Kde koupit metrák bezpečí?

Redakce pouze dodatečně odstranila nechtěné odbočky od tématu a opravila pravopisné chyby a překlepy.

Joe: Riskujou Češi na horách nějak víc?

Kuba: Ne, je to úplně stejné se všemi národy. Snad že jsem potkal v Alpách víc západních lidí, kteří si najmou opravdového horského vůdce, kdežto Češi díky svým neznalostem a zdejšími právnímu bordelu věří svým průvodcům cestovek a instruktorům různých svazů.

Joe: S horským vůdcem je to pravda, Čech by si ho na západě asi nenajmul, místní tam chodí s vůdcem samozřejmě. Loni jsem byl v Chamonix a bez vůdce ani ránu, je to větší móda než svého času sbírání céček.

Zase průvodce cestovky je menší zlo, než žádný vůdce, když pravý horský je drahý. Pokud je průvodce cestovky alespoň zkušenější turista, má mapu, telefon na místní horskou a včas klienty zažene z kopce, pokud se zhorší počasí...

Kuba: Možná bych ještě srovnal, že Češi jsou z větší části velmi dobře vybaveni a úzkostlivě dodržují bezpečnostní pravidla a druhá menší část si z nich nic nedělá. Viz chybějící helmy na ferátách, špatné jištění na ledovci a podobně. Němci jsou pünktlich, všichni jsou na stejné úrovni. Když spadnou do trhliny, tak si můžeš být na 90 procent jistý, že budou mít dvě šplhadla na smyčkách v náprsní kapse. Jeden Čech bude mít prusíky na zadku, další v kapse, někdo je možná nebude mít vůbec, další bude viset v prsáku a sedáku. U Rakušáků to bude tak něco mezi námi a Němci. Frantíci a Italové na bezpečnost většinou kašlou úplně, třeba helmy mnohým z nich nic neříkají.

Joe: Dobrý postřehy.

Kuba: Průvodce, to je jiný problém. To je falešná jistota. Může ti poradit, ale v průšvihu nepomůže. Jednou říkal šéf vzdělávání českých horských vůdců Dušan Stuchlík: "Když jdeš s jedním klientem, můžeš si skoro všechno pohlídat, když máš dva, je to tvoje riziko, a když vezmeš tři, tak jsi v průseru mrtvý."

Joe: Jenže rada (navaž se, tam nechoď, kde máš helmu? - nemáš? - tak běž zpátky), podle mě zachrání víc životů než pomoc v průseru. Kromě toho 45 % pomoci v průseru zahrnuje tatranku, teplý čaj, dobré slovo a případně pár facek.

Kuba: Dalších 45 % pomoci v průseru zahrnuje zavolání vrtulníku.

Joe: Zbytek je nějaká první pomoc, transport, vyprošťování a podobně. Mluvím o nepoučených turistech, ne o horolezcích.

Kuba: Jenže tak to na zájezdech, kde je spousta klientů a málo zkušených šéfů, nefunguje. Ani u šéfů při tom nemáš 100% záruku, že vědí, o co jde. Vzniká tam davová psychóza - na co helmu, když tamhleten si ji taky nevzal. Nikdo nemá 100% rozhodovací pravomoc a případně pojistku, jako u opravdových horských vůdců.

Joe: Pojištění odpovědnosti za klienty nemá asi opravdu nikdo, snad jen horští vůdci. Davová psychóza se obecně řeší reversem (myslím tím podepsané prohlášení, ne jistítko od Petzla). Klient je svéprávný člověk, nelze mu nic nařizovat, nevidím na tom nic špatného. Když tě neposlouchá, revers je jen písemné potvrzení tohoto stavu věci.

Kuba: Je otázka, o čem se bavíme - jestli o Roháčích v zimě, Mont Blanku, ferátách, nebo turistickém výletu do Rumunska. Rumunsko samozřejmě potřebuje někoho, kdo to tam zná, má s sebou lékárničku, občas někoho pohladí a někomu nakope zadek.

Joe: Chodil jsem na kopce jako instruktor jedné malé cestovky. Na jedno lano bylo 2 až 6 klientů podle obtížnosti. Takovou skupinu lidí zvládneš v pohodě. ("Já jdu zpátky, jestli se ti to nelíbí, tak se odvaž... vidíš támhletu trhlinu, tak úplně stejná je možná tadyhle krok od tebe.") Ale to byla 90. léta, současný tlak na náklady je u cestovek neskutečný.

Kuba: Jo, i to je možné. Já viděl Adventuru, jak natáhla fixní lana na Glockner a lidi tam stáli několik hodin na hřebeni. Taky jsem dopodrobna slyšel od instruktora o lavině v Tarcu, kde zemřeli klienti společného zájezdu Kudrny a Adventury. Taky jsem dělal dva testy bezpečnosti cestovek v MF Dnes na ledovcích a na ferátách. Něco bylo dost podobné. Na co helmy na feráty? Neumíte navázat mačky? Atd...

Joe: To je jako s masem v hypermarketu. Chceš mít relativní jistotu? Nakupuj u souseda zemědělce. Sám se musíš rozhodnout, jestli větší váhu má štítek z Makra nalepený na balení masa nebo sousedovo slovo.

Kuba: U cestovky si platíš. Je ovšem otázka za co. Za dopravu - ano, za doprovod - možná, za bezpečí - spíš ne. To ale klienti nevědí a nikdo jim to úplně jasně neřekne.

Joe: Bezpečí se dá zaplatit? Kde se to kupuje, potřeboval bych tak metrák.

Kuba: Horský vůdce ho nabízí.

Joe: Svým způsobem ho vůdce nabízí. Řekněme, že máš menší pravděpodobnost jeho selhání. I cestovka může být bezpečná. Já za to nemůžu, že lidi preferují cenu.

Kuba: Vůdce má jasně dané mantinely bezpečnosti, za které nemůže jít. Navíc je on i jeho klient pojištěný proti všemu možnému. Navíc je záruka, že vůdce je vyškolen na nejvyšší možné úrovni ve světovém standardu. Kvůli českým zákonům to české cestovky nemusejí dělat. To je celé...

Joe: Vůdci jsou hrozní zbabělci, dojdou k nástupu, prohlásí, že počasí je na nic a jdou domů. Zhruba polovinu svých čtyřtisícovek jsem vylezl, zatímco místní vůdci to ráno otočili. Prostě jsem ochoten vrcholu obětovat část bezpečí.

Kuba: Ty jsi sám nebo se svými kámoši a tušíte, do čeho jdete. Klienti cestovek většinou falešně spoléhají na cestovku. Typické je: "Jsme dva, chceme na hory a cestovka nám pomůže, protože sami bychom se tam neodvážili."

Joe: Potud je to v pořádku. Buď jedu s ověřenou cestovkou, nebo tam zajdu, zeptám se kdo a jak to povede, jakou na to má kvalifikaci, jakou má za mne odpovědnost, přečtu si něco o horách a cestovkách, dnes s Googlem velmi snadno. Odpovědnost za vlastní bezpečnost máš ty sám a nelze spoléhat hlavně na to, co ti nikdo výslovně negarantuje.

Kuba: Právě v tom je problém - cestovky budí u neinformovaných lidí dojem, že jim v oblasti bezpečnosti garantují docela dost.

Joe: Finanční společnosti budí dojem, že za pár kaček měsíčně můžeš mít LCD televizi už na Vánoce, výrobce automobilů budí dojem, že ti nabízí dieselový sportovní vůz, hypermarkety budí dojem, že kupuješ ty nejlepší čerstvé potraviny. Každý budí dojem. Proč chtít po cestovkách, aby ho nebudily?