Ralsko 1:25 000

Nezůstal tam nejen kámen na kameni, ale za své vzala i síť cest. Tu se nepodařilo správně zachytit Klubu českých turistů ani Shocartu, které vydaly turistické mapy v měřítku 1:50 000 v minulých letech. Až teprve Geodézie On Line přinesla turistům v rámci možností přesnou mapu 1:25 000 (1 km v terénu = 4 cm na mapě).

Přišla v pravý čas, protože liduprázdné území Ralsko je nově protkané sítí cykloturistických značek, začíná se tady rozvíjet turistika a do krajiny se pomalu vracejí i lidé a znovu osídlují obce, které téměř srovnali se zemí sovětští vojáci.

Kromě dobře zakreslených komunikací jsou jednoznačným kladem nové mapy i souřadnice pro satelitní navigátory GPS. V mapě je samozřejmě i spousta drobných chyb.

Kartografové použili několik značek, které nepopsali v legendě. Není tedy například jasné, co znamenají okrem nebo zelení vybarvené plochy v okolí některých obcí. Význam často používané značky sestávající ze čtyř černých puntíků uživatelům také zůstává utajen.

Nejen místní znalci budou určitě postrádat velkou oplocenou oboru Židlov v lesích západně o Mimoně, kterou protíná několik cyklotras, a přísně zakázanou střelnici Prosíčka, kterou pyrotechnici dosud nevyčistili od těžké munice. K orientaci by měla sloužit zřícenina kostela v Jablonečku, ale ta už tam dobrých třicet let nestojí. Rusové ji zlikvidovali hned poté, co si z obce udělali předsunutou základnu pro tanky. Stejně tak neexistuje kaple v neexistující vesnici Olšina. Naopak chybí vysoká vojenská věž vyčnívající uprostřed lesů na okraji opuštěné střelnice Prosíčka, kterou dnes používají turisté jako rozhlednu.

Autoři slovního popisu k mapě si pletou nejasné zbytky hrádku Křída s ještě méně jasnou lokalizací hrádku Krucemburk. Již největší autorita přes hrady a zámky Augustin Sedláček se před sto lety vyjadřoval, že po Křídě lze najít nepatrné zbytky v terénu. O Krucemburku věděl z písemných pramenů, ale nedokázal určit, kde ležel. Rozhodně ho ovšem s Křídou nikdy nespojoval, stejně jako několik generací historiků po něm.

S minulostí je mapa na štíru i v případě Kuřívod. V roce 1866 se zde měla konat bitva mezi Rakušany a Prusy. Stejně jako v dalekém širokém kraji zde ovšem proběhly jen přestřelky mezi málo důležitými jednotkami obou armád během průzkumu a zásobování.

Trochu směšně působí horolezecké informace. Zatímco poměrně vysoké skály u Strážova nejsou v mapě ani zakresleny, na pár kilometrů vzdálené pískovcové věžce Hláska u bývalé vsi Wokna popisuje mapa tři variantní cesty. Autor tohoto článku si o nich dovoluje tvrdit, že jsou to i v rámci této nevýznamné skalní oblasti nicotné výstupy, které vedou ve špatné skále a nemají téměř žádné opakování. Sám je totiž jejich prvovýstupcem a správcem zdejších skal. Za to okolní kvalitnější skály nejsou téměř vůbec popsány.

V popisu je matoucí informace o neexistující osadě Pytlíkovský mlýn, u které má být jeskyně s pramenem. Ve skutečnosti osada složená z několika domů existuje, jeden pramen vytéká jako upravená artézská vyvěračka u mostku přes potok a druhý o pár set metrů níž na opuštěném skautském tábořišti z pukliny ve skále na pravém břehu. O osadě Velké Ralsko by se slušelo uvést, že je nepřístupná. Čistí se tu totiž země po socialistické těžně uranu chemickou cestou. Hájovna Šlapka nikdy nestála pod skalním výklenkem, ale vždycky na pasece, kde dnes zarůstají její zříceniny.