Krápníky jako rybářské háčky

"Co to bylo za melodii?" ptají se diváci místních průvodců v Hamských jeskyních na Mallorce. Ti se chvíli dohadují a potom z nich vypadne: "První písničku jsme nepoznali, ale druhá byla asi O sole mio." Hudba umlká, loďka mizí za hradbou krápníků a průvodci zapínají světla.

Bude fantazie

Kýč nás ovšem bude doprovázet na každém kroku: "Uděláme fantazii, uděláme krásu podzemního světa a uděláme tmu," opakuje postarší muž, když zapíná u průhledů do jeskynních prostor tři různé druhy nasvícení. Fantazie je obvykle nejhorší, fialová se v ní mísí s krvavě rudou a modrou.

Objev před sto lety

Jeskyni objevil při stavbě domu Pedro Caldentey v roce 1905. Seriozní průzkum provedl významný karsolog Eduard Martel známý mimo jiné i z Moravského krasu. O dva roky později byla jeskyně zpřístupněné pro veřejnost.

Slaná voda

"Hamské jeskyně jsou druhé nejhezčí na Mallorce," domnívá se vedoucí všech průvodců cestovní kanceláře Fischer Alice Pecháčová. "Větší a lepší jsou už jen Pirátské jeskyně přímo na pobřeží.

Většina jeskyň na ostrově má více či méně slanou vodu. Nejsou sice přímo propojené s mořem, ale skrze porézní vápenec komunikuje jejich sladká voda s mořskou slanou vodou.