Velikonoční zvyky. Ježíš Kristus navazuje na pohany

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný!

Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Neděle velikonoční tedy připadá na datum od 23. března do 26. dubna. 

Dodejme, že pondělí velikonoční nemá s vírou nic společného a je pozůstatkem volného dne po bouřlivých oslavách. Němci takové dny dodnes označují za modré dny a myslí tím, že opilci se stejně nezvednou a nepůjdou do práce, tak jim raději dejme volno.

Trochu podezřelé je, že Kristova smrt se shoduje s jarní rovnodenností. Jakoby církev naroubovala nový svátek na daleko starší tradici. Také symboly zůstaly stejné. Všechny se vážou k novému životu na konci zimy.

Čtěte také o Velikonocích ve světě a zvlášť v Německu

Jaro bylo před Ježíšem i po něm

Beránek - obecně silný symbol síly přírody, plození a naděje na dobrý rok si Židé vyložili po svém. Izraelské kmeny jsou podle nich Boží stádo, které vede Hospodin a nakonec ho vysvobodí z Egypta. Křesťané tvrdí, že Ježíš je beránek, který se obětoval za spásu světa.

Vajíčko -  symbol nového života a plodnosti, které samo obsahuje zárodek. Křesťané ho mají za symbol nesmrtelnosti odvozený od zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus.

Zajíček - další všeobecně srozumitelný symbol probouzející se přírody. Pohané na britských ostrovech a možná i v celém okolí Severního moře slavili bohyni plodnosti Eostre, z jejíhož jména pochází Easter, anglické označení pro Velikonoce. Bohyně prý proměnila ptáka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak každé jaro kladl vejce. Východní křesťané používají zajíce jako zástupné označení pro Ježíše.

Kočičky - první jarní květy fascinovaly lidi odedávna. Evropští křesťané jimi nahrazují palmové listy, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista.

Oheň - ovládnutý živel je vítězstvím člověka nad přírodou, nad zkázou, smrtí, zimou a temnotou. Křesťané upřesňují, že se jedná o vítězství Ježíše Krista. Nejprve zapalují oheň a od něj svíci. Ta je jako život, až shoří, člověk zemře a odejde do brány smrti.

Pomlázka - životodárná míza z prudce rostoucího proutí má takovou sílu, že ji muži předávají ženám právě spletenou pomlázkou. Ženy díky tomu mládnou, anebo aspoň nestárnou.

Studená voda - sníh a led roztál a lidé se radují, že přežili krutou zimu. Ženy polévají muže studenou vodou, aby je utvrdily, že začíná lepší část roku. Nastal čas k práci, lovu a zemědělství, k čemuž budou potřebovat sílu a zdraví.

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost

2. února
Hromnice

únor
Popeleční středa

duben
Smrtná neděle

duben 
Pašijový týden

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium

10. srpna
Svatý Vavřinec

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

27. září
Světový den turistiky

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Den válečných veteránů

11. listopadu
Svatý Martin

6. prosince 
Mikuláš

11. prosince
Mezinárodní den hor

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly