Kajakářské botky Hiko Sunny

Přemýšlíte, co koupit pod stromeček příbuzným, partnerům nebo dokonce sami sobě? V sérii krátkých testů přineseme dvanáct nápadů na ověřené vybavení. Žádná z testovaných věcí není horká novinka, ale všechny se už aspoň pár měsíců prodávají.

Jsme přesvědčeni, že jejich kvalita odpovídá ceně. Vyzkoušeli jsme to na vlastní kůži.

Levné boty do lodě

Kajakářské neoprénové botky Hiko Sunny stojí 540 korun. Patří tedy mezi nejlevnější vodácké boty na tuzemském trhu.

Jejich konstrukce je velmi jednoduchá. Měkká plastová podrážka má zvednutou patu (oceníte ji při dlouhém sedění v kajaku), ve špičce přečnívá přes neoprénový svršek (trochu chrání před ukopnutím palce).

Podrážka má středně hrubý vzorek. Dobře drží na suchých i mokrých kamenech. S oslizlými vlhkými povlaky na skalách ve vodě nebo hned u ní si však neporadí. To však neumějí žádné boty.

Podrážka se prošlapává po dvou letech občasného ježdění. Na asfaltu je to cítit.

Mají své limity

Svršek bot je neoprénový. Zepředu jsou prsty chráněné ještě přetaženou obsázkou ze stejného materiálu jako podrážka.

Boty jsou nízké, nechrání kotníky a jsou velmi ohebné. Hodí se tedy především do kajaku, případně do zavřené kánoe, kde není moc místa v kokpitu. Prý si je hodně kupují závodníci.

Okolo nártu se utahují páskem na suchý zip. Nikdy se nám proto nestalo, že by bota uplavala, nebo zůstala v hlubokém bahně na břehu.

Hiko Sunny jsou sice univerzální lehké vodácké botky, ale mají své omezení.

Nehodí se pro raftaře (nechrání kotníky), turistické otevřenky se nimi také moc nekamarádí (na časté přenášení je podrážka příliš tenká a měkká) a na mořské kajaky si je také neberte (v zimě je v nich chladno a na teplých vodách se v nich potí nohy).

Jak jsme testovali

Dva páry botek Hiko Sunny jsme koupili před necelými dvěma lety. Jedny pocházejí z HGsportu a druhé nám prodali ve firemní prodejně Hiko. V obou případech nám je prodavači doporučili. Později se ukázalo, že měli pravdu.

Vystřídali se o ně čtyři rekreační kajakáři, tři muži a jedna žena. Jezdíme na kajacích divokou vodu nejčastěji v obtížnosti WW 2, ve výjimečných případech až WW 4. Občas využíváme půjčené mořské kajaky na české veletoky, někdy jedeme na otevřených kánoích.

Pádlujeme celoročně. Boty si tedy užily sněhu na březích, chladu ve vodě i horká letní odpoledne.

VIDEO Teichl rakouská řeka