Zatopený kostel v Lago di Resia

Obleva, která přišla během noci, způsobila, že několikametrová vrstva sněhu zmizela a nic netušící baron Prášil se ve spánku propadl. Jeho kůň zůstal na místě, neboť onen příhodně ležící kámen byla ve skutečnosti špička věže místního kostela.

Plavali každou neděli do kostela?

Z hladiny jezera Lago di Resia, známého též pod německým názvem Reschensee, se k nebi tyčí nefalšovaná kostelní věž.

Rozum se tomu zdráhá uvěřit. Jak je to možné? Plavali snad předkové dnešních Tyroláků každou neděli do kostela? Nebo snad zasáhly mimozemské či nadpřirozené síly?

Nikoli. Vysvětlení je prosté. Jezero vzniklo až dlouho poté, co byl postaven kostel.

Levičáci vyhnali obyčejné lidi

Potřeba zabezpečit rozmáhající se průmysl dostatkem elektrické energie vedla už v roce 1920 k plánu spojit tři zdejší jezera v jedno a jeho vodu použít jako zásobárnu pro vodní elektrárnu. Tehdejší plán počítal s navýšením hladiny zhruba o pět metrů.

K realizaci plánu, ale v daleko větším měřítku, se přikročilo v roce 1939. Bylo rozhodnuto, že hladina stoupne o dvaadvacet metrů. Obyvatelům tří vesnic, které v oblasti ležely, bylo jednoduše nařízeno se mají bez náhrady vystěhovat "v národním zájmu na posílení národního průmyslu."

Vzhledem k tehdejší politické situaci v Itálii bylo rozumnější nařízení uposlechnout. U moci byl levicový fašismus v čele s Benitem Mussolinim. 163 rodin ze dne na den přišlo o domov.

Muselo to tak být?

Vypuknutí 2. světové války realizaci plánu oddálilo. K definitivnímu napuštění jezera se přikročilo až v roce 1950.

Opuštěné domy byly předtím srovnány se zemí. Pouze kostel ze 14. století byl s ohledem na svou kulturní hodnotu ušetřen. Jeho věž se tak dodnes pne nad hladinu jako lákadlo pro turisty i jako varovná připomínka, zda je opravdu nutné v ekonomickém zájmu obětovat kulturní hodnoty našich předků.

Zimní projížďka na bruslích

V zimě, kdy jezero obvykle zamrzá (však také leží v nadmořské výšce téměř 1500 metrů), je možná se na bruslích i jen tak pěšky vydat až přímo k věži. Ostatně nestojí nijak daleko od břehu.

Za dlouhých zimních večerů prý návštěvníci mohou zaslechnout zvuk kostelních zvonů. Byly sice z kostela demontovány před napuštěním jezera, ale kdo ví, co se děje mezi nebem a zemí...

Nedaleké sedlo Reschenpass je hraniční mezi Rakouskem a Itálií. Přímo v sedle jsou k ještě vidění tankové zátarasy a opevnění z druhé světové války i daleko starší. Dnes tudy vede důležitá silnice spojující německý Mnichov s italskou Lombardií a Jižním Tyrolskem.

Tuto trasu znají především řidiči, kteří směřují z Česka do Suldenu na lyže, s cepínem na Ortler, nebo v pohorkách do okolí Merana.

Okolí hraničního sedla Reschenpass a italského jezera Lago di Resia je v létě rájem pro silniční cyklistiku i pro jízdu na horských kolech.

V zimě se lyžuje především na rakouské straně v Nauders, ale sjezdovky a lanovky zasahují až do Itálie a nedalekého Švýcarska.