Až do 5. ledna 2005 mohou rodiny s dětmi o víkendech navštívit Příběh Pražského hradu za zvýhodněné vstupné. Cena rodinného vstupného je snížena z 260 korun na 140 korun. Jedná se o víkendy 25.-26.12. a 31.12.-2.1.
V odlesku slávy se ohřívají i manželka prezidenta Lívia Klausová, ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek, prezidentův tajemník Petr Jakl, zástupkyně ředitele opolitického odboru Kanceláře prezidenta republiky Pavlína Kostková, zástupce vedoucího kanceláře Petr Mužák a správce Pražského hradu Jiří Franc.
Sebechvála
Ti všichni jsou vyjmenování jako řídící výbor stálé reprezentativní výstavy Příběh Pražského hradu, kterou je možné shlédnout v nejstarším paláci na Hradě. Bývá sice zvykem uvádět někde v katalogu nebo na konci výstavy v zastrčeném koutku, kdo ji vymyslel, instaloval a realizoval, ale politicky orientovaný výkonný výbor se zvěčnil hned na začátku před jakýmkoliv exponátem.
Život nahoře
V tomto duchu se bohužel nese celý průřez hradní historií. V černých skříních svítí zasklené vitríny a v nich jsou umístěné překrásné předměty související s Hradem. Prastaré dýky, vykopané hroby, architektonické prvky... všechno podané s profesorskou přísností, pedantskými popisky a bez většího uvedení do dobových souvislostí.
Na návštěvníka celá výstava dělá dojem, že představuje jen život na Hradě, a nedokáže si představit, jak byl propojený s podhradím a případně celou českou zemí, nebo dokonce Evropou či světem.
Jak bylo dole?
Kdo si vzpomene na veselou a živou výstavu Deset století architektury před pár lety, která představila na architektonickém půdorysu, jak tehdejší lidé žili, milovali se, vládli, válčili i umírali, ten zapláče nad současnou okázalou a studenou prezentací Příběhu Pražského hradu.
Havlova otevřenost a Klausova uzavřenost
Vnucuje se aktuální srovnání, ve kterém Havlových Deset století architektury odpovídá tehdejšímu otevřenému a neformálnímu stylu hradní politiky, a Klausův Příběh Pražského hradu reprezentuje přísný učitelský styl bez ohledu na ty, kterým je určen.
Doporučení autora tohoto článku zní: na Hrad určitě zajděte i s dětmi, ale počítejte, že je to trochu z povinnosti. Takovou výstavu je třeba vidět, ale radosti si na ní moc neužijete.