Karlštejnsko přichází o turisty

Karlštejnské vinobraní, které se bude konat o nadcházejícím víkendu 27.-28. září, je toho zářným příkladem.

AUDIO: Karlštejnský starosta Miroslav Ureš (WAV, 48 MB, 14:05 MB)

Příklad první: Naval prachy!

Obec na tu dobu uzavře svoji jedinou ulici a vyžaduje jako každý rok vstupné. Týká se to nejenom účastníků vinobraní, ale také turistů. Vstupné v sobotu činí 100 Kč a v neděli 50 Kč.

Ačkoliv by mnozí rádi jenom prošli po turistické značce na Ameriky, na Mořinu nebo někam dál do karlštejnských lesů.

Příklad druhý: Nejezdi nám tady na kole!

Ačkoliv velká část návštěvníků Karlštejnska přijíždí na kole, jeho centrum je pro ně zakázané. Průjezd Karlštejnem ze všech čtyř hlavních směrů je pod pokutou zakázaný dopravními značkami.

Cyklista tedy přijede na hranici městysu, sesedne z kola a nejméně kilometr ho vede po ulici. Poté zase nasedne a může jet. Jenže nepříjemná pachuť z tohoto zážitku zůstává.

Na zákaz dohlíží městská i státní policie, jejíž služebna má okna právě do ulice.

"Nepřátelští vůči cyklistům zůstaneme," je přesvědčený starosta Karlštejna Miroslav Ureš.

"Bohužel nehody cyklistů se nezaznamenávají a někdo může říci, že žádná bouračka tam v životě nebyla. Sám jsem ale viděl několik odřenin, které si sami způsobili."

Příklad třetí: Ke hradu jdi pěšky!

Největší bolest Karlštejna je přístup k samotnému hradu. Pokud turisté nejedou vlakem a nepočítají s pěší túrou, znechutí jim problémy výlet.

Začíná to placeným parkovištěm. Jinde nezaparkují. Poté musejí jít dva kilometry do prudkého kopce po asfaltové ulici. Cestu znepříjemňuje zapáchající potok.

Přestože je na ní zákaz vjezdu, mohou se na hrad návštěvníci vyvézt taxíkem. (Ano, je to ta ulice, po které nesmí jezdit cyklisté.) O dříve uvažované lanovce bočním údolím se podle obecního úřadu již neuvažuje. Hromadná doprava třeba automobilovým vláčkem také není na pořadu dne.

Nevysloveným důvodem je, že stánkaři, restauratéři a prodejci všemožných cetek si udělali z karlštejnské ulice zlatý důl. Funící turisté se ještě rádi u jejich výlohy zastaví.

AUDIO+FOTO na YouTube:

Příklad čtvrtý: Víno si vychlastáme sami!

Karlštejn se chlubí vinohrady z doby Karla IV. Už Bušek z Velhartic přece říkal: "Zprvu trpké zdá se..."

Karlova vinice však už nerodí, protože se o ni nikdo nestará. Ochutnávky na ostatních vinicích se nekonají a zájemci nemají ani možnost je navštívit. Loděnická část vinic je zcela zdevastovaná.

"Za dob totality pili naše víno pohlaváři," vzpomíná starosta Miroslav Ureš. "Údajně ale kleslo na kvalitě. My ho ale dokážeme vychlastat sami."

Příklad pátý: Přileť a odleť, my nevíme co s tebou!

Hrad i obec Karlštejn a také celé Karlštejnsko pociťují pokles počtu návštěvníků. "Moje paní provozuje penzion v Ořechu," uvádí příklad marketingový šéf Karlštejnska, dnes nás drží nad vodou několik moravských rodin, které si užívají i s dětmi středočeskou dovolenou. Jeden den stráví v Praze, druhý den na Karlštejně, někdy se děti vyřádí jenom na zahradě."

Důvodem poklesu je podle Glasera rozvoj nízkonákladových leteckých linek. "Britové, Italové i Němci přiletí do Prahy. Odtud je cestovka doveze na hrad, jídlo jim zajistí levněji mimo region a na noc jsou už zase v Praze.

Dříve se v Karlštejně turisté ubytovávali a jedli, dnes to rychle ubývá. Obec ani podnikatelé se s tím nedokážou vyrovnat a turisty tedy přepouští jinam, kde na nich vydělají.