Opatovický kanál klidně teče

Výborné reference o Opatovickém kanálu nelhaly. Voda jím stále proudí, koryto je široké akorát pro kanoe, příroda je tu romantická a přenášení lodí není příliš časté.

Je to ideální tok pro začátečníky, nebo vychutnávače podzimní pohody.

V pátek za tmy přijíždíme do kempu Cellisto v Lázních Bohdaneč. Vybrali jsme si ho, protože je umístěný uprostřed víkendového splutí.

Jazz a bigbít

Správce ukazuje přes louku do tmy: "Tam jsou chatky, u nich si postavte stany." Po chvíli přichází za námi, otevírá záchody a vysvětluje: "Za chvíli začne zábava a sem doléhá zvuk nejméně."

Přesto dunící reproduktory posloucháme až do půlnoci. To ještě netušíme, že v sobotu si chatku vedle našich stanů pronajme jazzband na zkoušení svého repertoáru. Musíme ovšem přiznat, že jazz lahodí našim uším víc než bigbít.

Začínáme v Čeperce

V sobotu ráno odvážíme lodě do Čeperky a jedno auto necháváme stát na tábořišti. Odpoledne sem přijedeme po vodě. Pětikilometrový úsek z Labe do Čeperky vynecháváme, protože je na nás příliš industriální.

Vyrážíme se třemi dětmi a dvěma naprostými začátečníky na třech kanoích. Přesto jedeme v pohodě. Háčci mohou používat kajakářská pádla, voda teče, stromy tvoří jednolitou střechu nad hlavou.

Historie: velká práce a obrovský majetek

Občas zahlédneme za břehovým porostem rybník. Kanál jich napájel v 16. století celkem 250. Dnes jich zbylo několik desítek. Tehdy teklo Opatovickým kanálem 6,5 kubických metrů vody za vteřinu, tedy asi pětina průměrného objemu z Labe. Dnes je běžný stav 2,5 kubických metrů. 

V Polabí bývalo mnoho polopřírodních rybníků a slepých ramen Labe sloužících k lovu ryb už v raném středověku. Jenže pak Čechy zasáhla husitská revoluce a její chátra spolu s profesionálními hrdlořezy rybniční hospodářství poničili. A co zůstalo, na to nebyli lidi. Počet obyvatel v Čechách se snížil na polovinu a někde dokonce na třetinu předhusitského stavu.

Vilém II. z Pernštejna koupil roku 1490 majetky a pozemky opatovického kláštera. Okamžitě se pustil do obnovy a modernizace rybníků. K tomu potřeboval hodně vody. Proto byl do roku 1514 postaven Opatovický kanál v celé délce. Definitivní podobu mu dal rybniční stavitel a projektant Kunát mladší z Dobřenic. Než roku 1503 odešel do Polabí, napřed zaučil na Třeboňsku svého nástupce Štěpánka Netolického a ten potom Jakuba Krčína. Jeho největší zásluhou je vybudování jezu na Labi, který sice s mnoha úpravami a přestavbami, ale s Kunátovým renesančním základem reguluje vodu v Opatovickém kanálu dodnes a zvládá i převádět velké vody do Labe.

Opatovický kanál je často vedený nad krajinou, po aquaduktech, písečné dno a břehy má utěsněné jílem a reguluje ho pět jezů. Měří 32 kilometrů a výškový rozdíl hladiny je 23 metrů. O jak významnou stavbu šlo tehdy i nyní, svědčí, že Pernštejnové se díky ní stali nejbohatším šlechtickým rodem v Čechách. Roku 1528 uvedl Vojtěch Pernštejn v daňovém přiznání majetek třikrát větší než tehdejší druhý nejbohatší rod Rožmberkové. Tři čtvrtiny z tohoto majetku pocházely z chovu a prodeje ryb.

Nízké mosty a lávky

Jedinou starostí jsou nízké mosty a lávky. Téměř všechny podjedeme, i když často v poloze ležmo pod sedačkami našich lodí.

První jez přichází ve Ždánicích zatarasený železnou konstrukcí. Vystupujeme vlevo, přecházíme s loděmi v rukou přes most doprava a jdeme po zpustlém parkovišti. Místní paní nám radí: "Tady každý vodák bojuje s proudem, jděte ještě o sto metrů dál a tam jsou betonové schůdky do vody."

Dlouhé přenášení v Bohdanči

Kilometráž inzeruje další jez až skoro na konci dnešního dne v Lázních Bohdaneč. Řeka je zatarasená omšelým objektem starého mlýna, který je dnes malou vodní elektrárnou. Veškerá voda padá někam dovnitř, a proto nás čeká dlouhé přenášení.

Lodě vytahujeme na břeh vpravo u schodů do řeky. Přejdeme přes zahradu, otevřeme vrátka, dáme se doleva a uličkou dotáhneme lodě k hlavní silnici. Tu opatrně překonáme a u mohutného stromu s turistickým rozcestníkem zase sklouzneme do vody.

Černská strouha až domů

Pádlujeme dubovou alejí, necháme po levé ruce náš kemp a dojedeme až k velkému stavidlu po levé ruce. U něho lodě přetáhneme přes hráz a po úzké Černské strouze doplujeme ke stanům.

V neděli odvezeme auta do Semína. Nasedneme do lodí a Černskou strouhou se zase dostaneme do Opatovického kanálu. Koryto meandruje ve starých listnatých lesích, proud tu není moc silný. Najednou se proti nám vynoří kanoe indiánských tvarů těžce naložená čtyřčlennou rodinkou. Radostně zdravíme první vodáky, které potkáváme. Další loď uvidíme až k večeru v Semíně.

Jedeme první a poslední jez

Přijíždíme k jezu pod Živanicemi zvanému Břeha. Podle kilometráže by měl být nesjízdný, a tak před ním zastavujeme v uctivé vzdálenosti. Ukazuje se, že plastové kanoe v singlu ho bez úhony sjedou.

O kilometr dál nás čeká překvapení. Říkáme si, kde by na tak krátké vzdálenosti mohl kanál nabrat třiapůlmetrové převýšení. Způsobuje to skalní soutěska, ve které je postavena vodní elektrárnička. Shazujeme lodě po travnatém svahu doprava podél betonového koryta, které odvádí přebytečnou vodu.

Pod soutěskou se poprvé a naštěstí i naposled natahují přes koryto větve křoví a stromů. Musíme půl kilometru pomalu kličkovat.

Akvadukt na kanále

Těsně před Semínem přejíždíme po vyhlášeném akvaduktu. Je to most pro náš Opatovický kanál, který křižuje potok pod námi. Po chvilce se proud zrychlí, koryto zúží, že se v něm kanoe neotočí, a vjíždíme do Semína. Před mostem u hospody končíme.

Vjezd do Labe si odpustíme a vynecháme poslední kilometr Opatovického kanálu. Koryto je úzké a zarostlé. Do Labe vede dvoumetrový nesjízdný skok.

Kilometráž Opatovický kanál

0,0 Opatovice, jez na Labi, stavidlo, odbočení z  vpravo
1,2 rozdvojení toku, levé rameno (silniční most a za ním jez) se vrací do Labe, vodáci pokračují do pravého ramene (potrubí a za ním dálniční most)
1,4 silniční most nízký
1,5 Opatovice, jez, obvyklý start
1,8 Hradecká ulice, silniční most
2,1 Pardubická ulice, silniční most
2,8 Václavská ulice, silniční most
3,3 nadzemní dálniční křižovatka
3,7 železniční most
3,9 dálniční most, Velká strouha ústí zleva
5,2 Čeperka, Vrchlického ulice, silniční most
5,4 železniční most
5,6 Mánesova ulice, silniční most
6,4 lávka 
7,3 Podůlšany, most silniční
7,8 most silniční
9,6 Ždánice, jez, most silniční
10,2 silniční most
11,7 Dolany, most silniční
14,5 lávka
16,4 Lázně Bohdaneč, jez, most silniční, dlouhé přenášení
17,1 silniční most nízký, Černská strouha zleva 
17,3 lávka nízká, camp Cellisto
18,0 Neratov, silniční most
18,5 silniční most
20,3 Přelovice, silniční most
22,1 Živanice, silniční most
24,4 silniční most
24,6 Břehy, jez 1,3 m
25,2 Výrov, jez 3,5 m nesjízdný!, camp Buňkov
26,9 silniční most, zúžení koryta!
27,8 lávka
29,3 akvadukt, dál několik nízkých lávek
30,3 Semín, 1.jez
30,9 silniční most
31,1 Semín, 2.jez, konec plavby
32,0 jez 2,0 m, nesjízdný! ústí do Labe

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě

 Bohdaneč na HORYDOLY

Lázně Bohdaneč pro cyklisty a turisty

Podzimní vyjížďka z města

Opatovický kanál teče v rovině a a kole se dá objet pohodlně

 Labské kanály na Horydoly

Opatovický kanál

Sánský kanál

Vraňansko-hořínský laterální kanál

Mlýnský potok Kostelec nad Labem

Velké valy Nymburk

Farský potok Vlkava