Prvosjezd Gangy

Prvosjezd stále sledujeme.

Ráno pokračujeme po řece dolů další 4 km, natáčíme tam další záběry do filmu o expedici Ganga. Hruzďa nachází lebku buvola, zřejmě pozůstatek práce zdejšího tygra. Balíme a vracíme se na spodní tok Gangy. Máme na něj už jen 6 dní, zbývá čtyřicet kilometrů až do přehrady u městečka Tehri.

V pátek jsme u řeky Tons, která pramení ve 3500 m n.m. Jedeme podél toku k prameni až ke bráně národního parku GOVINDNATIONAL PARK. Vstupné je neuvěřitelně vysoké, a tak musíme pohled na tygra a ježuru indickou oželet. Sjíždíme kilometr zpátky a nasedáme na vodu.

Ve čtyřech, protože Kódl to po zhodnocení vstupní peřeje vzdává předem a jde navázat zpátky na autobus. První peřej je opravdu velmi výživná a většina z nás v ní eskymuje. Obtížnost je zase na WW5, každou peřej pečlivě prohlížíme. Kopeček nás po několika eskymácích vyčerpán opouští po dvou kilometrech. Sjíždíme asi 4 km a musíme po čtyřech hodinách jízdu ukončit ze stejného důvodu.

Táboříme na krásném míste přímo u řeky plné pijavic, které ze sebe musíme sundávat. Večer nás chtějí vyhodit místní policisté, ale po dohodě nám nakonec nocleh povolují.

U mostu asi 5 km od městečka Pujargaontud nasedáme na vodu a modlíme se, aby obtížnost byla jen WW3 nebo WW4. Bohužel se zase mýlíme. Hned za zatáčkou nám odplavává i se všemi věcmi Žany, kterého cvaknul kmen a válec dokonal zbytek. Žany jde indickou pustinou k silnici. Asi po kilometru nacházíme ve vracáku jeho pádlo. Tam má Fantomas dost, bere Žanyho pádlo a míří také k silnici. Pokračujeme bez větších problémů ve čtyřech v nádherných kaskádách obtížnosti WW5. Končíme asi pět kilometrů nad městečkem Barkot, kde se řeka rozlévá a její obtížnost klesá. V Barkotu nacházíme u jednoho z vesničanů Žanyho loď. Po občerstvení se vydáváme na další zdrojnici Gangy, řeku Tons.

Ve středu ráno čekáme na domluvené terénní Tata auto. Řidič na nás ale zřejmě zapomněl. Domlouváme jiné vozidlo s místním manažerem asi za 15 Kč na hlavu a jedeme sedm kilometrů po rozbahněné silnici. Po vysednutí stoupáme asi 1200 výškových metrů po kamenité cestě do posvátného místa YAMNOTRI. Oplachujeme se tam v termálním prameni, který má dle pověry zázračnou moc. Kdo se v něm vykoupe, umře prý bezbolestnou smrtí. Při návratu nás zastihla průtrž mračen, všichni zcela promokáme. Vychutnáváme si pohled na stoupající pramen řeky YAMUNY, která nese jméno manželky indického boha smrti. Večer odjíždíme na spodní tok Yamuny a přespáváme v městečku Pujargaon.

Tři čeští vodáci Jiří Kopečný, Tomáš Minařík a Filip Jančar sjeli první část z asi osmdesátikilometrového horního toku Gangy. Jedná se o prvosjezd, obtížnost 5 až 6.

"Vydáváme se na další úsek řeky. Po kilometru odstupuje Fantomas, který jde posílit podpůrný tým. Hruzďa najíždí na jedné velmi náročné peřeji do válce jako autobus a opouští loď. Ztrácíme další pádlo. Dále pokračujeme ve složení Ondra, Kopeček, Žany, Kódl a já (Fík). Po obtížných peřejích končíme kaskádou, řeka zde má průtok vody okolo 300 kubíků. Kaskádu jedeme jen tři. Ondra projíždí bez problémů, já lámu pádlo a se štěstím projíždim poslední válec v rodeovém stylu bez pádla. Kopeček podcení válec, padá přímo do něj, chvíli v něm surfuje a pak bez větších problémů přistává ve vracáku."

Pramen se nachází u městečka Uttarkashi a jeho teplota je příjemný jeden stupeň Celsia. Ve čtvrtek proběhl první pokus o sjezd, ale nedopadl úplně podle představ. První sjezd proběhl úspěšně až v pátek. Řeka byla sjízdná pouhých třináct kilometrů. Celou dobu provázejí expedici problémy s baterií v satelitním telefonu.

"Hned večer odjíždíme směrem k prameni. Na břehu Gangy stavíme stany a vařime vydatnou večeři a jídlo na dalši den. Po celodenním kodrcání v autobuse jsme konečně v posvátném městě GANGOTRI, kde byl před 50 lety ledovec a oficiální pramen Gangy. Následující den vyrážíme na aklimatizačni výstup na GAUMUKH, ledovec, který za padesát let ustoupil o 18 km. Po 16 km uléháme v necelých 4000 m n.m. Fantomasovi se v noci udělalo špatně a tak jsme ho (Fík a Hruzďa) stáhli zpátky do GANGOTRI. Ostatní přespali a vydali se k ledovci. Já (Fík) s Hruzďou a Fantomasem jsme ráno začali balit materiál a shánět muly nebo nosiče, kteři by nám vytáhli lodě k ledovci.

Dalši ráno v pět se na ledovec vydáváme se všemi věcmi. V polovině cesty potkáváme ostatni, půlka z nich má zdravotní problémy. Jedna skupina pokračuje v cestě i s loděmi k ledovci, druhá skupina se jde léčit do Gangotri. Dva dny se aklimatizujeme u ledovce Gaumukh. Seznamujeme se s místními Rastamany (svatými muži) a necháváme se vysvětit přimo u pramene, který vytéká z ledovce Gaumukh (Kravská tlama).

V pátek 11.7. ráno nasedáme pod Kravskou tlamou chrčící asi 40 metrů kubických za vteřinu. Nebe je modré, nad námi se do výšky kolem 7000 m n.m.tyčí Himáláje a my vyjíždíme do prvních vln jednostupňové vody řeky Gangy. Kličkujeme mezi vlnami, vodními válci a plovoucími kusy ledu. Tento den se zapisuje do dějin jako prvosjezd pramene posvátné řeky Gangy, který uskutečňují Jiří Kopečný, Tomáš Hruzďa Minařík a Filip Fík Jančař za podpory Martina Žandula Doležala, Karla Kódla Kubového, vše zaznamenávajícího kameramana Petra Kašpara a fotografky Dany Kolářové. Po úspěšném sjezdu se vracíme zpět do Gangotri, tam přespáváme. Ráno se vydáváme po řece dolů.

Překonáváme další úseky Gangy a jdeme na její přítok u vesnice Harsil (Jalandhari Gad) - další prvosjezd naší expedice. Potok jsme začali u pětimetrového vodopádu, který se rozhodli jet Hruzďa a Kopeček. Po jeho zdolání sjíždíme v pětičlenné skupině dalších několik metrů řeky. Tam nás opouští Žany a později i Ondra. Oba po břehu odbíhají hledat své lodě. Charakter horského potoka jsme odhadli na hranici sjízdnosti a tak nakonec za pomoci indickych vojáků tento pravý přítok Gangy opouštíme.

Přišli jsme tady o první dvě pádla. Odpoledne jsme potom navštívili Big Babu, jednoho z nejznámějšich svatých mužů. Fantomas se byl vykoupat v místních termálních lázních (cca 70 stupnu celsia)."

Skupina podnikla 6. července cestu do hor k prameni Gangy. Zdravotní potíže některých členů nedovolily vybalit lodě dřív než ve středu.

"Po probuzení a vydatné snídani jsme šli požádat na místní úřad o povolení ke sjetí spodního toku řeky Gangy. Po dvouhodinové diskusi a odrazování od tohoto počinu kvůli nebezpečí jsme se rozhodli spodní tok sjet v úseku UTTARKASHI-Dahri.

Ten jsme pokořili jako první - za velkého ohlasu místních lidí. Na této části řeky nás dost překvapil průtok a obtížnost. Fantomas po dvou kilometrech vysedá a jde čekat na silnici. My pokračujeme ještě dalších 11 kilometrů v obrovských vlnách a válcích až na velikánskou peřej, kde nás očekávájí autobus s kameramanem. Po prohlédnutí peřeje je rozhodnuto: jedeme ji. Všichni to zvládají bez problémů, až na Filouše, který byl obrovským válcem vytažen z lodi a při záchraně ztratil botu."

V týdnu od 30.6. do 5.7. se členové expedice aklimatizovali. Zároveň proběhlo vysvěcení.

"První den proběhl na letišti bez větších problémů, stejně tak cesta do Zurichu, kde jsme museli počkat tři hodiny na let do Dehli. Když jsme tam po deseti hodinách letu vystoupili z letadla, překvapilo nás hrozné vedro a špína. Přespali jsme v hale a další den nám trvalo celé dopoledne sehnat náklaďák.Všechny věci i sebe jsme naložili na korbu a vyrazili směr HARIDVAR. Po10 hodinách drsné cesty plné zážitků jsme dojeli do města HARIDVAR a ubytovali se v hotelu. Zde jsme se dva dny aklimatizovali a mezitím sehnali autobus, který nas bude celý měsíc vozit. Brzo ráno jsme do něj vše naložili a konečně se vydali podél břehu Gangy až k prameni. Večer jsme dorazili do UTTARKASHI, kde jsme přenocovali v hotelu a podívali se na místni svatbu."