Kde nad Orlíkem slunce nezapadá

Pochopitelně se zde neplatí vstupné. Kdo by ho také vybíral...

Celá Bukovanská zátoka má čistou a teplou vodu.

I při silném větru se na hladině nevytvářejí velké vlny, protože je chráněná ze všech stran zalesněnými kopci. Proto si ji také jako kotviště oblíbili jachtaři.

KOUPÁNÍ.cz: Bukovanská zátoka Orlická přehrada

Na severním břehu se v lese ukrývá pár dřevěných chat, jih je pustý.

Břeh je pokrytý hrubým křemičitým pískem nebo skalkami. Opalovat se lze v trávě, nebo se ukrývat ve stínu stromů, je-li vám libo.

Nejlepší místo je ovšem poloostrov, u kterého se hladina Bukovanské zátoky stýká se samotnou přehradní nádrží Orlík. Svítí sem slunce a nikdy sem nepadne stín. Koupat se tady lze od ranního kuropění do západu slunce.

Doprava

Autem jedeme po hlavní silnici z Příbrami do Strakonic. Odbočíme do Bukovan a do vesničky Podholušice. Silnice se zúží na lesní silničku, prudce se sklopí (pozor na špatnou kvalitu asfaltu!) a úzkým údolím nás sveze na rozcestí u stanového tábora. Zde auto odstavíme na okraji komunikace. Jdeme lesní traktorovou cestou nad levým břehem Bukovanské zátoky půl kilometru na označené místo Taterův vrch. U tabulky cesta uhýbá prudce doleva. My sestoupíme na poloostrov vyšlapanou pěšinkou vpravo dolů. Od stanového tábora lze k Bukovanské zátoce přijít zprava i zleva a vybrat si kterékoliv místo ke koupání.

Doprava hromadnou veřejnou dopravou je problematická. Parník v Bukovanské zátoce nestaví. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Kozárovicích a Bukovanech a ještě k tomu jezdí zdejší spoje jen zřídka. Železnice je příliš vzdálená.

Na kole lze přijet pouze z Bukovan, ale návrat je pěkně dlouho do kopce.