Šumava AKTUÁLNĚ 2013

Brečet nebo se smát? Policajti zasahujou proti těm co protestujou proti zločinu. Kde to žijeme?

Vždyť já nepíšu nic jiného než ty :) Mluvíme tady o pár kouscích pralesa které se na Šumavě zachovaly.  Zbytek jsou ryze hospodářské lesy, které většinou sklidí člověk a někdy také brouk. Kdyby to lesníci nechali být udělali by nejlíp. Když se tam jedeš podívat, tak se pořádně dívej - příroda si tam roste i bez lesníků docela pěkně - jsou zatím jenom semenáčky, ale to jsem viděl loni - věřím že letošek už bude vyšší - možná už přerostou padlé kmeny - a tak to má být.

například tady: Za další pralesovité zbytky v regiónu se dále považují Čertova stěna, Modravské slatě, Mrtvý luh, Stožec a Trojmezná hora.
. Trojmezní hora – rezervace o výměře 386,57 ha v nadm. výšce 1090 – 1378 m n.m. Je zde pralesovitý porost smrku, nížeji s bukem, přimíšen je jeřáb. Klečové porosty jsou zde cenné – je to celkem soubor přirozených porostů. Rezervace zahrnuje i Plešné jezero a jeho jezerní stěnu, poblíž je jediná lokalita kleče v kamenném moři s ojedinělým smrkem, borovicí, břízou – roste zde kromě jiných mechů i rašeliník.
Tyto lesnické přírodní rezervace jsou přirozenými laboratořemi přírody a jejich teoretický průzkum má i dalekosáhlý význam praktický (napsal známý jihočeský lesní, již zesnulý ing. Miroslav Vaněk, CSc.). Dnes se lesníci snaží o postupnou možnou změnu starších monokultur smrku na Šumavě na lesy smíšené, co nejvíce podobné lesům původním, i když je vždy třeba brát v úvahu výrazné změny přírodních podmínek, ke kterým došlo a dochází z řady důvodů. Přitom mají vždy na paměti, že pěstují lesy pro příští generace, kdy podle dosavadních vědeckých analýz a prognóz dojde zřejmě ještě k větším změnám klimatu od původního. Ale i příští obnova lesů na Šumavě se neobejde bez smrku, který zde vždy rostl ten nejkvalitnější na světě a poskytoval i ceněné rezonanční dřevo. Veřejnost často neoprávněně kritizuje dřívější generace našich lesníků, že zakládali monokultury – musíme ale naše dávné předky omluvit a uznat, že ve své době ještě neznali dnešní objevy zákonitostí života přírody a i lesa, tak jak je známe my dnes.

www.sumava21.cz/?c_id=460

Mimochodem právě na kůrovcem zcela poničenou Smrčinu, kromě bučin v nižších partiích masívu, se na víkend chystám. Vím o čem píšu, i do čeho jdu.

Tohle mě vždycky dostane :-)  Kde jsi na to přišel - původní porosty pralesního charakteru? Ty až na pár drobných míst na Šumavě nejsou a už hezkých pár set let je Šumava plantáž na výrobu dřeva. Akorát jednou za 40 let předběhnou lesáky jiný predátoři - brouci.

Všechno začalo ve středověku kdy sem přišli chudí tyrolský dřevorubci a za pár desítek let to tu všechno vykáceli (stejně jako třeba v Krkonoších). Pak už se jenom hasilo, co napáchali - vždycky se zasázelo - sklidilo jako obilí. Občas přišla bouře a po ní uklidili brouci dřív než lidi. Žádný prales tu až na pát hektarů není půl tisíciletí.

Jestli budou suché stromy pár let na dnes bezlesích hřebenech stát není důležité. Kůrovec nevratně zlikvidoval nejcennější a původní porosty v nejvyšších partiích Šumavy pralesního charakteru a zcela zde rozvrátil flóru i faunu. Nemyslíte, že článek obhajuje něco, k čemu nemuselo dojít?

To už ani soudu nevadí obrovské hrozný holiny? Bursík patří za mříže a soud taky.