Stockholmské soustroví na mořských kajacích

Balt má spíše brakickou než mořskou slanou vodu. Teplota u švédského pobřeží dosahuje v srpnu 17-20 stupňů Celsia.

Astronomický příliv a odliv dosahuje 10 až 20 cm. Hladinu v Baltu ovlivňuje spíše vítr a počasí než Měsíc. Silný vítr od moře dokáže vodu vytlačit na pobřeží a způsobit záplavy, zatímco vítr od pevniny hladinu naopak dočasně sníží.

I uprostřed horkého léta Balt překvapí ledovou vodou. Pokud začne foukat silný vítr z pevniny, odvěje teplou povrchovou vrstvu vody dál na moře. Na její místo se ode dna bleskově vytlačí ledová hlubinná voda a teplota spadne během pár hodin o 10 stupňů.

Z geologického hlediska není Balt moře, ale o pouhé ústí velkých řek do Atlantiku. Je to především Něva, Visla, Daugava / Západní Dvina, Němen a Odra

VIDEO Stockholm archipelago

Pevnost Vaxholm je štítem hlavního města Stockholm 

Souostroví se rozprostírá od švédského hlavního města Stockholm šedesát kilometrů na východ. Na západ od Stockholmu se rozkládá sladokovodní jezero Mälaren.

Kromě Stockholmu je strategicky nejvýznamnějším ostrovem, městem a vojenskou pevností Vaxholm. Tarasí jednu ze dvou hlavních vodních cest ke Stockholmu od doby Gustava Vasy. Opevnění bylo postaveno 1548 a od té doby neustále zlepšováno.

Pevnost Vaxholm sehrála klíčovou roli při obraně Stockholmu před ruským carským námořnictvem, zejména během severní války v roce 1719. Ruská vojska tehdy pustošila švédské pobřeží, ale Vaxholm spolu s malou švédskou flotilou jejich útok odrazil a zabránil v postupu na hlavní město.Na začátku 18. století ztratilo Švédsko kontrolu nad Finskem ve prospěch Ruska a Stockholm se ocitl blízko nové východní hranice. Ruské námořnictvo vypálilo téměř celé Stockholmské souostroví, ale samotnou pevnost Vaxholm se jim dobýt nepodařilo. Postup Rusů na Stockholm definitivně zastavila bitva u Baggenstaket v srpnu 1719.

Žula se zvedá, rybáři mizí, farmy se mění na rekreační areály

Stockholmské souostroví je formováno postglaciálním vzestupem, díky kterému se celá oblast každoročně zdvihá o tři milimetry. Žulové útesy tedy doslova vystupují z moře. Teprve až v době Vikingů se souostroví zbavilo ledovce a začalo vypadat jako dnes.

V roce 1719 mělo souostroví 2900 obyvatel, dnes zde žije 10 000 stálých obyvatel a disponuje 50 000 rekreačními chatami, které vlastní převážně švédští soukromníci. 

Od poloviny 14. století do konce druhé světové války byli obyvateli souostroví zemědělci a rybáři. Po druhé světové válce si začala mladší generace hledat zaměstnání ve městech a pevnině a tradiční styl života zmizel. Většina malých farem na ostrovech je uzavřena a rybolov vymizel.

V souostroví platí právo Allemansrätt - což je zákon, který umožňuje vystoupit na břeh nebo kotvit na jakémkoli pozemku, který není v přímé blízkosti lidských obydlí. To se týká také přespávání v přírodě. Lovit na udici pro vlastní potřebu může na moři a velkých jezerech každý a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Na většině ostrovů platí zákaz pálení ohňů.