Pomsta za Temelín

Jakoby genius loci, nebo snad zbytky magických schopností záhadných druidů, či nepochopitelné energetické body v mnohých oblastech přichází lidskými smysly nepoznaný zvuk.

Přichází z výšky

Neline se z mokřadů a rašelinišť. Přichází z výšky! Pocestný ho zaslechne nejčastěji v místech, kam dříve jeho noha nevkročila a která střežila bdělá a ostražitá pohraniční stráž.

Někteří dodnes tvrdí, že nedalekou hranici hlídala, aby turisté nebyli ušlapáni davy německých a rakouských exulantů, proudících k nám za svobodou a lepší životní úrovní.

Ocelové město

Ten zvuk se line od Rakouska, je dunivě hvízdavý a vydávají ho oběžná třicetimetrová kola sedmi větrných elektráren, stojících malý kousek od hranice. Sedm osmdesátimetrových stožárů je skutečnou ozdobou krajiny, evokující představy Ocelového města Julia Verna. Viditelné jsou prakticky odevšad.

Potkali jsme spoustu opuštěných poutníků, kteří nad nimi kroutili hlavami. Nevyznám se v energetice, ani ve vzdušných proudech. Jen rád chodím bezcílně krajinou a snažím se vnímat vše krásné.

Netuším, kolik podobných stožárů s turbinami by dokázalo nahradit výkon jediného bloku Temelína, ale mám dojem, že by jich bylo hodně.

Co na to Jihočeské matky?

Železnými monstry vyzdobené všechny pohraniční vrcholy by mohly mít i neblahý vliv na proudění vzduchu a negativně ovlivnit mikroklima. Když to dokázal jediný hotel v Termál v Karlových Varech…

Silnice od Dolního Dvořiště do Lince je lemována mnoha tabulemi hlásajícími, že Temelín vraždí malé děti, že je potencionální atomovou bombou; prostě STOP Temelín.

Netuším, kolik malých dětí Temelín zavraždil, ale chybí mi od Dvořiště směrem na České Budějovice nápisy STOP větrné elektrárny. Nevím ale, zda by vehementně nezačaly protestovat Jihočeské maminy.