Koněpruské jeskyně a Zlatý kůň

Odedávna se návrší nad vesnicí Koněprusy říkalo Zlatý kůň.

Lamači kamene nebyli první

Až do roku 1950 nikdo netušil, že obě jména mají společný reálný základ. V ten rok objevili dělníci lámající vápenec v Houbově lomu podzemní chodbu.

Mistr Karel Mareš pak s několika druhy pronikl do podzemí a zjistil, že v nitru hory se nachází velký jeskynní komplex. Těžba vápence byla přerušena a do podzemí nastoupili jeskyňáři, archeologové a paleontologové.

Ukázalo se, že lomaři nebyli rozhodně prvními lidmi, kteří se do Koněpruských jeskyní dostali. Obývali je už pravěcí lovci před dvaceti tisíci lety. Z té doby odkryli archeologové řadu kosterních pozůstatků a to jak zvířat – tygrů šavlozubých, bizonů, jeskyních lvů, mastodontů, jeskyních medvědů, hyen, tak lidí.

Penězokazecká dílna pracovala za husitů

Během husitských válek si hluboko pod zemí zřídili dílnu penězokazci. Dávní výrobci falešných mincí se sem spouštěli po laně malým otvorem ve stropě, který jim sloužil zároveň jako komín.

Podle starobylé pověsti měl jakýsi pasáček nalézt někde na Zlatém koni sluj s mužem přehrabujícím se v penězích. Ten ho obdaroval. Pasáček o tom všem ve vsi řekl, ovšem skrýš s penězi již nikdy nenašel. Možná tehdy našel penězokazeckou dílnu a její obyvatelé stačili zmizet a vstup do jeskyně zamaskovat.

Bílý kůň cválá z prastaré keltské minulosti

Ještě starší pověst je spojená s koňskými jmény vesnice a kopce. Prý se tu občas objevovala žena na bílém koni a kam kříslo kopyto, tam se objevilo zlato. Zdálo by se, že to souvisí s historicky doloženými penězokazci ze středověku.

Potíž je v tom, že žena na bílém koni je keltský symbol. Že by se zde tedy se zlatem pracovalo o tisíce let dříve, než o tom dnes víme?

Turisté jdou pěšky, jeskyňáři se plazí po břiše

Geologický systém Koněpruských jeskyní vznikl v nejstarších čtvrtohorách. Tvoří jej tři patra chodeb o celkové délce dva kilometry, pro turisty s průvodcem je přístupných 590 metrů. Zbytek chodeb jsou většinou tak zvané plazivky. Jeskyňáři tu musejí prolézat po čtyřech a mnohdy se doslova plazí bahnem, aby se dostali do dalších prostor.

Nejzajímavější turistická trasa pro pěší nebo horská kola vede po žluté značce ze Srbska přes údolí Koda, k jeskyním a dále přes Zlatý kůň a Koukolovu horu do Králova Dvora. Od vlaku k vlaku je to okolo dvaceti kilometrů.