Zeman se omluvil válečnému zločinci, že umožnil ukončit řádění jeho srbských soukmenovců

Druhý den jsme u Lago di Predil. Za Passo di Predil střílí Srbové do Slovinců. Ti seberou všechnu odvahu a pár děl a tanků, které mají, a Srby zaženou. To samé udělají později Chorvaté. Pak si Srbové zchladí žáhu na Kosovcích, Černohorcích, Albáncích, Bosňácích a Makedoncích.

Tři desítky let poté

"Právě proto bych při této příležitosti chtěl za svoji osobu se omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie. A já bych chtěl srbský národ jako osoba poprosit za odpuštění. Celou dobu mě to trápilo,” řekl prezident České republiky Miloš Zeman o tři desetiletí později. Sebestředně dodal: "Touto omluvou a prosbou za odpuštění jsem se zbavil mnohaletého traumatu, protože pokání osvobozuje a, jak říkávají latiníci, dixi et salvavi animam meam, řekl jsem a spasil jsem svoji duši."

Upřesněme, že Miloš Zeman byl tehdy předsedou sociálních demokratů a jako premiér povolil průlet letadel NATO nad českým územím. Vojenské síly NATO posléze ukončily srbské řádění na Balkáně a zavedly spolu s civilními silami Evropské unie právo pořádek.

"Rozumím tomu, že Miloš Zeman, jako tehdejší premiér, byl ve složité situaci, kdy musel tehdejší akci NATO, při níž byli bombardováni lidé, odsouhlasit. Proto teď jeho omluvu chápu. Považuji to za hezké gesto z jeho strany," připojil se dnes Andrej Babiš jakožto majitel hnutí ANO a současný český premiér.

Spasil Miloš Zeman svoji duši? Těžko!

Připomeňme, že Zemanova omluva nemá nic společného s českým státem a že si tím řeší možná osobní frustraci (jak sám uvádí), ale daleko spíše mu byla nařízena největším srbským spojencem Ruskem (pro které už dlouhá léta pracuje).

Omluvu složil člověku jménem Aleksandar Vučić, aktuálně srbskému prezidentu. V letech 1992-2008 byl generálním sekretářem Srbské radikální strany. Dva roky byl ministrem propagandy ve vládě Slobodana Miloševiče, válečného zločince odsouzeného Mezinárodním tribunálem v Haagu za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Tehdy Alexandar Vučič prohlásil: "Za každého mrtvého Srba bude zabito 100 Muslimů."

Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během bojů mezi bosenskými muslimy, Srby a Chorvaty zemřelo 100 000 lidí mezi lety 1992 a 1995.

Srebrenická genocida a obléhání Sarajeva

Nejviditelnějším zločinem byla genocida v Srebrenici, kde bylo masově a plánovaně povražděno 8000 civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání, muži i chlapci. Spáchala ji Vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiće, spolu s paramilitantní jednotkou Škorpioni, která byla pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska, a s několika stovkami řeckých a ruských dobrovolníků. Událost je považována za jeden z největších masakrů v Evropě od druhé světové války a řadí se mezi nejhrůznější zločiny moderní evropské historie. Aktuální seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen (z toho 74 žen a 33 dětí mladších 15 let). Toto číslo stále není konečné.

Válku v Bosně a Hercegovině symbolizuje vedle Srebrenického masakru také čtyřleté obléhání Sarajeva. V tomto městě srbská vojska povraždila 11 000 lidí, mezi nimiž bylo 1601 dětí. Dalších 50 000 lidí bylo zraněno. S délkou trvání 1429 dní (5. dubna 1992 - 29. února 1996) se jednalo o nejdelší obléhání v dějinách moderního válečnictví. Zničeno bylo 35 000 budov. Ještě deset let po válce byly stopy obléhání patrné.

Válka Srbska vůči Bosně a Hercegovině si celkově vyžádala oběti zhruba 40 000 vojáků a 37 000 civilistů na bosenské straně a 22 000 vojáků a 4000 civilistů na srbské straně. Ze země odešlo 1,8 milionu uprchlíků.