Šumava se po Kyrillu kácet nebude

Na základě doporučení rozkladové komise ministerstva tak potvrdil původní rozhodnutí ministerstva z března loňského roku a zamítl rozklad, který podaly některé obce a občanská sdružení.

Účelem není produkce dřeva

"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," říká ministr Bursík.

Vítr kácí, kde se zasahovalo proti kůrovci

"Ostatně samotný orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům tak, aby se tu nestřídala každých osmdesát let po velké vichřici smrková monokultura s kalamitní holosečí," dodává ministr.

Nejcennější území

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo v březnu loňského roku o ponechání zhruba 140 tisíc kubických metrů kalamitního dřeva v I. a II. zónách Národního parku Šumava přirozenému vývoji.

Rozhodnutí se týkalo nejcennějších částí národního parku, které by sanačními zásahy významně utrpěly. Valnou většinu kalamity, která čítala celkem 800 tisíc kubických metrů spadlých stromů Správa Národního parku Šumava odtěžila v nejrychlejším možném termínu, aby zabránila možnému rozšíření lýkožrouta smrkového (kůrovce) mimo lesy národního parku.