Hranická propast je nejhlubší díra

Společnost, která robota vlastní, je nadnárodní, jsou v ní zastoupeni Maďaři, Portugalci, Belgičané a Srbové. Podporu jim poskytovali místní znalci ze základní organizace Speleologické společnosti - Hranický kras. 

Historie průzkumu Hranické propasti pod vodní hladinou

1902 - 36 m - učitel Josef Šindel z Hranic - šňůra se závažím spuštěná z lod'ky

1951 - 36 m - geograf Josef Dosedla z Olomouc - šňůra se závažím spuštěná z gumového člunu

1961 - 6 m - Bohumír Kopecký z Hranic - potápěčský přístroj vlastní konstrukce

Olomoučtí potápěči

1963 - 42 m - Jiří Pogoda, Bohumil Kvapil, Václav Šráček - potápění se vzduchem

1964 - 60 m - Stanislav Huvar, Václav Šráček - potápění se vzduchem

1966 - 82 m - Vilém Kocián, Ivan Gregor - potápění se vzduchem

1968 - 88 m - Vratislav Brenza, Štefan Hany - potápění se vzduchem

1974 - 175 m - Jiří Pogoda - potápění se vzduchem, sonda z hloubky 50 m

1980 - 260 m - Jiří Pogoda - potápění se vzduchem, sonda typu kluzák z hloubky 50 m

Heliové dýchací směsi

1981 - 110 m - Lubomír Benýšek, Fraňo Travěnec - potápění se směsí helia

1993 - 155 m - Michel Pauwels (Belgie) - potápění se směsí helia

1995 - 205 m - Carl von Basel (Belgie) - dálkově řízený robot ROV Hyball

1998 - 130 m - David Skoumal, Marek Haša - potápění se směsí helia

2000 - 180 m - Krzysztof Starnawski (Polsko) - potápění se směsí helia

2003 - 142 m - Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava - dálkově řízený robot ROV Colombo 

Potápěčské přístroje rebreather

2005 - 170 m - Pavel Říha - potápění s polouzavřeným okruhem

2006 - 220 m - Miroslav Lukáš, Petr Stejskal, Jan Žilina - potápění s uzavřeným okruhem, sonda z hloubky 70 m

2012 - 217 m - Krzysztof Starnawski (Polsko) - potápění s uzavřeným okruhem

2012 - 373 m - Krzysztof Starnawski (Polsko) potápění s uzavřeným okruhem, sonda z hloubky 217 m

2015 - 263 m - Krzysztof Starnawski (Polsko) - potápění s uzavřeným okruhem

2016 - 142 m - David Čani - potápění s uzavřeným okruhem

Podvodní roboty

2016 - 404 m - Bartlomiej Grynda (Polsko) - dálkově řízený robot ROV Gralmarine

2022 - 450 m - Maďarsko-portugalsko-srbský tým - dálkově řízený robot ROV Unexmin 

2026: Utopil se potápěč

V Hranické propasti zemřel 5. srpna potápěč Jan Enčev z centrální hasičské stanice v Kladně a zároveň člen České speleologické společnosti. Při průzkumném ponoru se vzdálil od skupiny dalších potápěčů a již s ním nebyl navázán kontakt. Mrtvé tělo bylo vyzvednuto z hloubky 186 metrů.

2022: Robot skončil ve 450 metrech

Další mezník dosáhli v Hranické propasti speleologové s pomocí hloubkového robota vybaveného motory, kamerami a laserovými dálkoměry. Zmapovali prostory do hloubky 450 metrů. Propast klesá níže, ale robot hlouběji nemohl kvůli svým technickým omezením.

Zatím je naměřená hloubka 473,5 m, což z Hranické propasti dělá nejhlubší propast České republiky a zároveň nejhlubší zatopenou propast světa. Vodní sloupec je vysoký 404 metrů. Celková hloubka propasti - suché i zatopené části - činí 519,5 m.

INFO: Hranická propast

2018: Do propasti se zřítil člověk

Z okraje propasti spadl 31letý cizinec. Na místě byl mrtvý. 

2014: Starnawski poslal sondu do 384 metrů

Česko-polský potápěčský tým poslal podvodní sondu do hloubky 384 metrů.  Klíčovým mužem akce byl znovu potápěč Krzysztof Starnawski, který se potopil nejníže z celé potápěčské skupiny a poté pod sebe spustil robotickou sondu.

Dálkově řízený robot nejdříve klesal do 370 metrů podél vodicích šňůr, které byly nainstalovány potápěči během předchozích ponorů. Dále robot sestupoval autonomně. V hloubce 404 metrů došlo vodící lanko a průzkum byl dočasně ukončen.

2012: Člověk ve 225 metrech

Jeskynním potápěčům se podařilo proniknout po devíti letech příprav skrz vrstvu napadaného kamení a dřeva v hloubce 205 metrů pod hladinou, proplavat do 225 metrů a olovnici spustit do hloubky 373 metrů. Hranická propast se tak stala nejhlubší sladkovodní propastí na světě.

Do dvousetmetrové hloubky se podařilo proniknout malému robotovi již v roce 2003. Do této se hloubky poté ponořil polský potápěč Krzysztof Starnawski s mohutnou podporou týmu pod vodou i na břehu.

Potápěč se potopil do zúženého a zablokovaného místa v hloubce 205 metrů. Potom se proplazil bariérou a volnou vodou se dostal dále do 225 metrů. Překonal tím vlastní rekord v hloubkovém ponoru. Poté spustil olovnici na lanku až do hloubky 373 metrů.

Krzysztof Starnawski použil dýchací technologii rebreather. Počítač míchá plyny na dýchání pro potápěče podle hloubky a parciálního tlaku. To zkracuje dekompresi, brání jedovatému kyslíku vstoupit do těla a omezuje hloubkové šílenství z dusíku. Fyzické i psychické pochody v lidském těle při takových velkých tlacích však ještě nejsou pořádně zmapované a riziko při potápění je tedy stále velké.

2003: Robot se ponořil jen do 14 metrů

Poslední prázdninový den přinesly hlavní zpravodajské pořady na Nově i v České televizi šoty z průzkumu nejhlubší tuzemské propasti u Hranic na Moravě. Novácký moderátor označil natočené obrázky za fantastické a naprosto unikátní. Jak to ovšem bylo doopravdy?

Potápěči České speleologické společnosti se tentokrát ponořili jen do hloubky sedmdesáti metrů a dál poslali podvodního robota Mini Rower Mix, který se dostal 142 metrů pod hladinu. Automat tak nedosáhl ani hloubky 155 metrů, která již byla dosažena belgickým potápěčem.

Sonda byla spuštěna do 205 metrů

Měření sondou zatím prokázalo hloubku 205 metrů, ale je jasné, že kvůli svažitému dnu nebyla v nejhlubším místě. Přesto je celková naměřená hloubka propasti úctyhodných 275 m (70 m od povrchu k hladině + 205 m od hladiny ke dnu).

Místní jeskynní potápěč David Skoumal odhaduje skutečnou hloubku propasti na pět set metrů, Česká tisková kancelář vydala odhad znějící na tři stovky metrů.

1995: Člověk je lepší než stroj

Belgičan Michael Pauwels se ponořil do hloubky 155 metrů. Dolů se dostal za dvacet minul, nahoru mu to trvalo kvůli dekompresním bezpečnostním zastávkám sedm hodin.

Booking.com

Jak se k propasti dostat

Do Hranic na Moravě autem nebo autobusem po ostravské dálnici, případně rychlíkem po hlavní železniční trati. Potom pěšky nebo na kole po červené turistické značce z hranického náměstí dva kilometry nejprve předměstím a poté pohodlnou lesní cestou. Pokračovat můžeme stále po značce kolem Zbrašovských aragonitových jeskyní do lázeňské obce Teplice nas Bečvou a zpět do Hranic. Celkem ujdeme pět kilometrů.

 Hromasovy tipy na zajímavé jeskyně

Hranická propast vznikla díky kysličníku uhličitému

Hranická propast leží v tak zvaném Hranickém krasu, který z velké části nevznikl jako běžný kras chemickým působením vody na vrstvy vápence, ale působením kysličníku uhličitého rozpuštěného ve vývěrech plynů a minerálek. Ty umožnily vzniknout téměř kolmé a úzké propasti.

U řeky Bečvy poblíž Hranické propasti jsou zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně, ve kterých se při zemi udržuje stálá hladina neviditelného a nedýchatelného kysličníku bez barvy a zápachu.

INFO: Hranická propast a Česká speleologická společnost

 Výlet na Macochu a do krasových jeskyních

Zobrazit místo Turistika na větší mapě