Kick&kayak na dolním Labi

Dlouhé hodiny v Labské rovině není, čeho by se zachytilo oko poctivě pracujícího kanoisty či kajakáře.

Odpolední jízda z Mělníka

Nasedáme do lodí v mělnickém přístavišti v sobotu pozdě odpoledne. Sem na pravý břeh pod starý Strakův most se dá přijet autem a nechat ho tady zdarma odstavené. Nebo se sem dostaneme na palubě parníčku Fidelio třeba až z Prahy.

Je léto, bude vidět dlouho do večera, a tak ani moc nevadí, že vyplouváme až ve čtyři hodiny odpoledne.

Co nám ale vadí, že jen co se odrazíme od břehu, začne pršet a silně foukat přímo proti nám. Vlny jsou tak vysoké, že jsme rádi za neoprenové špricky na našich dvou kajacích. Dokonce se vyplatí jet přímo za sebou a krýt se navzájem proti větru jako cyklisté v pelotonu.

Ploužíme se těsně podél vysokých přístavních zdí u pravého břehu, kde fouká nejméně. Podjíždíme Nový most, proplouváme okolo obrovské betonové brány, kterou vtéká do Labe potok Pšovka (za povodní se potůček stává mohutnou vodotečí), míjíme mělnický nákladní přístav, toho času bez života (protože nikdo nemá zájem na pomalé lodní dopravě).

Vplouváme do Dolnooharské tabule, obrovské roviny na soutoku Labe a Ohře.    

V Dolních Beřkovicích volíme levé rameno řeky okolo ostrova a díky tomu si můžeme prohlédnout historický vodočet.

Liběchovský zámek se nám zjeví překvapivě brzy. Špatné počasí vyloženě svědčí našim svalům.

Teplá voda z elektrárny Mělník 

Elektrárna Mělník v Horních Počaplech nám přichystá překvapení - napřed si bere velké množství vody z koryta Labe, aby ji tam po tři sta metrech vrátila ohřátou na takovou teplotu, jakou se doma sprchujeme.

Za Počeplicemi si plavbu zpestřujeme průzkumem vodních nádrží za navigačními zídkami. Vždy najdeme průjezd mezi kameny, kterým se dá vplout dovnitř a na konci se zase vrátit do hlavního toku.

Na pravém břehu se objeví veslařská a jachtařská loděnice, což znamená, že není daleko k mostu ve Štětí. Dnešní den na vodě končíme za šera v přístavišti kousek před mostem.

Pod mostem jsem si nechal koloběžku. Převlékám se do suchého, odemykám zámek a stoupnu na koloběžku. Mezi přítomnými rybáři budím údiv, protože všichni přijeli na kole nebo nějakém prastarém prskoletu typu Babeta, Pionýr či MZ.

Po levém břehu Labe se vracím po značené Labské cyklostezce do Mělníka pro auto.  První dva kilometry bych za soumraku ocenil blikačku, kterou jsem zapomněl, protože se musí jet částečně po silnici k elektrárně. Dál už jedu mimo motorizovanou dopravu až do Hořína a nakonec přes Strakův most na mělnické přístaviště.

Suma sumárum: Po vodě jsme pluli 15 km za 3 hodiny. Na koloběžce jsem se vracel 18 kilometrů skoro pořád po rovině za necelé dvě hodiny.

Protože je horko i v noci, nakládáme kajaky do auta a odjíždíme přespat k pískovně Dobříň, abychom si v noci zaplavali pod hvězdami a ráno v příjemně teplé modré vodě.

Plavba z Roudnice do Litoměřic

V neděli před polednem parkujeme auto u vodáckého kanálu v Roudnici na pravém břehu Labe pod mostem. Splutí kanálu si odpustíme, protože na něm právě probíhají dětské závody ve slalomu na divoké vodě.

Pod roudnickým jezem řeka pěkně teče. Není to žádný kalup, ale hladká voda nám pomáhá v pádlování. To bohužel u Hrobců končí.

Řeka je tu regulovaná, plavební dráha je pečlivě vyznačená a v ní tu a tam potkáme rekreační motorový člun či jachtu. Přibývají rybáři, kteří jezdí na svá loviště v malinkatých gumových člunech poháněných elektromotorky.

Míjíme přístaviště Libotenice, mohutný barokní kostel svaté Kateřiny, křížíme přívoz Nučnice - Nučničky a u přístaviště Nučnice už je čilý hladinový provoz. Raději opouštíme plavební dráhu a pádlujeme u břehu, abychom se nenamotali rychlému člunu či vodnímu skútru po příď.

Maringotky, maringotky... po obou březích stojí spousty maringotek...

Nahrazují chatové osady, které tady kvůli akutní hrozbě záplav či povodní nemají co dělat. V obytných maringotkách žijí o víkendech celé rodiny rybářů, okolo nich jsou někde vidět i záhony obhospodařované pečlivou rukou manželky, případně kempingové stany zvící velikosti středověkého hradu.

Mnohakilometrové trápení na nekonečně dlouhém voleji nakonec končí. Přijíždíme k jezu České Kopisty. Chceme se nechat proplavit zdymadlem, ale přijíždíme o pár minut později, než by bylo záhodno. Zelený semafor zhasne a naskočí na něm červená. Propásli jsme víkendovou provozní dobu.

Provozní doba plavebních komor na Labi a Vltavě

Přetáhneme tedy kajaky po souši mezi zdymadlem a jezem. Voda se zase rozeběhne. Pomalu, ale vytrvale nás sváží do Litoměřic. Ještě si po levé ruce prohlédneme nenápadné ústí Staré Ohře, což je původní soutok Ohře a Labe, než byla Ohře přeložena kvůli stavbě pevnosti Terezín. Potom už přiteče zleva mohutná řeka Ohře. 

Z vody vystupujeme pod Tyršovým mostem v Litoměřicích. Je zde k dispozici bezplatné parkoviště v parku na Střeleckém ostrově. Do Roudnice se vracím po Labské cyklostezce na koloběžce na pravém břehu Labe. Nejprve vede po cestě pro pěší a cyklisty, ve druhé části je vedena po silnici s automobilovým provozem.

Suma sumárum: Po vodě jsme pluli 17 km za 5 hodin. Na koloběžce jsem se vracel 18 kilometrů za dvě hodiny.

DOLNÍ OHŘE: Kick&kayak z Nechranic do Postoloprt

DOLNÍ JIZERA: Kick&kayak na soutoku Jizery a Labe

LABE: Kilometráž Mělník - Litoměřice

837,2 Vltava ústí zleva
836,9 Vraňansko-hořínský laterální kanál ústí zleva
836,6 Mělník, Strakův most silniční, přístav
835,8 Nový most silniční
832,0 ostrov
830,6 Dolní Beřkovice, jez 2,6 m nesjízdný
829,0 Liběchov
825,3 Horní Počáply
821,6 Štětí, most silniční
818,9 Štětí, jez 2,8 m nesjízdný
809,7 Roudnice, jez 2,8 m, slalomová trať vpravo
806,6 Židovice
803,0 Libotenice, přístaviště vlevo
799,9 Okenský potok ústí zprava
797,6 Křešice
795,7 České Kopisty, jez 2,7 m nesjízdný
796,6 Stará Ohře ústí zleva
792,5 Ohře ústí zleva
792,4 Litoměřice, Tyršův most silniční
792,1 Písečný ostrov, koupaliště, nízký most přes boční rameno

VODÁCKÝ PRŮVODCE: Labe

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě