Transparentní kosmetika, více informací od září

Nebezpečná látka

Možná spotřebitele překvapuje, že nějaká látka, která je klasifikována jako nebezpečná, může být vůbec v kosmetickém prostředku obsažena. Je potřeba vysvětlit pojem „nebezpečná látka“ a oblast jejich použití. V případě kosmetických prostředků přichází v úvahu použití pouze látek, jejichž nebezpečnou vlastností je dráždivost pro kůži nebo sliznice nebo možnost navození alergie. Přítomnost ostatních nebezpečných látek, jejichž nebezpečnou vlastností je například přímá, vysoká toxicita nebo karcinogenita – tj. možnost navození vzniku nádorů nebo mutagenita – možnost navození změn v jádře buněk nebo toxicita pro orgány reprodukčního systému, je obecně zakázána.

I použití látek, jejichž nebezpečnou vlastností je dráždivost nebo možnost navození alergie, má svá pevná pravidla. Jedná se o látky, bez nichž se v kosmetických prostředcích zatím neobejdeme. Používají se např. jako konzervační přísady k zábraně znečištění kosmetiky choroboplodnými mikroby. Jejich přítomnost zajišťuje dlouhodobě čistotu a bezpečnost prostředku v průběhu používání spotřebitelem, který např. na svých prstech mikroby do prostředku zanáší . Přítomnost konzervačních látek má přísná omezení, mohou být používány pouze v množství přípustném platnými předpisy.

Ředění a dráždění

Přestože některé konzervační látky najdeme na seznamu látek klasifikovaných jako nebezpečné, např. z hlediska dráždivosti, platí to pro ně v koncentrovaném, neředěném stavu. V kosmetických prostředcích se ale používají ve vysoce zředěném stavu, a to několikasetkrát až tisíckrát. Jejich konečná koncentrace v hotovém kosmetickém prostředku pak již žádné nebezpečí nepředstavuje a je prakticky vyloučena možnost dráždění nebo navození alergie u spotřebitele.

Jiným příkladem mohou být aktivní látky používané ve vlasové kosmetice v trvalých na vlasy nebo barvách na vlasy. I zde je však použití látek, klasifikovaných jako nebezpečné, regulováno závaznými předpisy a omezeno pouze na takové koncentrace v hotovém výrobku, které nejsou pro spotřebitele nebezpečné.

Vzhledem ke skutečnosti, že až dosud neměli spotřebitelé přístup k informaci o skutečném obsahu látek klasifikovaných jako nebezpečné v kosmetickém prostředku a někteří volali po rozšíření dostupné informace, je jim nově tato informace k dispozici. Spolu s informací o skutečném obsahu nebezpečných látek v kosmetickém prostředku, který hodlají používat, mohou spotřebitelé získat od výrobce nebo dovozce zároveň i informaci o zaznamenaných nežádoucích účincích na daný kosmetický prostředek.

Jak a kde se dozvědět více?

Informace budou poskytovány přímo konkrétnímu spotřebiteli na jeho vyžádání. Je tedy třeba přímo kontaktovat výrobce nebo dovozce, jehož adresa je uvedena na obale kosmetického prostředku, a to buď písemně nebo případně elektronickou cestou. Po vstupu České republiky do Evropské unie se ale objevila pro spotřebitele naší země jedna mírně komplikující okolnost. Mění se totiž charakter osoby výrobce a dovozce, jejichž adresa je uvedena na obale výrobku. Za výrobce již nadále nebudou považovány pouze firmy vyrábějící na území Česka, ale v celé Evropské unii. Za dovozce budou nově považovány pouze firmy, dovážející výrobky ze zemí vně Evropské unie. Tito výrobci nebo dovozci musí mít své odpovědné zastoupení, sídlo, v některé ze zemí Evropské unie, které si mohou zvolit. Zde budou uchovávat dokumentaci k výrobku a poskytovat vymezené informace. Sídlo firmy odpovědné za výrobek musí být uvedeno na obale, ale může a bude se stávat, že nebude na území České republiky, ale v některém jiném státě EU.

Důležité informace

Od září tohoto roku, kdy vstoupí v platnost novela zákona č.258/2000 Sb., má spotřebitel právo vyžádat si na adrese uvedené na obale výrobku následující informace:

* Identifikace - název výrobku a název firmy výrobce/dovozce

* Kvalitativní složení - seznam všech použitých ingrediencí, složek ve výrobku obsažených, včetně vybraných složek parfémů, pokud přesáhne jejich obsah limit stanovený ve vyhlášce č.26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích

* Kvantitativní složení - skutečný obsah, v případě ingrediencí, které jsou klasifikovány jako látky nebezpečné závazným předpisem (NV č.25/1999 Sb.), nebo jsou tak klasifikovány samotným výrobcem. Informace se bude poskytovat o koncentraci, která je aktuální při použití výrobku v souladu s obvyklým způsobem použití nebo v souladu s návodem k použití.

Co jsou to nežádoucí účinky

Za nežádoucí účinky se považují pouze účinky na lidské zdraví, a to takové, které se objeví při použití za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek. Nezahrnují se účinky plynoucí z nadměrného nebo chybného použití prostředku nebo účinky způsobené obalem či jinými přidanými součástmi výrobku. Nežádoucími účinky jsou např. dráždivé a alergické reakce, kosmetické akné, fototoxické a fotoalergické reakce, anafylaktický šok, ale i svědění nebo pálení.

Údaj poskytovaný o frekvenci nežádoucích účinků bude zahrnovat relevantní informaci, kterou je údaj o počtu zaznamenaných nežádoucích účinků na 1 milión výrobků uvedených na trh. V případě malých firem, které neuvádějí na trh tak velké množství výrobků, bude relevantním i údaj o skutečném počtu zaznamenaných nežádoucích účinků.

Výrobce i dovozce je povinen monitorovat všechny dotazy a poskytnuté odpovědi. V případě, že spotřebitel nedostane od výrobce nebo dovozce v obvyklé lhůtě, za kterou se považují 3 týdny až 1 měsíc, odpověď na svůj dotaz, má možnost se obrátit na kontrolní orgán se stížností.

Kdo to všechno kontroluje?

Kontrolními orgány jsou pro oblast kosmetických prostředků v České republice orgány hygienické služby. Orgány hygienické služby nebudou rutinně pro spotřebitele zajišťovat poskytování informací o obsahu nebezpečných látek nebo nežádoucích účincích. Pouze v případě, že výrobce nebo dovozce nesplní svou povinnost a nebude reagovat na dotaz spotřebitele, jsou oprávněny zasáhnout ve prospěch spotřebitele. V kontextu nových předpisů a praxe budou informace i jejich vymahatelnost snadno dostupné zejména u firem, jejichž sídlo bude na území České republiky.

Autorka pracuje ve Státním zdravotním ústavu.