Tichá noc, svatá noc

Tichá noc, svatá noc! Všichni spí... ve studené noci přichází nejdůležitější novinka, narodilo se malé děťátko, syn Boží.

Oberndorf a Arnsdorf

Píseň složil profesionální hudebník a skladatel Franz Xaver Gruber ze sousedního Arnsdorfu přesně před 200 lety. Bylo to hodně narychlo, protože den před Štědrým večerem zjistil farář Joseph Mohr, že varhanní měchy jsou prožrané od myší a je nutné zahrát a zazpívat něco jednoduchého s místním amatérským kostelním sborem a kytarou.

Na místě farního kostela svatého Mikuláše v Oberndorfu, kde Tichá noc zazněla poprvé, dnes stojí jen pamětní kaplička, protože kostel vzala velká voda horské řeky Salzach. Obě obce však na svoji vánoční legendu vzpomínají a v obou jsou otevřená muzea.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Mezi Mnichovem a Salcburkem

Oberndof se specializuje na samotnou píseň, Arnsdorf na skladatele Grubera. Do obou vesnic se dostanete přes Pasov. Leží přibližně na půl cestě mezi Mnichovem a Salcburkem na rakouské straně.

Tichá noc, svatá noc

Tichá noc, svatá noc
jala lid v blahý klid.
Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí,
hvězdy při svitu u jestlí dlí,
v nichž malé děťátko spí, v nichž malé děťátko spí.

Tichá noc, svatá noc!
Co anděl vyprávěl,
přišed s jasností v pastýřův stan,
zní již s výsostí, s všech země stran:
"Vám je dnes spasitel dán; přišel Kristus Pán!"

Tichá noc, svatá noc,
náhle v ní jásot zní,
vstávej, lide můj, tmu z očí střes,
v městě Betlémě Bůh zrozen dnes,
/: z lásky se člověkem stal. :/

Tichá noc, svatá noc,
stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však Gloria zní,
dík, že hříšník se s důvěrou smí
/: u svaté rodiny hřát. :/

Největší muzeum Tiché noci je k vidění ve Wagrainu, kde dlouho působil autor textu Joseph Mohr jako farář, zakladatel školy a oblíbený filantrop. V kostele svatého Ruperta jsou dodnes dvoje varhany. Starší označené hvězdou hrají pouze Tichou noc o Vánocích. Novější jsou určené pro běžný církevní provoz.

Ve Wagrainu je Joseph Mohr pochovaný. Na venkovském hřbitůvku ovšem odpočívá poněkud kuriozně. V rakvi leží jeho tělo bez hlavy. Po smrti totiž místní hodnostáři rozhodli, že mu jako poctu nechají udělat posmrtnou masku. Protože z tehdejší horské vísky by byl transport celého těla zbytečný, oddělili hlavu od těla a poslali ji do údolí k sochaři. Shodou okolností se však nahoru do Wagrainu už nevrátila.