Až ztichnou Bílé skály

Hladká černá hladina teď ostře kontrastuje se žluto-červenými břehy vysoko nad vodu. Prostě na Ztracenku přišel krásný podzim.

Nebo také: Šedá neprůhledná řeka jako z olova se klikatí mezi bílými svahy a černými skálami. Zasněžená a promrzlá krajina ztichla, nikde se nic nehýbe. Paní Zima vládne tvrdou rukou.

Případně: Jásavá zeleň pokryla břehy Vltavy od vody až k nejvyšším skalním vyhlídkám. Teplé počasí vylákalo turisty, horolezci si chtějí sáhnout na jarní sotva oschlou skálu. Motorové čluny brázdí zářící vodu, jachty tlačené malými motorky se stěhují nahoru po řece ke Slapům či Orlíku, občas se jako úhoř neslyšně protáhne mořský kajak.

Cesta tam anebo zpátky

Ranním víkendovým autobusem dojedeme z Příbrami nebo Prahy do Slap, sejdeme po červené značce ke Slapské přehradě a podél vody dojdeme doleva až na hráz. Jestli si chceme zkrátit cestu, několik autobusů jezdí do Nových Třebenic kousek nad Slapskou přehradou.

V Třebenicích u rozcestníku turistických značek začíná zelená, která nás dovede až do Štěchovic, kde nastoupíme na další autobus a odjedeme domů.

Pokud by nám to nestačilo, můžeme ve Štěchovicích přejít přes most na druhou stranu Vltavy a vrátit se na Slapy po modré, žluté a zase modré turistické značce. Řeku však uvidíme jen jednou z vyhlídky Máj. Mimochodem, poblíž Máje je ukrytá jedna z nejkrásněji umístěných keší v tuzemsku. Oceňuje ji i mezinárodní server Geocaching.com pro nádherný výhled do skalních meandrů Vltavy.

Na kole je cesta sjízdná, ale nebezpečná

První dva kilometry vypadá stezka jako normální turistická cesta. Až se na okraji lesa objeví značky zákaz vjezdu cyklistů a varování, že kdo tudy pojede na kole, činí tak na vlastní nebezpečí. Nechybí ani pravdivé varování, že cesty má na svém kontě několik mrtvých cyklistů. Podmínkou pro zdolání trasy je horské kolo, přilba, odvaha a technická zdatnost.

Tunel pro pěší

Kdo jde pěšky, nemusí se ovšem ničeho bát. Čekají ho krásné výhledy na lesklou vodní hladinu a na skalnaté břehy po obou stranách Vltavy. Cestička se zužuje, prochází úzkým skalním tunelem a kličkuje mezi skálami pár metrů nad vodou.

Tady někde tekly divoké Svatojánské proudy, které byly postrachem vorařů, kteří sváželi dřevo ze Šumavy do Prahy a někteří dokonce po Labi až do Hamburku. Tři tak zvané slapy neboli peřeje se jim tu stavěly do cesty a v prudkých zákrutech se je pokoušely potopit.

Nerušit horolezce!

Za chvíli se na druhém břehu objeví kolmá černá stometrová skála. Jmenuje se Mařenka podle pověsti, že z jejího temene skočila dívka stejného jména kvůli neopětované lásce.

Pokud budeme mít štěstí, můžeme přes vodu pozorovat horolezce, kteří na ní bojují s plotnami a převisy. Pokud nás napadnou rádoby vtipné poznámky na jejich adresu, raději je spolkněme, mohli bychom se nadít velmi vulgární reakce. Třást se strachy u rezavé skoby a ještě poslouchat cizí posměšky není nic příjemného.

Koníčkování lodí z Prahy na Ztracenku

Po dalších pár stech metrech se v lese nad námi objeví Bílé skály. Kromě toho, že se jedná o nejvyšší útesy ve středních Čechách, které vyrůstají od vody do výšky přes to metrů, jsou to ony, které inspirovaly prvorepublikové trampy k písni Až ztichnou bílé skály.

I zde se občas leze, ale horolezci se lámavých skal spíš bojí, než že by se těšili na jejich zdolání.

O kousek dál projdeme jednou z nejstarších trampských osad Ztracenka, kterou obývala legenda trampů-písničkářů Bob Hurikán se svojí partou. Až sem se koníčkovaly (tahaly na laně) kánoe z Prahy.

Po úzké, ale pohodlné pěšině překročíme mohutné potrubí, které vede z přečerpávací vodní nádržev kopci vlevo nad námi a slouží k výrobě elektřiny v energetické špičce. Potom následuje zrezavělý plot a to už jsme kousek od Štěchovické přehrady. Zbývá jen projít obcí a ocitneme se na autobusové stanici na křižovatce u mostu.

Raději na celý den

Celý výlet zabere zdatným chodcům jen pár hodin, cyklista projede popsanou trasu za hodinu až dvě, ale s příjezdem a odjezdem je lépe, když se sem vypravíte na celý den. Trasa není pro pěší náročná, protože vede stále ve stejné rovině nad řekou.

Doporučené vybavení

Lehké pohorky, nepromokavá bunda, variabilní oblečení na zimu i teplo, mapa, dalekohled, mobil, peníze na dopravu, batoh 20 l.

Až ztichnou Bílé skály

František Korda a Jenda Korda

1. Děvčátko, vím, že dnes je loučením,
do ráje krás už soumrak padá.
Zklamán a sám v osady klín se vrátím,
dám v zapomnění snění večerům stříbrným.

R. Až ztichnou bílé skály
nad velkou peřejí den zhasne tmou.
Tam, kde jsme spolu stáli,
tam srdce zaletí se vzpomínkou.
Snad pro sny spálené
oči se zarosí, o štěstí vzdálené si zaprosí.
Až ztichnou bílé skály,
ty budeš někde v dáli už dávno spát.

2. Nesmíme znát, co život nám chtěl dát,
nesmíme mít, co duše pojí.
Snad zůstanou nám v srdci místa bílá,
tu duši chudou budou v osadě stále hřát.