Vltava ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic, vodácký tip na víkend

Proud stále poklidně teče. Celou plavbu přerušují jen čtyři jezy - jeden je protržený, dva se přenáší a jednu šlajsnu si otevírají vodáci přímo z lodí na fotobuňku.

VIDEO Vltava ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic

Týden prší. Povodně nehrozí, ale hladina se zvedá na všech jihočeských řekách. To bude jízda.

Prší ve Zlaté Koruně

Za tmy a deště vystupujeme z linkového autobusu na zastávce Harazim. Není tu nic jiného, než stejnojmenný statek, louky a les. Neposekaná tráva až do pasu nás dokonale zmáčí. Sejdeme kilometr podél hučícího potoka k Vltavě. Měsíc se schoval za mraky. Na cestu svítí stovky světlušek.

Stan stavíme na tábořišti ve Zlaté Koruně. Stan našich kamarádů už stojí, protože dorazili o něco dříve. Výběrčímu platíme až ráno. Do slejváku se mu nechtělo.

V devět hodin doráží chlapík z vodácké půjčovny a předává nám lodě, barely, pádla i vesty. Při pohledu na svištící proud barvy kávy s mlékem nás ani nenapadne, že bychom vesty neoblékli. Až druhý den dorazíme do Budějovic, máme mu prý zatelefonovat, že si pro ně přijede.

Vodácký průvodce a kilometráž: VLTAVA

Přírodní řeka v hlubokém údolí 

Jízda po zvednuté Vltavě je parádní. Skoro nemusíme hrábnout pádlem do vody. Stačí řídit kanoi špičkou po proudu.

Z plezíru objíždíme ostrůvky a opouštíme hlavní koryto Vltavy. Místa pádlujeme v úrovni louky na břehu. Kde teď teče jen velká voda, tam dříve bývaly mlýnské náhony od jezů, ze kterých zbyly už jen nevýrazné peřejky a kamenné záhozy.

Vltava v hlubokém údolí tvoří klikatou hranici Blanského lesa.   

Kde se najíst a kde už nikdy nezakotvíme?

Stavíme U Kelta. Jednoduché tábořiště a kiosek v nás budí libé romantické pocity. Tady si dáme něco k jídlu! Top ale byla kardinální chyba - tak drahý vývar (neboli teplá voda s mrkví a nakrájenými kuřecími kousky) a tak drahou klobásu (čili uzenina nejhorší kvality ze supermarketu) jsme nejspíš ve svém životě nikdy nejedli.

Urychleně opouštíme místo činu. Mohli jsme si vybrat z několika podobných kiosků na březích, ale zrovna tenhle byla totální minela.

Zastavujeme až v ústí Křemže. Vytahujeme kanoe na levý břeh, bereme s sebou peníze a doklady a vyrážíme na hrad. Významná gotická pevnost Dívčí kámen byla oporou Rožmberků kontrolujících voroplavbu ze Šumavy do Prahy a s ní spojenou dopravu soli ze Salzburku po Salzachu, Innu, Dunaji, přes Šumavu a po Vltavě do Prahy.   

Dívčí kámen: vzbouřenci, padělatelé a dluhy

Dívčí Kámen (dříve Menštejn) patří k málu hradům v českých zemích, u nichž se zachovala zakládací listina. K jeho stavbě dal souhlas 1349 král Karel IV. bratrům Petru, Joštu, Oldřichu a Janu z Rožmberka.

Byl postaven 1350-1360 na skalním ostrohu nad ústím potoka Křemže do Vltavy. Chránila ho soustava příkopů, hradeb a věží. Mírová posádky byla 10 ozbrojenců, ve válečném stavu se zvyšovala na 24 mužů ve zbrani. Vládl zde purkrabí, neboť Rožmberkové sídlili jinde. Jediný přístup byl jižní bránou do předhradí, následovala druhá brána do latránu pod hradbami a dvoupatrová obranná věž. Za touto třetí bránou se vstupovalo do úzkého průchodu, následně do předbraní a do čtvrté brány, kterou chránila dvoupatrová věž zasazená do opevnění vnitřního hradu. Na nádvoří stál dvoupatrový palác ze dvou protilehlých traktů pro hradního pána a služebnictvo. Do nádvoří byly obrácené dřevěné pavlače.

Roku 1384 bylo opevnění zesíleno prodloužením parkánu se dvěma baštami.

Hrad Dívčí kámen byl sice vojenskou pevností, ale do válek se aktivně nikdy nezapojil. Známý je spíše z politických souvislostí.

Český a římský král Václav IV., syn Karla IV. byl roku 1394 zajat českou vyšší šlechtou, která se spojila s Václavovým bratrancem, moravským markrabětem Joštem. Vyčítali mu nepořádnou správu Čech i Říše. Zajali ho v Králově Dvoře u Berouna a odvezli do Horních Rakous na hrad Wildberg. V průběhu cesty pobyl na rožmberských hradech Příběnice, Dívčí kámen, Český Krumlov a Vítkův kámen. Václava IV. vysvobodil jeho bratr Jan Zhořelecký ale roku 1396 musel přijmout podmínky šlechty.

Oldřich z Rožmberka zde nechal mezi lety 1421 a 1437 padělat královské listiny, které mu neoprávněně potvrzovaly výsady a majetek.

Počátkem 16. století za Petra z Rožmberka byl hrad částečně opraven. Stavební práce ovšem stály velké peníze a Rožmberský dům byl už zadlužený, a tak skončil s údržbou. Nábytek byl odvezen do Českého Krumlova a opuštěný hrad propadl zkáze.

Vplouváme do Budějovické pánve

Po prohlídce Dívčího kamene znovu sedáme do lodí a užíváme si další kilometry peřejnaté vody. Hned v následujícím velkém meandru zahlédneme na skále nad pravým břehem zříceninu malého hradu Maškovec (též Kotek). Nezastavujeme, protože z hrádku zůstala do dnešních dní jen jedna zeď. 

Skála je ovšem zajímavá pro horolezce.

Rozbořený jez U Rybů projedeme jazykem v levé části řeky. Ani není nutno prohlížet, protože tady žádné nebezpečí nečíhá.

Jiná káva je ovšem hned následující jez u Zátkova mlýna. Nějakou dobu na břehu spekulujeme, že komplikovanými manévry v singlu bychom mohli v projet těsně vpravo od zavřené šlajsny, ale raději si to odpustíme. Pod jez není dobře vidět a nechceme se v silném proudu namotat do naplavených kmenů nebo dokonce kamenů. Pokorně tedy přenášíme po levém břehu.

Dodejme, že jez byl nedávno zvýšen asi o půl metrů majiteli malé vodní elektrárny. Od té doby se nedá bezpečně splouvat.

Hlad, kterého jsme nezbavili od Kelta, ukojíme na tábořišti v Boršově. Zdejší jídelna je jako z pohádky - u okénka fasujeme hromadu knedlíků, velké kusy masa a kopec zelí navrch. K tomu výborně ošetřené pivo.

Výběrčí poplatků na tábořišti si stěžuje, že v noci museli stěhovat desítky stanů dál od řeky, protože meteorologové z Komořan hlásili rychlé zvednutí hladiny. Voda se v noci opravdu zvedla kvůli silnému dešti, ale na břeh se nevylila. Raději jsme zatajili, že v naší minivýpravě pádluje komořanská hydroložka.

Vltava tady konečně vytekla z hornatého Pošumaví do roviny Budějovické pánve.  

Spíme na pravém břehu kousek od renovovaného zámku Poříčí. Přes řeku pozorujeme cvrkot na nově otevřené cyklostezce. Do tmy jezdí cyklisté a brzy po ránu vyrážejí běžci. 

V poklidu se nasnídáme, sbalíme a vyrazíme na klidnou hladinu Vltavy. Není kam spěchat. Do Budějovic je to už jenom kousek.

Obludný jez v Plané se dá naštěstí splout šlajsnou u pravého břehu. Přijedeme k semaforu, zamáváme pádlem na fotobuňku a po chvíli se šlajsna otevře. Kartáče na dně nás zpomalí. Zážitek ze splutí je tedy veškerý žádný, ale aspoň nemusíme přenášet lodě po souši.

Poslední jez Rožnov už v Českých Budějovicích ovšem přenést musíme po levém břehu. Za našeho stavu vody se pod šlajsnou uprostřed řeky tvoří nebezpečně velký válec bez reálné možnosti záchrany. 

Pak už zbývá necelý kilometr a jedna zatáčka po klidné vodě v mírném proudu. Vystupujeme u koupacího mola poblíž sportovního areálu Meteor. Zaplaveme si ve Vltavě, vytáhneme lodě po schodech na břeh a zatelefonujeme do půjčovny. "Vyfoťte lodě i s vybavením, pošlete nám fotku a nechce je u cyklostezky," zní jednoduché instrukce. "My si pro ně přijedeme, až budeme mít cestu kolem."

Na vlak je to kilometr pěšky (Jižní zastávka), ale není nám zatěžko dojít čtyřikrát tolik (hlavní nádraží), protože ve městě se rádi zastavíme na dobře vychlazený Budvar.

Celá trasa ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic na soutok s Malší měří 29 km, na začátek Budějovic k Meteoru 26 km a do Boršova 19 km. Vltava stále pěkně teče, ale netvoří nebezpečná místa. Přenášet je třeba dva jezy. Je to tedy ideální víkendová vodácká túra pro nenáročné splouvače, přírodní kochače a také rodiny s dětmi.

VLTAVA vodácká kilometráž

Zlatá Koruna - České Budějovice

268,6 U Kučerů, most silniční, tábořiště
268,5 Zlatá Koruna, tábořiště
264,2 U Rohana, samota
264,0 Rohanova skála, tábořiště
261,5 U Kelta, tábořiště
258,8 Dívčí kámen, tábořiště
258,6 Křemže ústí zleva, Dívčí kámen hrad
256,9 U Cáby, samota
256,0 U vodníka, tábořiště
255,6 ostrov, jez rozbořený
255,3 Pozděraz, tábořiště
254,8 U Rybáka, samota
252,5 Maškovec, zřícenina vpravo
250,9 U Rybů, jez protržený
250,0 Zátkův mlýn, jez výška 2,3 m, přenášení vlevo
249,6 Boršov, tábořiště
248,8 Boršov, most silniční, železniční zastávka
248,5 Poříčí, most železniční
248,4 Poříčí, jez rozvalený
248,2 Poříčí, zámek vpravo
246,2 most silniční
245,3 Planá, jez, šlajsna na fotobuňku vpravo
243,5 Rožnov, jez, výška 1,2 m, propust uprostřed
242,8 Meteor, tábořiště, koupací molo
241,7 Trilčův jez, výška 4,4 m, retardérová propust vlevo
241,5 Stromovka, tábořiště
240,6 Litvínovický most silniční
240,0 Malše ústí zprava

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě

Doporučené vybavení

Turistická kanoe, pádlo, plovací vesta, házečka, funkční prádlo, vodácká bunda, vodácké boty, neoprenový oblek (na jaře), tmavé brýle, malý lodní pytel na drobnosti, velký lodní pytel nebo barel, repelent, plavky, opalovací krém, chytré hodinky, mapa, lékárnička, outdoorový mobil, outdoorová kamera nebo kompaktní fotoaparát. Peníze, doklady, pojištění. Kempovací potřeby: spací pytel, karimatka, stan, nůž, vařič, nádobí, příbory, zapalovač, termoska, čelovka. Náhradní suché oblečení (hlavně ponožky), sandále. Hygienické potřeby: ručník, mýdlo, zubní kartáček, dámské propriety.