Regulovaná dolní Rokytka protéká Libeň

Říčka Rokytka ústí do Vltavy v nadmořské výšce 185 m n.m. Pravý vltavský břeh se tady hodně měnil - dříve to bývalo bahnité místo, jako každý soutok nížinných řek. Poté zde byl vybudován velký vorový a následně i lodní Libeňský přístav. Na začátku tohoto tisíciletí byla instalována masivní betonová protipovodňová vrata osazená mohutnými čerpadly. 

Industriální stoka z Vysočan

Rokytka je sice regulována už od hranice hlavního města Prahy, ale teprve když vteče do Vysočan, stává se z ní industriální stoka. Tento charakter získává pod Freyovou ulicí mezi libeňskou Harfou a vysočanským Náměstím OSN. Krytá stromy teče podél ulice Na Břehu a skrz park Podvinný mlýn. Zenklovu ulicí podteče pod betonovým mostem. Pod Elsnicovým náměstím protéká dokonce tunelem, nad kterým je vybudovaný parčík.

Dál voda teče betonovým korytem lichoběžníkového tvaru, rovně až do Vltavy. Pokud se na horním přírodním toku schyluje k povodni, tady už je voda vylitá do parků a na ulice. Industriální koryto není schopné přebytečnou vodu absorbovat, ani odvést do bezpečných míst.

Lihovary a cementárny byly v Libni první

Při tom Libeň bývala ve středověku vinařskou oblastí. Ačkoliv přišla na pár století malá doba ledová a pěstování vína zastavila, až do 19. století byla Libeň spolu s Vysočany idylickou zemědělskou oblastí s česko-německo-židovským osídlením.

Venkov se však během 19. a 20. století změnil na průmyslovou periferii. Rozvoj průmyslu v těchto čtvrtích byl značně rychlý. Zpočátku byly postaveny továrny na cement a líh, později přibyly strojírenské podniky a potravinářský zpracovatelský průmysl.

Během let 1905-1910 kvůli tomu došlo k napřímení, prohloubení a opevnění koryta Rokytky Hloubětína do Libně. Námezdní dělníci, kteří na regulaci pracovali, byly především barabové, neboli Italové specializovaní na tunelářské a zemní práce.

Silniční klenbový most v Zenklově ulici, na který navazuje Elsnicovo náměstí, je památkově chráněnou stavbou. Nenápadný a zdánlivě ničím se nevymykající most byl postaven Antonínem Losem v roce 1896. Jde tedy o nejstarší betonový silniční most v Čechách. Stavitel tehdy použil techniku tzv. dusaného betonu.

Další regulace Rokytky přišla v 70. letech minulého století.

Příroda si bere zpět a Praha jí to vrací

V současnosti průmysl mizí a výrobní areály postupně nahrazuje bytová zástavbou a sportovní komplexy. Necitlivé regulační zásahy z minulých sto let pomalu mizí. Částečně si příroda sama od sebe bere zpět, co jí patří, a zároveň Praha na středním toku vrací Rokytce její přírodní charakter.

 Rokytka na Horydoly

Rokytka: vodácký průvodce a kilometráž

Velká voda a svatý Václav na Rokytce

Grande Rokytka a Rio Botičo

Pražská říčka Grande Rokytka

Rokytka, říčka pro ženy

Zamrzlý Libeňský přístav

Primavera k prameni Rokytky

Po nejdražší české cyklostezce

Primátor Bém ukazuje Prahu na kole

Podviní - park na libeňské periferii