K Modrému sloupu mohou i Češi

Přechody byly otevřeny na místech Siebensteinkopf (hraniční kámen označený na mapě KČT 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8) a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14).

Němci nechápali, proč Češi zakazují vstup

Když jsme si v červnu minulého roku udělali zdlouhavý výlet k Modrému sloupu, museli jsme jet autobusem ze Železné Rudy přes Německo až k Modrému sloupu.

Ke stejnému místu letos dojdeme z české strany pěšky z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici. Můžeme odtud pokračovat až na Luzný.

Trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným českobavorským logem.

Ne každý a ne vždycky

Pozor však na další upřesňující podmínky! Přechodové místo Siebensteinkopf bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku.

Kvůli nezbytné ochraně populace tetřeva, kterého před lety plašila někde tady s povolením od Šumavského národního parku v kapse trénující olympionička Kateřina Neumannová, tu v zimě nebudou zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy.

Zato přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přístupné každý rok čtyři měsíce od 15. července do 15. listopadu.

Turisté by měli ještě vědět, že na těchto stezkách je vyloučen vstup se psy a jízdními koly, dále není povolena jízda na koních a vjezd jakýchkoliv vozidel.

Tady to povolíme, jinde zakážeme

Těm, kteří se diví, jak se ekologové smilovali nad turisty a umožnili jim vstoupit do lúna krásné přírody, musíme k divení přidat další zprávu.

"Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou národních parcích při státní hranici, bude částečně zredukována síť hraničních chodníků. Například v úseku mezi Špičníkem a Roklanem bude cesta zcela uzavřena, úsek mezi Špičníkem a Luzným bude otevřen od 15.7. do 15.11., úsek Železná Ruda–Roklan bude otevřen také jen od 15.8. do 5.11.," čteme si v nepotvrzené, ale ani v nevyvrácené zprávě uveřejněné v regionálním tisku.

Tak to vždycky bývalo...

Historie cestování přes Modrý sloup má dlouholetou tradici. Vždyť v archívech doložené dokumenty jsou už ze 14. století, kdy tudy vedla obchodní stezka ze Sušice do Pasova.

Jenže po roce 1948 tady vzniklo uzavřené hraniční pásmo a tak naposledy byl Modrý sloup přístupný jen v letech 1989 až 1991.

Po vyhlášení Národního parku Šumava se přechod uzavřel a jen v roce 2006 se tam díky výjimce krátce smělo. Lidé se však přírodou kochali pouze ve skupinkách a s průvodcem.

Do Luzenského údolí vás pořád nepustíme!

Než začnete vážení turisté jásat, tak tady máte ještě jednu upřesňující zprávu. Dohoda o otevření přechodů je kompromisem obcí a správců parku, a ti si kladli podmínky.

Například, že trasa k Modrému Sloupu nepovede turisticky nejatraktivnějším směrem přes Luzenské údolí, ale úbočím Špičníku. Důvodem je ptákovina. V Luzenském údolí je totiž koncentrace tetřevů vyšší než v úbočí.

"Trasa přes Špičník vede mimo rašeliniště a nejvzácnější ekosystémy a biotopy," řekl pro MF Dnes ředitel Správy Národního parku František Krejčí a dodal, že i cesta přes Špičník si svoje příznivce určitě najde, protože je prý v podstatě vyhlídková.

Zkusíme to s vámi na dva roky. Třeba jste nesvéprávní

Druhou podmínkou ekologů bylo, že zprovozněné přechody zůstanou pro turisty otevřené zatím jen dva roky. Během nich budou pracovníci parku sledovat, jak se to podepíše na nejcennějším území Šumavy a zdejší populaci tetřeva.

"Tetřev hlušec se pohybuje tam, kde má potravu a v tom je celý vtip. Po většinu roku žije tetřev skrytě a samotářsky v místech, kde není rušen přítomností člověka, ale protože si opatřuje potravu sběrem a hrabáním, klidně dokáže hrabat i na štěrkové cestě, než přes ní přejde. Chcete-li vidět, jak se chová tetřev, podívejte se v drůbežárně na slepici a máte tetřeva, který se živí bobulemi, jehličím a mravenci, jen v jiných barvách.

Problém je v tom, že samice sice snáší 6 až 10 vajec a i když se o kuřata sama po vylíhnutí stará, po prvním roce života v průměru přežívá jen asi deset procent mláďat. Tetřev navíc chutná predátorům, mezi něž patří kuna a liška, a aby to nebylo jednoduché, tak vejce z hnízd ještě vybírají straky a vrány," řekl student oboru lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, který ještě dodal charakteristiku Tetrao urogallu, která by mu určitě neprošla u zkoušky: "Blbej, ale chráněnej pták."

Tetřev, který ovlivňuje přeshraniční turistiku na Šumavě, je známý svým tokáním. K námluvám k tomu účelu vyhledává za rozbřesku paseky nebo jiná otevřená místa a vydává přitom charakteristické hlasité zvuky.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě 

Březník na Horydoly

2006 K prameni Vltavyna podzim

2007 Čeští ochránci přírody zakazují vstup, němečtí budují chodníky

2007 Modrý sloup je zakázaný

2009 K Modrému sloupu mohou i Češi

2009 Tři nové hraniční přechody na Šumavě

2014 Neekologická a drahá hospoda na Březníku