Rafting je nebezpečná zábava

Sjezd raftu se uskutečnil v rámci jarního otevírání Opavy pořádaného místními vodáky.

„Retardérky u splavů v Jilešovicích a v Děhylově byly nesjízdné - zkoušel jsem jet tu jilešovickou v jednom, ale vlna dole je hodně silná a kope doleva, hodila mi špičku lodi nahoru na betonový břeh a bleskově mě vystoupila z lodi,“ napsal před dvěma lety Martin Hollein do diskuse vodáckého serveru Raft.cz.

Děhylovský jez přehrazuje řeku Opavu sedm kilometrů před jejím ústím do Odry poblíž Ostravy-Svinova.

Ačkoliv zatím nejsou známy podrobnosti o utonutí na Opavě, lze konstatovat, že u většiny podobných tragických nehod asistuje alkohol. Ten dodává svátečním vodákům nejen teplo, ale i falešnou odvahu a bohorovnost. Pod jeho vlivem zapomínají na varování pořadatelů před nebezpečnými jezy, které mnohdy vypadají úplně nevinně. Navíc organismus s alkoholem v krvi nedokáže dlouho vzdorovat studené vodě a jeho reakce jsou pomalé a neadekvátní situaci.

Mnohé oběti jsou z řad dobrovolných hasičů a jejich přátel. Hasičské sbory totiž v nedávné minulosti nakoupili drahé raftové čluny, jejich členové prošli krátkým školením na klidné vodě a od té doby si myslí, že všechno sjedou. To je ale kardinální omyl.

Ano, raft sjede téměř všechno, ale horší to bývá s jeho posádkou. Rafting je totiž velmi populární vodáckou disciplínou, protože umožňuje i začátečníkům splout velmi obtížné úseky. Velký gumový člun bez potíží sjede jezy, velké peřeje i balvanité zatáčky. Běda však nováčkům, kteří z lodě do takového proudu spadnou. Semele je jako mlýnské kolo a pokud se neutopí, umlátí je kameny.

Vůdce raftu proto musí umět odhadnout síly své posádky, nekompromisně trvat na bezpečnostním vybavení a dobře znát řeku. Někdy v sobě musí najít i sílu říci jako zkušený kapitán: „Tohle nejedeme.“ Stačí totiž, aby přehrada na horním toku vypouštěla více vody než obvykle, a splutí se stane těžší než jindy, nebo je v posádce někdo, kdo by nemusel plánovaný úsek zvládnout.

V západní a jižní Evropě se proto nesmí jezdit na vícemístných člunech bez licence Mezinárodní raftingové federace IRF. Na každém člunu musí být jeden licencovaný instruktor. Je při tom jedno, zda se jedná o komerční akci, zájezd nebo splutí několika kamarádů.

V Česku musejí tuto licenci předkládat cestovaní kanceláře nebo živnostníci, kteří se komerčním raftingem chtějí živit. Amatérům se však žádné meze nekladou.