Pomsta za Temelín

Jaderná elektrárna Temelín.

Kuba Turek

SDÍLEJ:

Hraniční horstvo prý kdysi dávno získalo jméno od šumění hlubokých temných lesů. Lesy ale někdy ztichnou tak, že na poutníka přichází stísněnost. Ticho se však dokáže i záhadně měnit.

Jakoby genius loci, nebo snad zbytky magických schopností záhadných druidů, či nepochopitelné energetické body v mnohých oblastech přichází lidskými smysly nepoznaný zvuk.

Přichází z výšky

Neline se z mokřadů a rašelinišť. Přichází z výšky! Pocestný ho zaslechne nejčastěji v místech, kam dříve jeho noha nevkročila a která střežila bdělá a ostražitá pohraniční stráž.

Někteří dodnes tvrdí, že nedalekou hranici hlídala, aby turisté nebyli ušlapáni davy německých a rakouských exulantů, proudících k nám za svobodou a lepší životní úrovní.

Ocelové město

Ten zvuk se line od Rakouska, je dunivě hvízdavý a vydávají ho oběžná třicetimetrová kola sedmi větrných elektráren, stojících malý kousek od hranice. Sedm osmdesátimetrových stožárů je skutečnou ozdobou krajiny, evokující představy Ocelového města Julia Verna. Viditelné jsou prakticky odevšad.

Potkali jsme spoustu opuštěných poutníků, kteří nad nimi kroutili hlavami. Nevyznám se v energetice, ani ve vzdušných proudech. Jen rád chodím bezcílně krajinou a snažím se vnímat vše krásné.

Netuším, kolik podobných stožárů s turbinami by dokázalo nahradit výkon jediného bloku Temelína, ale mám dojem, že by jich bylo hodně.

Co na to Jihočeské matky?

Železnými monstry vyzdobené všechny pohraniční vrcholy by mohly mít i neblahý vliv na proudění vzduchu a negativně ovlivnit mikroklima. Když to dokázal jediný hotel v Termál v Karlových Varech…

Silnice od Dolního Dvořiště do Lince je lemována mnoha tabulemi hlásajícími, že Temelín vraždí malé děti, že je potencionální atomovou bombou; prostě STOP Temelín.

Netuším, kolik malých dětí Temelín zavraždil, ale chybí mi od Dvořiště směrem na České Budějovice nápisy STOP větrné elektrárny. Nevím ale, zda by vehementně nezačaly protestovat Jihočeské maminy.

Pavel Pávek

24/7/2006

71 příspěvků v diskuzi

SDÍLEJ:

Diskuse

Diskuze k článku

Re: Fšechno je jinag!

Jak říkáš, dagu, pohoda. Konec světa, zákaz vstupu úředníků, srub pokrytý mechem, mlíko od krávy...jo, ještě nezapomenout podojit taky stát. Sem tam nějaká ta bezúročná půjčicka, ještě pár dotací a už se nám větráčky točííííí.

Autor Radek J.
Datum a čas 1.8.2006 09:42

Reaguj

Fšechno je jinag!

Pokud jde o Jindřichovické větráky, strávil jsem kousek od nich týden. Tento červenec. Musím říct, že jsem je neslyšel. K téhle vsi patří. Konec světa, zákaz vstupu úředníků, srub pokrytý mechem, mlíko od krávy...

Nad tím se točí vrtule. To je třeba chápat pomocí metafyzické redukce. Větrák je fenomen tomistické filozofie, nikoliv atomistické, souvisí s ontologií, nikoliv pouze ekologií!

Haf haf!!!

Autor dag
Datum a čas 1.8.2006 07:09

Reaguj

vetrak za nedotovane vykupy se zaplati kdy?

Neumel byste nekdo taky jednoduchou tabulicku - spocist navratnost investice do vetraku za nedotovane vykupni ceny?Myslim, ze jsme to kdysi nad nejakym clankem o jindrichoickem zazraku udelali a vychazelo to jako pekny tunel. Respektive, ze efektivita toho vetraku je presne otazkou vyse dotace a bez dotace to je ciste prodelecna akce.

Autor Badial
Datum a čas 1.8.2006 00:06

Reaguj

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vitr

Vstupuji na pole, kde vim +- nic. Ale radiace podlozi a radiace prvku s delsi dobou rozpadu pozrena s jidlem. Bude to pusobit stejne?

Nasledky Cernobylu. Prime obeti jsou jasne. Co se prihodilo nasledkem zareni asi tezko nekdo muze odhadnout. Pokud vlivem zareni doslo k nejake drobne mutaci, ta se muze projevit velkym pru... em za nekolik generaci.

To jsem tad ze tentokrat nic takoveho nehrozi. Bohuzel, ja mam docela dobrou pamnet na stare clanky. Pravidelne ctu o bezpecnych lecich, zarizenich, Titanicich. Odbornici se smeji obavam blbu, co tomu nerozumi. Pak (po maleru) vysvetluji, ze se neco prehledlo, ale priste uz se to nestane a ty nove leky, elektrarny, Titanici, jsou uz fakt, ale fakt naprosto nepotopitelny.

Je proste uz nedokazu verit.

Autor dag
Datum a čas 31.7.2006 15:59

Reaguj

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vitr

Co by se dělo v Německu celkem nic neříká o tom, co by se dělo u nás. Povodňová vlna se za běhu "transformuje", jakým způsobem, závisí na vlastnostech koryta. Např. uzký strmý kaňon - malá změna, výška vlny se zachovává. Ploché koryto s výraznými rozlivy - výrazná transfromace (snížení a protažení vlny). Německo je chráněné rozlivem v polabí. Pro Prahu existují několik let staré studie, stačí hledat něco jako "zvláštní povodeň" + Orlík, např. Pokud si pamatuju závěry, tak z Orlíka by do Prahy by vlna dorazila za několik hodin a výška povodně by výrazně překročila tu z roku 2002.

Autor jk
Datum a čas 31.7.2006 14:34

Reaguj

Re: Re: vitr

Neříkám kategorické ano či ne větrným elektrárnám, jen opravím nepřesnost: Mravenečník uř dávno není naší největší větrnou farmou. Dnes zcela běžně instalované "větráky" dánského Vestasu mají jmenovitý výkon jednoho stroje 2 MW (např. Protivanov a další)

Autor Libor
Datum a čas 30.7.2006 08:49

Reaguj

Re: a zajímavý odkazek:

jo a velmi snadno se z otevřených zdrojů dá porovnat metelín a jindřichovice, využití to první 80percent, to druhé 10 (přibližně +/- platí pro tuzemské větrné poměry), pro porovnatelné kWhod/rok (a to neřeříme delší přenosovou soustavu ani "uchování" energie pro dny bezvětří) vychází spotřeba betonu 6x a oceli 8x v neprospěch větrníků (jako že spotřebujou víc). tolik příspěvek zatracované betonářské kliky (kterou bych si fakt někdy přál potkat, asi to bude něco jako vodník či rusalka, všichni o tom povídají a ještě mi to nikdo neukázal)

Autor Lukas b.
Datum a čas 27.7.2006 10:12

Reaguj

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vitr

k té vltavské kaskádě: to sladěné vyhazování do luftu už zkoumali v německu jednak v roce 1937 (?) a pak následně i v šedesátých lezech (na modelech, báli se vojenského využití) a došli k závěru, že by bylo v kostele v bad schandau 10 cm vody a v dráždanech by to nezaplavilo než pár skladů v přístavu. v praze by to možná zatopilo pár ulic, ale nic superdramatického.

Autor Lukas B.
Datum a čas 27.7.2006 07:39

Reaguj

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vitr

Ono ani ty škody nejsou tak velké. Kolem radioaktivity panuje do určité míry hysterie (je to něco s atomama a atomovou bombou, není to vidět, způsobuje to rakovinu...). Ale v reálu je škodlivost malých dávek záření neprokázaná. Ba naopak některá data prokazují tzv. "radiační hormezi" - zvýšené pozadí organizmu prospívá (jinak řečeno, když lidé jezdili do Jáchymova užívat si radioaktivních lázních, nebyla to blbost). Ostatně dá se to paradoxně demonstrovat i na Černobylu - podle současného výzkumu 60 mrtvých přímo v důsledku nemoci z ozáření a asi 4000 dalších úmrtí na dlouhodobé následky. Oproti např. havárii chemičky v Bhopálu je to dost málo, oproti počtu obětí velkých přírodních katastrof je to o několik řádů vedle. A v JETElíně je havárie černobylského typu nepředstavitelná, tuny hořlavého grafitového moderátoru tam nejsou, takže i kdyby řekněme po zeměstřesení selhal kontejnment, chlazení, roztavila se aktiviní zóna, protavila se dnem reaktorové nádoby... tak vznikne kaluž radioaktivní lávy, ale něco jako v Černobylu těžko. A ať už se na věc dívám z pohledu zemětřesení nebo teroristy, tak se nabízí daleko lepší cíle, například přehrady Vltavské kaskády. Existuje pro to dobrý eufemizmus - "zvláštní povodeň".

Autor jk
Datum a čas 26.7.2006 17:38

Reaguj

Tak nám zabili Ferdinanda

… ale ne, jen vypadla přenosová síť. Na ČEPSu teď zkoumají, proč vylítla. Vsadím pět piv, že větráčkům v Německu fouklo málo, či nefouklo vůbec. A ještě link na ČEPS

Autor Radek J.
Datum a čas 26.7.2006 11:19

Reaguj

Celkem 71 příspěvků v diskuzi

Přidat nový příspěvek

Tři čeští skialpinisté zahynuli pod lavinou u Pusterwald

ČERNÁ VDOVA Tři čeští skialpinisté zemřeli opod lavinou v rakouském Pustertal.... celý článek

Horydoly

18/1/2026

0 příspěvků v diskuzi

Vosecká bouda rozšířila fotovoltaickou elektrárnu

Eduard Blásy otvoril éru zimného horolezectva vo Vysokých Tatrách

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.

CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.

Snowtrex.cz

Treking.cz

Může se hodit

Nejčtenější články

Regiony

České SÁZAVA ŠUMAVA RALSKO KRUŠNÉ HORY KRKONOŠE PRAHA ČESKÝ A SLAVKOVSKÝ LES BRDY ČESKÝ KRAS A KŘIVOKLÁTSKO POVLTAVÍ JIŽNÍ ČECHY POLABÍ ČESKÝ RÁJ ČESKÉ ŠVÝCARSKO JIZERSKÉ A LUŽICKÉ HORY ORLICKÉ HORY VYSOČINA PODYJÍ JESENÍKY PLZEŇSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ BESKYDY A JAVORNÍKY BÍLÉ KARPATY OSTRAVA BRNO Cizina VÝCHODNÍ ALPY VYSOKÉ TATRY STŘEDOMOŘÍ FRANCIE VELKÁ BRITÁNIE HIMÁLAJ DOLOMITY A JULSKÉ ALPY JIHOVÝCHODNÍ ASIE MONT BLANC POLSKO NĚMECKO SKANDINÁVIE RAKOUSKO ITÁLIE SLOVENSKO ZÁPADNÍ ALPY CHORVATSKO KORUTANY BALKÁN AFRIKA

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE	KDE	INFO	KDY
La Grande Odyssée	Francie, Haute Maurienne	10.-22.1. Mushing	10.1.
Ferienmesse - veletrh	Rakousko, Vídeň	15.-18.1.	15.1.
Skialpuj Fest	Pec pod Sněžkou	15.-18.1.	15.1.
Matka - veletrh	Finsko, Helsinky	16.-18.1. Cestovní ruch	16.1.
Steel	Kladno, Polygon	16.-18.1. Průmyslové lezení	16.1.
Boot - veletrh	Německo, Düsseldorf	17.-25.1.	17.1.
CMT - veletrh	Německo, Stuttgart	17.-25.1.	17.1.
Alpin Ballooning	Rakousko, Kaiserwinkl	18.-23.1.	18.1.
Fitur - veletrh	Španělsko, Madrid	21.-25.1.	21.1.
Vídeňský ledový sen - bruslení	Rakousko, Vídeň	22.1.-8.3.	22.1.