Hranická propast je nejhlubší díra

Dálkově řízený robot nejdříve klesal do 370 metrů podél vodicích šňůr, které byly nainstalovány potápěči během předchozích ponorů. Dále robot sestupoval autonomně. V hloubce 404 metrů došlo vodící lanko a průzkum byl dočasně ukončen.

2014: Starnawski poslal sondu do 384 metrů

Česko-polský potápěčský tým poslal podvodní sondu do hloubky 384 metrů.  Klíčovým mužem akce byl znovu potápěč Krzysztof Starnawski, který se potopil nejníže z celé potápěčské skupiny a poté pod sebe spustil robotickou sondu.

2012: Člověk ve 225 metrech

Jeskynním potápěčům se podařilo proniknout po devíti letech příprav skrz vrstvu napadaného kamení a dřeva v hloubce 205 metrů pod hladinou, proplavat do 225 metrů a olovnici spustit do hloubky 373 metrů. Hranická propast se tak stala nejhlubší sladokovodní propastí na světě.

Do dvousetmetrové hloubky se podařilo proniknout malému robotovi již v roce 2003. Do této se hloubky poté ponořil polský potápěč Krzysztof Starnawski s mohutnou podporou týmu pod vodou i na břehu.

Potápěč se potopil do zúženého a zablokovaného místa v hloubce 205 metrů. Potom se proplazil bariérou a volnou vodou se dostal dále do 225 metrů. Překonal tím vlastní rekord v hloubkovém ponoru. Poté spustil olovnici na lanku až do hloubky 373 metrů.

Hranicka Propast: 217m from Starnawski on Vimeo.

Krzysztof Starnawskis použil dýchací technologii rebreather. Počítač míchá plyny na dýchání pro potápěče podle hloubky a parciálního tlaku. To zkracuje dekompresi, brání jedovatému kyslíku vstoupit do těla a omezuje hloubkové šílenství z dusíku. Fyzické i psychické pochody v lidském těle při takových velkých tlacích však ještě nejsou pořádně zmapované a riziko při potápění je tedy stále velké.

2003: Robot se ponořil jen do 14 metrů

Poslední prázdninový den přinesly hlavní zpravodajské pořady na Nově i v České televizi šoty z průzkumu nejhlubší tuzemské propasti u Hranic na Moravě. Novácký moderátor označil natočené obrázky za fantastické a naprosto unikátní. Jak to ovšem bylo doopravdy?

Potápěči České speleologické společnosti se tentokrát ponořili jen do hloubky sedmdesáti metrů a dál poslali podvodního robota Mini Rower Mix, který se dostal 142 metrů pod hladinu. Automat tak nedosáhl ani hloubky 155 metrů, která již byla dosažena belgickým potápěčem.

Sonda byla spuštěna do 205 metrů

Měření sondou zatím prokázalo hloubku 205 metrů, ale je jasné, že kvůli svažitému dnu nebyla v nejhlubším místě. Přesto je celková naměřená hloubka propasti úctyhodných 275 m (70 m od povrchu k hladině + 205 m od hladiny ke dnu).

Místní jeskynní potápěč David Skoumal odhaduje skutečnou hloubku propasti na pět set metrů, Česká tisková kancelář vydala odhad znějící na tři stovky metrů.

1995: Člověk je lepší než stroj

Belgičan Michael Pauwels se ponořil do hloubky 155 metrů. Dolů se dostal za dvacet minul, nahoru mu to trvalo kvůli dekompresním bezpečnostním zastávkám sedm hodin.

Booking.com

Jak se k propasti dostat

Do Hranic na Moravě autem nebo autobusem po ostravské dálnici, případně rychlíkem po hlavní železniční trati. Potom pěšky nebo na kole po červené turistické značce z hranického náměstí dva kilometry nejprve předměstím a poté pohodlnou lesní cestou. Pokračovat můžeme stále po značce kolem Zbrašovských aragonitových jeskyní do lázeňské obce Teplice nas Bečvou a zpět do Hranic. Celkem ujdeme pět kilometrů.

 Hromasovy tipy na zajímavé jeskyně

Hranická propast vznikla díky kysličníku uhličitému

Hranická propast leží v tak zvaném Hranickém krasu, který z velké části nevznikl jako běžný kras chemickým působením vody na vrstvy vápence, ale působením kysličnéku uhličitého rozpuštěného ve vývěrech plynů a minerálek. Ty umožnily vzniknout téměř kolmé a úzké propasti.

U řeky Bečvy poblíž Hranické propasti jsou zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně, ve kterých se při zemi udržuje stálá hladina neviditelného a nedýchatelného kysličníku bez barvy a zápachu.

INFO: Hranická propast a Česká speleologická společnost

 Výlet na Macochu a do krasových jeskyních

Zobrazit místo Turistika na větší mapě