Pomsta za Temelín

Ad 1) Taktak. Já se nakapsovávám na svém zaměstnavateli, ten na našich zákaznících a ti na jejich zákoších. Celý dohromady se to menuje kapitalizmus. Mám ale jisté výhrady proti tomu aby svaz evropských socialistických republik budoval penězovod (v české terminologii též tunel) z mé peněženky do kapsy obchodníků s větry.Ad 2) Proto se u nás zatím nic do země necpe, zatím se to povaluje v meziskladu. Možná to přijde obohatit a v plutoniovém reaktoru rozštěpit na další stabilní prvky. Ten mezisklad stejně jako samotné bloky elektrárny nějakých pár richtrů nebo pád letadla nerozhodí, s tím soudruzi při stavbě počítali. Nějaké papíry o boudách a sudech na radioaktivní materiály mám teď doma, ty není lehký násilím rozklepnout.Ad 3) Útok na jaderné zařízení není úkol pro partu zmagořenejch ručníkářů. Kdyby se tam blížilo cizí těleso, rychleji než exneš panáka rumu je reaktor deaktivován, zalit vodou a z vojenského hlediska nezajímavý cíl. O protivzdušné obraně ani nemluvě. Kdybych jako terorista toužil po jaderných pokusech, zjistím si, kdy je v provozu pokusný reaktor na Vídeňské univerzitě nebo na ČVUT v Práglu a jdu jim odpálit ten. Dostat do jeho blízkosti třaskavinu bude asi jednodušší, navíc uprostřed hlavního města by to bylo veselejší;-)Ad 4) Když porovnám rizika JE s jistotou spálení fosilních zásob, zničení krajiny těžbou a ovzduší zplodinami (jinou alternativu o dostatečném výkonu prostě nemáme), což považuji za zločin na příštích generacích, klíďo si to lajsnu. Raději bych měl celý život barák ve stínu chladících věží a v kůlně mezisklad, než jezdit jeden den autem, asi tak. A že jezdím autem denně:-(

Přiznám se, že ke geneticky modifikovaným potravinám nemám dobrý vztah. Stále víme málo o všech souvislostech. Mám pocit, že jako lidstvo zavádíme nové věci moc rychle a pak se divíme. Už to tak probíhá celá desetiletí. Báječnej nápad -- malér -- napravování škod... a další nápad.

1) Metelín, stejně jako jiné průmyslové činnosti, přináší výhody a rizika. Výhodou je, že zásobuješ půlku Česka elektrikou za poměrně velmi stabilní a několik let dopředu předvídatelné výrobní náklady (+ strategická nezávislost..bla bla bla). Rizikem jsou různé havárie. Míru rizika se snaží odhadnout PSA (probabilistic safety assessment). Metodiku PSA popisovat nebudu, neb jí zcela nehovím a na Netu lze najít dost materiálu. Výsledek PSA řadí Metelín mezi nejbezpečnější elektrárny v Evropě. Temelín tedy průměrnému Čechovi ublíží méně, než průměrná chemička, průměrný automobil..... o lezení jakožto společnému koníčku raději nemluvě. Ty Tvoje mechy Tě jednou dostanou, haf! :-o2) Co se vyhořelého (v newspeaku ČEZu použitého) paliva týče, je řešení zatím jediné: hlubinné úložiště, tak 600-1000m pod zemí. Dosavadní výzkumy ukazují, že uložení do stabilních formací ( áť už žula - Švédsko, soli - USA, Německo) je reálnou cestou, jak opad izolovat od biosféry na dostatečně dlouhou dobu. Ono je to z měřítka lidského dost uhozené, když někomu řekneš, že budeš izolovat odpad na sto tisíc let. Jenže pokud Ti geolog tvrdí s vážnou tváří, že se ten kus šutru 50 milionů let nepohnul, tak máš docela slušnou šanci, že to ještě nějakou "geologickou chvilku" vydrží. To prosím platí bez ohledu na případně přepracování paliva, či použití technologií ADTT apod. Pokud by se přepracovávalo (jako že možná bude), nebo "spalovalo", bude odpadu méně a bude "méně aktivní", resp. poločas rozpadu bude řádově kratší - stále však zůstáváme na měřítkách deseti-tisíců let. Zásadní postoj k odpadu se dá shrnout asi takto: zakopat, zabetonovat (viď Lukasi), zapomenout.Celkově: při vědomí si všech omezení a rizik mi vychází jaderka jako nejlepší řešení. Aby taky ne, když se tím živím.

Ja to pochopil, to nebyla polemika. :-)

no, asi se shodneme na tom, že jak fachidiocie tak diletantismus, oboje dohnané do extrému, jsou cestou do pekla. bohužel zatím shledávám trošku více toho druhého na zastáncích větru a odpůrcích jádra (nemluvě o geneticky modifikované sóje).

Jasně, geologický věk je jiný, než náš. Já jen popisoval, jak se to dělá - ne že by to bylo absolutně bezpečné.

Nojo. To ale všechno vychází z toho, že to na základě těch pár let co tahle věda existuje, víme a umíme odhadnout. Každou chvíli se objeví překvapení v podobě zemětřesení na místě, kde prostě nemá co dělat, zíráme jak vrány, že hory rostou... Abychom nezírali u nás.

Jako zeměměřič blahé paměti před rokem 1987 jsem se účastnil proměřování případných pohybů zemské kůry dalekého-širokého okolí míst, kde by se mohly jaderné elektrárny stavět. Pokud si dobře vzpomínám, bylo to pětileté období, 2x ročně, s přesností na milimetry. To okolí byl okruh o poloměru nějakých šedesáti kilometrů. My jsme tam už byli jenom jako závěrečná kontrola, protože to vybrali geologové podle svých měření. Vzpomínám si na své působení v Blahutovicích (Oderské vrchy), Poříčí u Trutnova (Krkonoše), Opatovice (mezi Pardubicemi a Hradcem Králové) a možná ještě někde.

ale Jene, proč si asi myslíš, že se pro tudle elektrárnu vybral takovej výdrholec, kterej je odevšad vidět, a kam se musí voda z Vltavy čerpat do kopce? právě kvůlivá geologii. je to údajně seizmicky nejklidnější místo celé vlasti naší milené (oni mají zakladači u jaderek dost strach od tý doby, co počítali naklonění reaktoru v jaslovskejch bohunicích, kde fundament řádově 50x50 metrů je na cca 30m štěrku, kterej "plave" na pár metrech zvodněného jílu (teda jestli si to ze školy dobře pamatuju), a vony jsou na reaktor a zasouvání volakých tyčí či co docela vostrý požadavky na odchylku od svislosti).

Už starej Cimrman, teda Zimerman, teda známý jako Bobík Dylanovic pěl o tom, že odpověď vane ve větru. Nééé fakt, já opravdu nehulákám rád o něčem, o čem vím kulový, což například technika energetiky. Jen několik poznámek:

1) Jaderná energetika také není špatnej kšeft. Na Temelínu se nakapsovalo hodně lidí a skupin a vsadím botky od Sportivy, že to fšechno tak gór košér nebylo.

2) Nemyslim útok na úložiště provedený lidmi, ale tou starou macechou přírodou, hlavně tou podzemní, undergroudovou guerillou seismickou.

3) Útok lidmi spíš na to nad zemí.

4) Pokud udělám chybu při lezení, je to fuk, votočím kopita a šmytec, 98% jistoty u je až, až. Pokud v tepelný elektrárně, tak je hůř. Nevěřím, je to prostě proti přírodním zákonům, že se havárie nemůže stát. Tedy jsme ale už u průserů, na jejichž odzyvnutí je potřeba nadhledu opravdu kosmickýho.