Zakletý hejtman z Lokte je meteorit

"Obyvatelstva je 9045 duší, včetně 2409 ve městě a 6636 na vesnicích. Dohromady tu žije 10 protestantských a 5 židovských rodin. Jazyk je všude německý.

Zde na radnici v Lokti mohou zvědaví návštěvníci vidět železný meteorit, který je tu uložen a který byl známý už před stoletími pod jménem Posel hromu, nebo také Zakletý purkrabí," pokračuje J.G. Sommer ve své knize z roku 1847.

Za krutou robotu se stal železnou kobylí hlavou

Podle legendy prý purkrabí Botho z Eulenburgu stíhal své poddané krutou robotou. Byl za to často proklínán. Jednoho dne došla kletba účinku.

Když byla robota u konce, uložil purkrabí jakémusi poddanemému na poli, že má pracovat přes čas, dokud nezazní zvon. Robotník se naštval a přál mu, ať ho udeří blesk z čistého nebe a zbude z něj jen kus železa. To se prý také stalo. Blesk udeřil do purkrabího a zůstal po něm jen kus kovu velikosti kobylí hlavy.

Měnil váhu, plaval, mizel a objevoval se

Dnes víme, že je to meteorit o váze 107 kg. Pověra říká, že často měnil svou váhu. V obavách, že by mohl způsobit požár, byl vhozen do hradní studny hluboké 22 klafterů (39 m). Vždy se po čase znovu objevil.

Královský a císařský generál Johann von Werth to vyzkoušel během třicetileté války, když jej také vhodil do studny. Později byl slitek vytažen rumpálem a přinesen do hradu. Roku 1742 jakýsi Francouz tento kus železa znovu vhodil do studně, kde zůstal až do roku 1776, kdy bylo opět nalezen. Teď je uložen na radnici.

V roce 1811 prozkoumal podivný železný kámen profesor chemie na Technickém institutu v Praze K. A . Neumann a připustil, že je to železný meteorit. Toto bylo později potvrzeno chemikem von Klaproth a fyzikem Chladným.

O meteorit se podělila významná muzea

Později byla hmota rozdělena na dvě nestejné části. Větší část byla poslána do Královského a Císařského muzea přírodopisu ve Vídni. Menší část zůstala na radnici v Lokti.

Meteorit nazývaný Zakletý purkrabí z Lokte byl nalezen kolem roku 1400. Jeho původní hmotnost byla přibližně 100 kg, ale postupně byl rozřezán na několik menších dílů a vědecky zkoumán. Ukázky z něho jsou například v Národním muzeu v Praze nebo Přírodovědném muzeu ve Vídni. Ve vitríně Hejtmanského domu na hradě Lokti dnes uvidíme vystavenou kopii.