Příbramská hvězdárna už dlouho nesleduje hvězdy

Bohužel hvězdárna v Příbrami již dlouhá léta neslouží astronomům ani veřejnosti, ale je v ní vybudovaná soukromá vila.

Příbramský meteorit

Roku 1958 se rozhodly Uranové doly (dnes se už netěží) spolu s Národním výborem (dnes se nazývá městský úřad), že postaví astronomickou observatoř jako lidovou hvězdárnu. 

Roku 1959 u Příbrami dopadl na zem bolid, neboli rozžhavený meteorit, který osvítil polovinu Čech. Původně kroužil ve Sluneční soustavě, ale Země si ho přitáhla. Když vstupoval do naší atmosféry, měl průměr zhruba metr. Před dopadem se roztříštil na více kusů a světe div se - bylo nalezeno několik kusů, z nichž jeden vážil 4,5 kg. Díky pečlivému pozorování profesionálních i amatérských astronomů a také spolupráci veřejnosti, se podařilo spočítat dráhu Příbramského meteoritu nejen v zemské atmosféře, ale také v meziplanetárním prostoru. Bylo to poprvé na světě a celá událost vedla k ustanovení mezinárodního orgánu, který se meteority zabývá dodnes.

Zda to mělo vliv i na příbramskou hvězdárnu, nevíme. Roku 1963 byla dostavěna kopule a také obslužná budova se třemi etážemi. Počítalo se nejen s astronomy, ale také s přírodovědci a fotoamatéry. Pokud je známo, nikdy se sem jejich organizace nenastěhovaly.

Astronomický kroužek Uranových dolů

Hvězdárnu si vzal na starosti Astronomický kroužek Uranových dolů. Kopule měla v průměru 8 metrů. Osazena byla dvěma čočkovými dalekohledy o průměru 130 a 110 mm. Plánovala se jejich výměna za výkonnější zrcadlový dalekohled o průměru 850 mm, ale dalekohled nebyl vyroben. Ve vybavení se nacházely také astronomické hodiny.

Příbramskou hvězdárnu i její provoz pro veřejnost táhli čtyři dobrovolní astronomové. Nikdy nebyla obsazena profesionálem. V době největší slávy roku 1969 registrovala 457 návštěvníků, 61 pozorování oblohy a 2 veřejné přednášky. Dodejme, že na okresní město s převažujícím hornictvím a těžkým průmyslem, to byla velká čísla.

Poslední zprávu o činnosti hvězdárny lze dohledat k roku 1976, kdy Astronomický kroužek Domu pionýrů a mládeže (dnes dům dětí a mládeže) v Příbrami píše, že hodlá spolupracovat s lidovou hvězdárnou. 

Jisté je, že už roku 1986 byla Hvězdárna v Příbrami mimo provoz. 

Šibeniční vrch

Bývalá hvězdárna stojí na Šibeničním vrchu. Když byla postavena, stála osamoceně mezi loukami a poli. V současnosti se město rozrostlo až k ní. Ve čtvrti Příbram II vede až k ní ulice Pod Hvězdárnou a v její blízkosti vedou Koperníkova ulice a Jasná ulici jako připomínky na významné příbramské místo.

Poblíž vede modrá turistická značky z Příbrami až na Orlickou přehradu a dál k zámku Orlík. Je vhodná kromě pěší turistiky také pro horská kola a elektrokola. 

Šibeniční vrch (562 m) je terénní vyvýšenina na severovýchodním okraji Příbrami. Je dobře viditelná například z vedlejší Svaté hory. Naopak od hvězdárny je vidět Střední Brdy s nějvyšším vrcholem Tok. Vedle bývalé observatoře je postavený vysílač, která má jméno Příbram - hvězdárna. Na severním úpatí leží starý židovský hřbitov a na západním úpatí zase křesťanský hřbitov.

INFO: Všechny hvězdárny v Česku najdete na specializovaném astronomickém webu Hvězdárna.cz.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Příbram na Horydoly.cz

Příbram je turisticky přívětivé město

Památník Vojna u Příbrami

Fárací knížka v Příbrami

Výstava nožů Příbram 2015

Výstava nožů Příbram 2014

Výstava nožů Příbram 2013 

Výstava nožů Příbram 2012

Booking.com