Zimní oheň ve švýcarských Alpách

První oheň na sněhu hořel třikrát za sebou koncem listopadu u potoka v zapadlém koutě nedaleko alpské vesničky Sörenberg (1159 m) v letech 1974, 1975 a 1976.

Po dlouhé pauze devatenácti let pak vzkřísili tuto zimní tradici bazilejští Tomáš Nuc a Ivan Exnar a uspořádali v roce 1995 zase Zimní oheň na sněhu. Od té doby tato tradice pokračuje.

Tradice pokračuje

Původní místo v hluboké zimě prakticky není přístupné, a tak se tato akce přesunula do údolí nedaleko Salwideli.

I tento rok bránila přístupu a založení ohniště dvoumetrová vrstva promrzlého prašanu. Nastoupily tedy do akce lopaty a přátelský sedlák nakonec dokonce odhrábnul mocné sněhové vrstvy pomoci radlice na traktoru. Obtížná věc v tomto terénu, ale jinak se množství sněhu zvládnout nedalo.

I v tomto roce v noci klesla teplota pod minus 14 ° Celsia.

Dvanáct drsných mužů. Ostatní skolila chřipka

Letos se akce zúčastnilo dvanáct drsanů, ostatní nadšence bohužel skolila chřipka. Někteří přespali ve sněhovém záhrabu, jiní zvolili spánek ve stanu nebo v autě – je to ale jedno – všude je skoro stejná zima.

Kdo má dobrou výzbroj a umí se v takovéto situaci patřičně chovat, přežije ale vše bez následků. A tak si tento rok staří pardálové znovu dokázali, že i když klouby trochu vrzají, přece jenom nebude zatím potřeba implantace náhradních dílů. O nějakých debatách ohledně starého železa ani nemluvě.

 Československý zimní oheň

2018 a 2017 a 2016 a 2013 a 2012 a 2011