Po stopách Ringhofferů

Krajinou barona Ringhoffera jdeme dvacet kilometrů.

Pěšky nebo na bicyklu

Naučnou stezku můžeme absolvovat pěšky nebo na kole.

Začíná na nádraží v Mirošovicích a nabídne nám desítku zajímavých zastavení s informačními tabulemi.

Z Mirošovic vede cesta k zastavení v obci Dolní Lomnice a dále k lesním studnám u Habří. Traduje se, že původní Mariánskou studánku objevil František Ringhoffer. Nechával z ní dopravovat vodu až do pražské vily.

Popovický Ringhofferův pivovar

Snad právě vydatné podzemní zdroje kvalitní vody přivedly Ringhoffera k myšlence postavit v Popovicích pivovar. Ten si konečně můžeme prohlédnout. Za návštěvu stojí i stylová restaurace, kde nabízejí všechny druhy svého piva.

Na trávníku před Pivovarskou hospodou občas potkáme maskota, kozla Oldu. Architektonicky vydařená stavba byla dokončena v roce 1874 a některé původní stavby se zachovaly do dnešních dnů. Znak pivovaru s černým kozlem vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinství, kterého se mu v Popovicích dostalo. Zdržel se podstatně déle, než původně předpokládal.

PIVOVAR: Na pivo vlakem do Velkých Popovic

Kamenice je kolébkou podnikání rodu Ringhofferů

Stezka vede naše další kroky k zámku Štiřín. Původně šlo o středověkou tvrz. Salm-Reifferscheiderové ji přebudovali na jednopatrový trojkřídlý zámek. Ringhofferové jej v letech 1900–1905 přeměnili do dnešní podoby.

Pokračujeme do Kamenice, kde působení podnikatelské rodiny v kraji vůbec začalo. Ze starého mlýna zde v roce 1820 vybudovali hamr na zpracování měděné rudy. Na kraji obce stojí zámek ve stylu novoanglické gotiky přestavěný podle návrhu architekta J. Stibrala a celé okolí se časem proměnilo v rozsáhlý lesopark.

Hrobka na Zaječím vrchu

Od zámku vede dlouhá přímá alej na Zaječí vrch, kde narazíme snad na největší pamětihodnost dnešní výpravy. Na kraji lesa objevíme citlivě zasazenou Ringhofferovu hrobku postavenou v letech 1887-1892 také architektem Stibralem.

Zdobí ji plastika Ukřižovaný zhotovená Josefem Václavem Myslbekem v roce 1890. Když toto dílo spatřil roku 1892 na pařížské výstavě August Rodin, údajně prohlásil: "Nikdo na světě nevytvořil Krista lepšího."

Musíme se ale spokojit jen s pohledem od kované brány, okolí je nepřístupné. Před několika roky totiž pietní místo poškodili zloději.

Rotunda v Kostelci u Křížku

Okolo zdi rozlehlé obory pokračujeme do Kostelce u Křížku. Nad městečkem se tyčí rotunda s kostelem svatého Martina. Podle legendy ji nechal postavit roku 993 biskup svatý Vojtěch na památku dohody o založení Břevnovského kláštera.

V Kostelci vypátráme i zapomenutý židovský hřbitov a synagogu. Naučná stezka končí zase před zámkem ve Štiříně. Odkud se snadno vrátíme do výchozích Mirošovic.

Ringhofferové koketovali s nacisty

Stopa Ringhofferů, nejen na Popovicku ale i v celé České republice, končí po roce 1945. Majitelé vagonky na Smíchově, továrny v České Lípě a automobilky v Kopřivnici se po okupaci přihlásili k německé národnosti.

Někteří členové rodiny vstoupili i do nacistické strany NSDAP. Poslední ředitel Hanuš byl ale pro své chování a aktivity za první republiky ze strany zase vyloučen.

Je velice pravděpodobné, že své občanství změnil, jen aby udržel rozsáhlý majetek. Za protektorátu se totiž choval k Čechům velice dobře. Pamětnící vzpomínali, že po záboru Sudet umožnil českým zaměstnancům automobilky v Kopřivnici přesídlení do Čech, zajistil jim zaměstnání a mnohým pomáhal při stěhování.

Každopádně skončil po válce v internačním táboře, kde v roce 1946 zemřel. Zbytek rodiny odešel do Holandska. Poslední potomek dnes žije v Rakousku.