernarda Brauna zkopíroval ve svém ateliéru v budově bývalého pivovaru Hrubá Skála.

Další jeho rekonstrukční, restaurační i zcela nové práce v pískovci můžeme obdivovat po celém Českém ráji, kde pracoval a pro který také nejvíc tvořil. Jeho poslední práce byl Neptun do zničené Neptunovy fontány na náměstí Edvarda Beneše v Liberci. Originál není nijak umělecky cenné dílo, ale je vedle Ještědu symbolem tohoto severočeského města. Instalace se bohužel nedožil, ale obyvatelé Liberce jsou mu za kamenného boha vodstva vděční.

Jiří Novák vystudoval střední keramickou školu a poté sochařství na UMPRUM. "Učili nás čistému řemeslu, stavěli jsme na pevných základech. Ještě dnes jsem svému tehdejšímu profesoru Laudovi vděčný. Říkal nám: Hoši, tady nebudeme dělat umění, ale budeme studovat přírodu!" 

Moderní, plastové, kovové a pohyblivé 

Výborně zvládnuté řemeslo je vidět nejen na práci s barokními sochami, ale také na vlastní tvorbě, která směřovala od velmi stylizovaných figur k čisté abstrakci. Tvořil pro různé krátkodobé akce včetně legendární světové výstavy Expo 58 Brusel, kde díky jemu a jeho kolegům doslova explodoval československý moderní styl snad ve všech uměleckých oborech od sochařství a malířství, přes sklářství, užité umění, architekturu a průmyslový design až po film a divadlo. 

Zároveň po něm zůstalo mnoho autorských soch instalovaných především ve velkých městech. Všeobecně je zřejmě nejznámější jeho robustní sochařské ztvárnění loga České televize u vstupu do hlavní budovy na Kavčích horách. Typický reliéf zahlédne televizní divák velmi často ve zpravodajství.

Za osobní návštěvu rozhodně stojí plastová, téměř abstraktní socha Rychlost před školou V Rybníčkách v Praze - Strašnicích, která jeho vlastní vidění světa odstartovala roku 1961. Její prostor a monumentalita vyniknou až při pohledu zblízka.

Uprostřed náměstí na pražském sídlišti Novodvorská stojí kovová pohyblivá socha Dálky z roku 1970, která uzavřela jeho nejplodnější inovativní období v tomto směru. Je pokládána za umělecký vrchol tzv. sídlištních plastik nejen pro vlastní kvalitu, ale také kvůli ideálnímu umístění do architektury.

Jiří Novák je umělecký souputník Evy Kmentové, Vladimíra Janouška a Valeriána Karouška, se kterými na některých dílech spolupracoval a také společně studovali.

INFO: Jiří Novák

Nejvýznamnější restaurované sochy Jiřího Nováka

• Kalvárie v Turnově na Vrchhůře
• socha sv. Jana Nepomuckého v turnovské Hluboké ulici 
• boží muka v Sobotecké ulici na křižovatce se starou mašovskou cestou
• sloupová socha Madony na Všeni od semilského kameníka Františka Prokopa
• barokní socha sv. Prokopa na cestě z Hrubé Skály do Sedmihorek
• Chládkova socha sv. Jana Nepomuckého na okraji parku v Aleji legií
• boží muka v Doubravici
• centrální kříž s korpusem na městském hřbitově v Turnově
• braunovská socha v zámeckém parku v Lysé nad Labem
• sochy Panny Marie a tří světců v Ploskovicích a Třeboutici
• morový sloup v Libochovicích, sloup se sochou sv. Vavřince v Roudnici nad Labem
• kašna se sochou sv. Floriána v Lipníku nad Bečvou
• socha sv. Jana Nepomuckého v Kozlovicích na Litoměřicku
• socha sv. Jana Nepomuckého v Kundraticích na Semilsku
• mariánský sloup v Semilech
• kašna před budovou zámku v Jilemnici
• kopie sochy Naděje od barokního sochaře Josefa Herschera z balustrády zámku v Manětíně

Sochy a sochaři na Horydoly.cz

Černý Zemanovi: Fuck Off!

Sochařská pocta Dolomitům

Raslavické dřevěné sochy

Olbram Zoubek, sochař antického gesta

Moderní umění na Klenové

Česká socha vítá v Mauthausenu

Vltavské sochy v Praze