Odemykání ledů pod Fatrou

Sestava byla přímo tragická. Těžko bys v Místku našel slabší kousky. Posuďte sami:

Kolouš. Poté, co se tajně oženil v Ádru pod Milenci, nechal tam nejen svobodu a volnost, ale i všechen svůj pověstný morál, neboť hned při vstupu do lomu zamířil přímo pod nějaké lehké převislé závoje, namísto toho aby lezl v těžkém položeném ledu.

Colombo také neměl zrovna svůj den. Za celý den jsem ho viděl zavrtat nejméně tři šrouby, což jasně naznačuje masívní úbytek morálu a evidentní ústup z pozic.

Také na Předsedovi byla hned zrána vidět zřetelná nechuť kamkoli odjíždět. Padesátikilometrová rychlost, s jakou jsme se plazili na Fatru, byla až příliš podezřelá. Výmluvy na špatný technický stav vozu neobstály.

No a Rákos, ten jako by tam vůbec nebyl.

Za pozornost tak stojí pouze gesto zkušeného iceclimbera Stanislava, který po prvním patře usoudil, že led je snadný, a zahodil jeden cepín někam dolů. Jako správný instruktor jsem ho musel nějakou dobu přesvědčovat, aby se pro něj vrátil a lezení v ledu s rukou na tření nechal až na jindy.

Tak nějak to přesně bylo a vše je čistá pravda. Horko těžko jsme přehákovali všechna tři patra a ve dvě hodiny odpoledne jsme valili dom. Dlouhou cestu v plazícím se transportéru jsme si krátili trapnými historkami a pomlouváním nezúčastněných členů HO FM. Schytal to zejména Vida, Merta, Míll, Gorný a trošku i Ajfel. To je asi tak vše podstatné.