Nordic walking a co dál?

Na internetu jsem viděl článek, v němž autor doporučoval sporty, které dělat, když vás nordic walking přestane bavit. Přeložil jsem to a posílám dál, jak jsem nakoupil.

Běžky – běh střídavý (klasika) i bruslení (skating) vyžaduje řádné zapojení rukou do odrazu.

Skialpinismus – kombinace sjezdových a turistických lyží s nalepenými stoupacími pásy na skluznicích dává zabrat celému tělu včetně rukou. Kvůli různorodému terénu se používají teleskopické (roztahovací) hůlky.

Sněžnice – kdo z nějakého důvodu nechce jezdit na lyžích, může nasadit sněžnice, vzít do rukou hůlky a vyrazit i do nejhlubšího prašanu. Posledních deset je to standardní aktivita v alpských zimních střediscích.

Sportovní trekking – celodenní dlouhé trasy v zalesněném nebo horském terénu vyžadují vybavení batůžkem s bezpečnostními pomůckami. Součástí závodů je někdy i přespání v přírodě. Základem je orientační smysl a vytrvalá rychlá chůze v jakémkoliv terénu.

Orienteering – orientační závod, ve kterém si závodníci sami volí, kolik kontrol stihnou v časovém limitu. Na rozdíl od klasického orientačního běhu hraje velkou roli taktika a odhad vlastních schopností.

Parkový orientační závod – kratší trasy orientačního běhu situované do měst. Běhá se kvůli zvýšení atraktivity tohoto sportu.

Canicross/mushing – běh se psem uvázaným na opasku. V létě se běhá bez hůlek, v zimě se za psem jezdí na běžkách.