Kick&kayak na Ohři u Žatce

Aby se Ohře dala splout z Nechranic, je potřeba, aby přehrada vypouštěla aspoň tolik vody, že limnigraf v Žatci ukazuje 25 cm.

Ohře protéká Mosteckou pánví

Přehrada Nechranice se staví Ohři do cesty právě v okamžiku, když opouští Doupovské hory a vtéká do Mostecké pánve. Tu opustí v Postoloprtech, aby odtekla do Polabí. Mosteckou pánev proplujeme na kajacích za dva dny.

První den plánujeme 22 km na řece. Koloběžku necháváme pod mostem v Zálužicích a autem jedeme k výpusti z Nechranické přehrady. Skládáme kajaky a auto odvážíme nahoru na hráz na parkoviště u Vikletic. Parkování pod hrází není dovoleno.

Betonové schody vedou pohodlně až k vodě. Překvapuje nás, jak je Ohře ledová a zároveň čistá. Pádlujeme starým řečištěm, které bylo regulováno při výstavbě Nechranické přehrady roku 1968. Ta byla vybudována hlavně jako zásobárny vody pro Tušimickou elektrárnu.

Lakušník neboli vodníkovy vlasy

Obdivujeme bíle kvetoucí lakušník (slovensky močiarka, latinsky batrachium) na hladině a také jeho zelené podvodní stvoly, kterým jsme jako děti říkali vodníkovy vlasy.

První zhoupnutí na docela rychle tekoucí řece nám poskytne kamenný práh pod pilířem bývalé železnice Žabokliky - Březno. Tato dráha drží smutný primát, že byla zrušená jako první železnice v Čechách už roku 1880 a to pouhých šest let po uvedení do provozu. Inženýři tehdy nezvládli geotechnický průzkum a trať musela čelit několika závalům na svazích Ohře, což přivedlo železniční společnost na buben.

U Vlčic si zespoda prohlédneme bezpečnostní přeliv Nechranické přehrady. Teď je suchý, ale když teče obrovským a strmým betonovým korytem masa vody, nechtěli bychom vplout do jejího proudu, který se valí do Ohře.

Evropská ptačí oblast

Před nenápadným, ale velmi nebezpečným parabolickým jezem Stranná uctivě zastavíme na pravém břehu a přeneseme ho. Vlevo vodu odebírá vodní elektrárna a zároveň Podkrušnohorský přivaděč, který zásobuje vodou Bílinu. Technické dílo vlastně převádí vodu z dnešního koryta Ohře do pravěkého koryta, neboť stará Ohře tekla ještě na začátku čtvrtohor právě údolím dnešní Bíliny.

Další jez u Číňovského mlýna je pobořený. Jenom je potřeba najít nejlepší průjezd mezi zarostlými ostrůvky, kamennými zásypy a zbytky dřevěné jezové konstrukce.

Na řece se živí spouta ptáků. Poznáváme volavky, čápy, mihne se ledňáček, kachní hejna učí létat mladé, do toho pokřikují rackové, mezi nimi důstojně proplouvají labutě a podél břehů rychle létají další drobné druhy vodního ptactva. Ne nadarmo je údolí dolní Ohře vyhlášené za evropskou ptačí oblast.

Ačkoliv žádné peřeje už nepotkáme, plavba je zábavná. Voda stále teče v širokém korytu, ale musíme hledat průjezdy mezi štěrkovými náplavy, kudy lodě rychle plují.

Voda se zastaví až před Libočany. To už ale v dálce vidíme příhradový železniční most a kousek za ním je vysoký nesjízdný jez. Marně hledáme lávku pro pěší, která měla být ještě před Libočany, jak je psáno ve všech oficiálních kilometrážích. Nic takového přes řeku ve skutečnosti nevede. 

Jestli máme někde obědvat z vlastních zásob, tak je to tady. Vlevo před jezem Libočany je pěkná loučka. Po jídle rovnou pokračujeme přetažením lodí pod jez. Následuje další kus klidné vody, který si zpestříme na začátku Žatce, když prokličkujeme brankami tréningové slalomové dráhy místního vodáckého oddílu.

Žatecké chmelnice

Jez v Žatci je také nesjízdný a nejlépe se obnáší zprava. Je to poslední dnešní jez. Vjíždíme do historického husitského Žatce, dnes města chmele a piva. Voda stále teče. Pod městem proudí v četných zatáčkách mezi chmelnicemi. Na obou březích se právě sklízí zelené zlato. Na co dřív naháněli komunisté brigádníky ze všech vysokých škol, to dnes zvládají zemědělské podniky a družstva vlastními silami.

Končíme na soutoku Ohře s Blšankou. Pod mostem v Zálužicích na levém břehu se dá načerno tábořit a k dispozici je ohniště.

VIDEO Čistá Ohře pod Nechranicemi

Návrat na koloběžce

Vyrazili jsme na řeku ve tři hodiny a teď je půl osmé. Vytahuji z křoví koloběžku a pár suchých kousků oblečení. Bohužel jsme si tady nenechali zapalovač, a tak Hanka bude muset vydržet trochu zimy, než se vrátím s autem. Těch 23 kilometrů nazpátek k Nechranické přehradě mi trvá 2 hodiny. Nemám blikačku a svítilnu, a proto se držím na pomalejší, ale bezpečnější cyklostezce, než abych jel po hlavní silnici. V půl jedenácté konečně zapalujeme oheň a pečeme buřty. Spíme v kombíku jako v peřince. Nebudí nás ani traktory, které od páté hodiny ranní vyrážejí s česáči na chmelnice. 

V neděli volíme obrácenou taktiku. Odvezu auto do Postoloprt, tam ho nechám a na koloběžce se vrátím do Zálužic. 14 kilometrů na vodě odpovídá deseti kilometrům po silnici. To sfouknu za hodinu a ještě stačím nakoupit rádlery a sušenky ve vietnamském obchodě na náměstí v Lišanech. Ostatně nic jiného daleko široko k jídlu a pití neseženeme.

Plavba mezi vojenskými bunkry

Ohře se stejně jako včera klikatí mezi chmelnicemi. Navíc přibylo množství bunkrů řopíků z doby před 2. světovou válkou. Linie bunkrů ve dvou řadách se táhne od řeky Střely a k Ohři na pravém břehu se připojuje za mostem Zálužice. My ji sledujeme až do Postoloprt, ale pokračuje dál až k Roudnici na řece Labi. Měla nás ochránit před nacistickými vojsky. K tomu však nikdy nedošlo.

Roviny na dolní Ohři byly vždy nástupovým prostorem pro armády postupující do nitra Čech. Tady někde měl válčit už Dagobert proti Sámovi roku 631 a prohrát u bájného Wogastisburgu. Poté tudy prošlo mnoho dalších útočících i ustupujících vojsk. Někde v okolí mělo být Turské pole, kde proběhla legendární Lucká válka, ve které si přemyslovec Neklan podrobil kmen Lučanů. Vzpomeňme na husity, kteří roku 1420 obsadili Žatec a prohlásili ho za jedno z pěti měst, které bude spaseno (jako u všech chiliaistických prohlášení k tomu nikdy nedošlo). Rakousko vybudovalo podél Ohře systém polních opevnění roku 1813 v obavách před Napolenovým vpádem a také obří pevnost Terezín z roku 1790 (k jejímuž použití také nikdy nedošlo).  

Nekonečný volej nad jezem Mradice

Jediný jez na dnešní trase nám dává zabrat. Volej nad ním je nekonečný. Vyhlížíme za každou táhlou zatáčku, ale jez Mradice se nám ne a ne ukázat. Teprve až se břehy zkultivují, objeví se drahé chaty, drahé rybářské pruty a drahá auta na nízce střižených trávnících, objeví se jez.

Buď se přenáší po levém břehu, nebo se dá na kajaku sklouznout po strmé šikmé jezové desce se závěrečným vystřelením do vody jako na lyžařském skokanském můstku. Chce to ovšem přesnou navigaci od parťáka ze břehu, protože sjezd je možný jen v místech, kde je koruna jezu mírně poškozená a teče tamtudy proud vody.

Závěrečné meandry k Postoloprtům jsou už za odměnu. Voda v nich tiše plyne, my lehce pádlujeme po velké řece, a když se objeví historický záplavový most a pod ním ukrytý bunkr na pravém břehu, jsme v cíli našeho vodáckého putování.

Uvědomujeme si, že jsme v Sudetech, bývalé čistě německé oblasti. Tady se odehrál po válce Postoloprtský masakr, při nemž povraždily české Revoluční gardy více než tisícovku německých civilistů včetně žen a dětí. Předcházela tomu ovšem zvěrstva Němců, kteří tudy hnali o šest let dříve Čechy do protektorátu Böhmnen und Mähren, když zabrali pohraničí, a poté zde internovali Židy, než je odvezli do koncentračních táborů. 

Ve tři hodiny odpoledne vytahujeme lodě na silnici u Postoloprt, nakládáme vodácké vybavení do auta, ještě si dojedeme do Zálužic pro koloběžku a míříme spokojeně domů.

VODÁCKÝ PRŮVODCE: Ohře

OHŘE: KIlometráž Nechranice - Postoloprty

103,4 Nechranice, přehrada, výška 45 m
101,5 bývalý most železniční, práh
100,0 Vičice, výpust elektrárny zleva
99,2 Stranná, jez 2,0 m nesjízdný!
98,4 Čiňovský mlýn, jez protržený
94,4 Stroupeč
91,1 Liboc ústí zprava
91,0 Libočany, most železniční
90,8 Libočany, jez 2,7 m nesjízdný!
89,8 lávka
89,6 Žatec, jez 3,5 m nesjízdný!
88,8 Žatec, most silniční Osvoboditelů
88,4 Žatec, most silniční Plzeňská
87,7 Žatec, most silniční Rooseveltova
87,0 most železniční
85,8 Hutná ústí zleva
82,2 Trnovany
81,3 Zálužice, most, Blšanka zprava
77,9 Hradiště, most
74,4 Mradice, jez 1,6 m, prohlédnout!
73,6 Levonice 
67,7 Postoloprty, most silniční

Dolní Ohře: Kick&kayak z Nechranic do Postoloprt

Dolní Ohře: Vodácký výlet z Loun

Dolní Ohře: Překvapivě rychlá kráska z Libochovic

Dolní Ohře: Brozanský náhon před soutokem Labe a Ohře

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě