Kůrovec je televizní hvězda

Ministerstvo životního prostředí pozvalo novináře, aby jim vysvětlilo, proč nehodlá měnit vedení Národního parku Šumava a proč sežrané smrky nechá na svých místech.

VIDEO
Tisková konference Ministerstva životního prostředí

Ministr životního prostředí mluví jasně

Jako první v televizním nekomentovaném přenosu hovořil ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Mluvil dlouho a orientovat se v jeho prezentaci plné grafů a map by dalo fušku i těm nejbystřejším studentům aplikované ekologie, natož novinářům.

Pak promluvil ministr životního prostředí Ladislav Miko a od něho zazněla jasná slova.

"Samozřejmě víme, že na Šumavě kůrovec je. Ale z předložených dat i jeho průběžného detailního sledování jasně vyplývá, že se vše vyvíjí přesně tak, jak ministerstvo i správa národního parku očekávaly. Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu a zásad diferencovaného managementu. Žádné ohrožení nehrozí," prohlásil ministr životního prostředí Ladislav Miko.

"Vyjádření hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly nemohu proto bohužel vnímat jinak, než jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení. Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat," měl jasno Ladislav Miko.

Čí je vlastně Šumava ?

Nedá nám to a rekapitulujeme si, co jsme slyšeli. Jihočeský hejtman Jiří Zimola chce vyhlásit stav nebezpečí, ač na to nemá právo.

"Šumava patří nám," volají z Prahy ochranáři. Chlapci však zapomínají, že park vznikl bouchnutím razítka v posledním desetiletí minulého století a že v době Karla Klostermanna tam všude byl hospodářský les.

Co však s faktem, že se hejtman Zimola při vyhlášeném poplachu nad Šumavou opírá o zprávu expertů. "Dostal jsem ji k prostudování. Je to těžký text, ale začetl jsem se do něj. Ze zprávy je zřejmé, že ji sepsali lesní inženýři, kteří očekávají zisky z těžby," zkracujeme sami pro sebe ministrovu reakci a nikoho z novinářů nenapadá žádná otázka.

Máme snad na Šumavě vinice?

Vždyť ten spor je přeci právě o lese. Cožpak jsou na Šumavě vinice? Ministerstvo životního prostředí ve vydané zprávě k tiskové konferenci pak tuto část mírní. "Poměrně citlivě jsem vnímal, že hejtman prezentoval výsledky práce oné skupiny dříve, než je poskytl Ministerstvu životního prostředí a Správě NP Šumava, které přitom mají péči o lesy v národním parku na starosti. Správa NP vycházela autorům zprávy po celou dobu jejich práce vstříc a přesto nikdo z jejích zástupců, ani ze zástupců MŽP nebyl na prezentaci výsledků ani pozván," říká ministr Miko.

"Je zarážející, že mezi autory zprávy o lesích v národním parku, tedy nikoli hospodářských lesích, jsou samí lesníci, ale žádný přírodovědec. Z odborného hlediska jde tedy o velmi jednostranný pohled. Kromě toho mě velice mrzí, že v týmu nebyl žádný zástupce MŽP ani Správy NP Šumava," uzavírá ministr životního prostředí.

Zprávu jsme citoval, ale neukážu vám ji

Zveřeníme zprávu později, odepisuje nám hejtman: "Děkuji za váš zájem a snahu o objektivní informování. Se zprávou se nyní seznamuje pan ministr, teprve poté ji hodlám zveřejnit. Očekávám to v příštím týdnu. Do té doby prosím o trpělivost," odepisuje nám hejtman Jiří Zimola na naši žádost o nahlédnutí do zprávy lesníků.

"Vykládají cosi o vědeckém sporu, ale ve skutečnosti se hrdlí o kompetence. O přírodu jde snad taky, důležitější je, komu patří klíče. Kdyby opravdu byly ve hře jen megalomanské projekty a zisky z dříví, bylo by třeba všechno jasné jak facka, jenže..." píše se v komentáři Práva.

Loni proběhla beseda novinářů se šumavskými starosty, kterou zprostředkoval Plzeňský kraj a všichni lidmi v obcích zvolení starostové si stěžovali, že se jim vylidňují jejich vesnice. Navíc výrazně narůstá i průměrný věk zůstavajích obyvatel. Lidem park nevadí, jenom v nastoleném režimu prý není z čeho žít.

V záři světel v přímém televizním přenosu

Vraťme se však na poslední ministerskou besedu. Bylo zajímavé, že ředitel parku Bavorský les pozvaný rovněž na tutu besedu do Prahy, kýval hlavou, když se jej redaktor časopisu Vodní hospodářství zeptal, zda po druhé světové válce, kdy na naší straně hranic byla v této oblasti Šumavy železná opona, tento stav přispíval více k ochraně přírody.

Další otázka mířená tentokrát k ministrovi byla ještě zajímavější. Na besedě vedle přírodovědce Ladislava Mika, který je nyní v úřadě ministra životního prostředí, zasedli i bývalí první muži životního prostředí Bursík, Ambrozek a Moldan, chyběl však exministr Kužvart.

"Názory pana Kužvarta jsou známé, nic by nám nového neřekl, neboť on povolil těžbu v parku," řekl Miko na otázku zvědavé novinářky z redakce Zemědělce. Nutno dodat, že pozvaná trojice exministrů také nic nového neřekla, ale jejich kývání se prostě hodilo.

Lesníci nám do toho mluvit nebudou

Na besedě nepromluvil žádný lesník. S ředitelem nově vzniklého ministerského odboru péče o národní parky s Vladimírem Dolejským, který má vysokoškolské lesnické vzdělání, se zdravíme až po skončení besedy na chodbě.

"Mám za to, že Šumavě a ochraně tamní přírody škodí především podobné vyhrocování a politizace debaty, která by měla být spíše věcnou a odbornou diskusí," říká Ladislav Miko. "Věcnou debatu nabízím krajům i obcím trvale a nadále o ní stojím. O zřízení jakési krizové komise ale opravdu neuvažuji," uzavírá rezolutně ministr Miko.

Je to jasné. Kdyby na zřízení komise ministerstvo kývlo, tak by přiznalo, že je krize, ale tu šíří jenom lesníci, hejtmani a ještě zaujatý pan prezident Václav Klaus, jenž podepisuje petici na výstavě Země živitelka.

Kdo se však s kým bude bavit. František Krejčí, když bude promítat grafy a mapy starostům, tak je ještě více naštve. Oni nemají dost prostředků, a proto hledají peníze na kanalizaci a na odvoz odpadů, které vozí trochu dál než ve vnitrozemí.

V národním parku Šumava zatím ochránci přírody počítají vodákům kanoe na horním toku Vltavy a s ohledem na tetřeva honí turisty po třikrát delší trase na Modrý sloup, než je přímá historická cesta.

Kůrovec je všude. Na Šumavě je vidět

"Úvahy o vyhlášení stavu nebezpečí, když hrozí stromům v lese jejich přirozený nepřítel, kterým je kůrovec, jsou nesmyslné. Pak by museli stav nebezpečí vyhlásit prakticky všichni hejtmani v České republice, protože kůrovcová kalamita je realitou celé střední Evropy a tedy i hospodářských lesů v celé naší zemi," řekl ministr Miko.

Jeho další slova kopírujeme z tiskové zprávy: "Kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii, což je za posledních 50 let."

Zpráva dále pokračuje: "V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních 2,5 milionu m3. Kůrovec v NP Šumava ale tvoří pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR, napadené stromy v bezzásahových zónách necelou polovinu procenta. Naproti tomu více než 99 % kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 % kůrovcové kalamity, kalamitu řeší i lesníci v hospodářských lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, na Vysočině a dalších regionech. Kůrovec se přitom evidentně nešíří z národního parku do hospodářských lesů, protože v nižších polohách jeho rojení nastává přibližně o měsíc později, což vyplývá i z dokumentace České inspekce životního prostředí z letošního roku. Většina kůrovcem napadených hospodářských lesů je kromě toho od národního parku poměrně vzdálená."

Jejej a máme tu statistiku

"Statistika je přesné sčítání nepřesných čísel. I ochranáři mohou lhát jako malí kluci," napsal nám reakci na prohlédnutí televizního záznamu besedy vysokoškolský profesor věd lesnických, od něhož jsme si bohužel nevyžádali souhlas, abychom jeho názor doplnili jménem.

Přidáváme ještě neautorizovaný názor dalšího profesora, opět lesního inženýra: "Když soukromý vlastník lesa bude ve vnitrozemí na svém území dělat podobné experimenty, jaké se nyní provádí v parku na Šumavě, dostane velmi vysokou pokutu a od koho jiného než od Inspekce životního prostředí."

Nikdo není nezávislý

Proč se hrdlí jen na Šumavě? To je otázka, na kterou nikdo nedá jednoznačnou odpověď. Lesní inženýři a hejtmanství prý lobují v době, kdy dřevo je nejlevnější za posledních několik let, za nekalé zisky těžařů a prezident Václav Klaus možná lobuje za lanovku.

Naopak ministerstvo chce divočinu pozorovanou zdálky dalekohledy nebo na obrazovkách v informačních centrech při prezentacích království divočiny. To, že tomu tak má být, nám zase vědecky potvrdí jiní profesoři, a co je komu do toho, že jsou současně i úspěšnými řešiteli grantů vypisovaných v minulosti právě ministerstvem životního prostředí.

I ti, kteří se bojí říci svůj názor, jsou zavislí na strachu. Nečekejme ani na malé děcko, které jako v jiném příběhu, zvolá: "Král je nahý."

Kůrovec pod kontrolou

"Proč se nehádáte v Českém Švýcarsku?" zeptali jsme se nedávno ředitele tamějšího Národního parku Pavla Bendy. "Asi tam nemáte kůrovce?" hádáme odpověď. "Ale máme. Máme jej však pod kontrolou," odpovídá ředitel Benda.

Zobrazit místo Šumava na větší mapě