Rafting v Čuňově

Poněkud komplikované byly pro počtáře závody ve slalomu a sprintu ve slovenském Čunovu. Vedle Gumotex Cupu se výsledky českých posádek počítaly ještě do Českého poháru R4, mistrovství republiky R4 a nominačních závodů R6. Šlo tedy o hodně, motivaci ještě zvýšila účast slovenských, rakouských, německých, maďarských, japonských, italských a slovinských raftařů.

Slovensko-česká spolupráce

Na přípravě závodů se podílel vedle slovenských pořadatelů také Jirka Schneider se svými kolegy z oddílu Georgie. Letošní trať byla přichystána v obou kanálech, začínalo se v pravém dál od tribuny, a pak se přejelo pod tribunu a pochopitelně do vodopádu Niagáry.

Branky byly již připravené, ale zatím stažené na břehu, takže na tréninku se posádky mohly pouze dohadovat, kde přesně budou asi nakonec umístěny. Nicméně převaha povodek dávala tušit, že závodníky čeká rychlá trať s kličkováním v přesazených brankách.

Trať slalomu byla definitivně nastavena nad kanál až v sobotu ráno a byla celkem rychlá s pouhými třemi protivodkami. Vzhledem k nabitému programu byl startovní interval jedna minuta, takže rychle průjezdná trať byla předpokladem k tomu, aby se závody vůbec stihly odjet v rozumném čase.

Rychlá trať

Nabrat časovou ztrátu se dalo již na samotném vjedu do kanálu, kde zprava přitékající voda nutila posádky k ostražitosti a zvýšenému kormidelnickému úsilí. Po dvou povodkách následovala vlevo umístěná protivodka se širokým a dlouhým vracákem. Po výjezdu musely posádky projet dvě povodky nad válečky. Ty dokázaly připravit řadě raftařů horké chvíle, když se jim nepodařilo včas srovnat člun špičku po proudu a váleček si vybral svou daň ve formě časové ztráty nebo dokonce koupele.

Po průjezdu do druhého kanálu byla připravená protivoda vpravo. Chytit se zde nebyl velký problém ani pro méně zkušené posádky, komplikovanější byl ale výjezd. Zatímco slabší posádky byly při malém výjezdu proudem vyplaveny na kameny vpravo pod brankou, razantnější výjezd znamenal přejezd proudu do protějšího vracáku a následné hodiny.

Poslední brankou byla protivodka vlevo pod Niagárou. Vzhledem ke zvýšené hladině Dunaje byla spodní část trati pod Niagárou zarovnána, zůstal tam pouze jeden válec, který ovšem uměl člun podržet až běda.

Dobrá organizace

Startovalo se nejdříve v kategorii R6, na čtyřky se šlo teprve po dojetí šestek. Dobrý nápad, protože po šestce měl každý pocit, že ta čtyřka jede snad úplně sama. Organizace klapala bez zbytečných prostojů, čekání bylo omezeno na nezbytné minimum. Kvalitním zpestřením závodů je v Čunovu rovněž časomíra s velkou výsledkovou tabulí, takže všichni mají okamžitě po dojetí přehled, jak na tom jsou.

Slalom mužů na šestkách vyzněl na prvních třech místech ve prospěch českých posádek, zvítězil tým WD WC před CVOKy a Trójou. První nečeskou posádkou byli Němci na čtvrtém místě. Mezi ženami potvrdila svou letošní fazónu posádka Tygříků, která si dojela pro první místo před Jezinkami a slovenskými raftařkami VK Iuventa. Třetí českou posádkou byly šesté Koaly. Ve čtyřkách mužů se podařilo prosadit na stupně vítězů německé posádce, která skončila druhá za WD WC, bronz patřil mistrům světa z Tróji. V ženské kategorii oplatily Jezinky šestkovou porážku Tygříkům, třetí místo získaly domácí Mistralky. Třetím českým týmem byly Kočičky. Po slalomu následovaly hlídky, které nebyly na rozdíl od dosavadních zvyklostí omezeny žádným handicapem. První místo v jednokolovém závodě si odnesla hlídka CVOKu Pardubice.

Show na Niagáře

Pro ty, kteří toho stále neměli dost, se po dojetí hlídek naskytla možnost pokusit štěstěnu a využít vedle svých vodáckých dovedností také své umělecko-showmanské schopnosti. Na programu totiž bylo rodeo v Niagáře o houpačku whisky. Posádka se musela nejprve udržet minutu v Niagáře a pak předvést nějaké kreace. Ty bodovala nezávisle na sobě komise rozhodčích.

Zatímco v sobotu sluníčko přes den svítilo a pálilo, na nedělní sprint vytáhli ti méně otužilí borci i dlouhé neoprény. Stejně jako v sobotu závody odsejpaly bez zádrhelů.

Závody v Čunovu uzavřely polovinu raftové sezóny a je třeba říci, že se jejich organizační úroveň oproti minulým letům zlepšila. Svou zásluhu na tom určitě měli i pořadatelé z Georgie. Početná zahraniční účast umožnila českým posádkám změřit své síly i s někým jiným, než jenom se starými známými.

Záchranáři chyběli

Za zvážení by možná stálo zajistit nějakou záchranu. I když se úroveň posádek zvyšuje a Čunovo mi přijde bezpečnější než Trnávka, nějak by to podle mého názoru vyřešené být mělo. Zejména řadě slabších ženských posádek dělá rychlá voda problémy a i v neděli při sprintu došlo k několika koupelím. Jedna raftařka proplavala celý úsek pod tribunou a ke břehu se dostala značně vysílená až pod Niagárou. Evidentně v divoké vodě moc plavat neuměla a byla z toho dost v šoku, soudě podle jejího zoufalého volání o pomoc. Přestože si nemyslím, že by šlo v tuto chvíli o život, minimálně někdo s házečkou by se kolem trati vyskytovat mohl.

Nikdy by mě nenapadlo, že na raftové závody budu potřebovat novinářský průkaz. Jenomže na Slovensku je evidentně rafting tak populární sport a zájem médií je tak obrovský, že focení z břehu oproti tribuně je bez novinářské legitky nemožné. Navíc smůlu měli ti, kteří si chtěli pořídit nějaké fotky sami a museli se spokojit se záběry proti sluníčku. Tak snad za rok. To si ale nejspíš pořídím regulérní akreditaci, abych měl visačku a byl důležitej...

Autor je redaktorem Sportovních novin