První pomoc na hadí uštknutí

Zmijí je teď koncem května hodně, protože právě prožívají extrémně dobré časy.

* Po zimě přišlo rychle teplé počasí a to hady vylákalo k vyhřívání.

* Hadi jsou nervozní a zároveň neopatrní, protože květen je lásky čas nejen pro lidi, ale také pro ně nastala doba páření.

* Zmije mají dost síly a potravy, neboť vloni se přemnožili hlodavci.

Prevence je nejdůležitější

Ačkoliv zmije potkáváme v naší přírodě často, v naprosté většině případů k ničemu nedojde. Člověk hada nezašlápne a had ho nekousne.

Zmije totiž člověka registruje už zdálky a rychle před ním zmizí do trávy nebo do díry v zemi či pod kamenem.

Když už se nechá překvapit, v zoufalství člověka může uštknout. Obvykle však nemá dost síly, aby prokousnula botu nebo pevné kalhoty.

Nejlepší prevencí je tedy správné oblečení. V přírodě bychom se měli pohybovat zásadně v pohorkách nebo jiných vyšších botách ze silného materiálu. Lehké tenisky by nemusely proti útoku hada stačit. Oblečené bychom měly mít kalhoty z pevného materiálu, jako jsou například džíny nebo montérky.

Pokud počítáme, že se budeme pohybovat při zemi, jako například při sběru hub, lesních plodů, nebo při odpočinku, určitě bychom měli oblékat triko či košili s dlouhým rukávem.

Opatrnost neuškodí při vstupu na osluněné paseky, skalnaté terasy a stráně. Díváme se na cestách i v terénu pod nohy, a pokud uvidíme jakéhokoliv hada, dáme mu čas na únik.

První pomoc po uštknutí

Dávka zmijího jedu není smrtelná u nás v mírném zeměpisném pásmu a středoevropských poměrech. Už na teplejším Balkáně tomu ale může být jinak!

Není tedy potřeba po případném kousnutí panikařit. Co dělat?

Postiženého necháme v klidu. Nebudeme ho znervozňovat ani vlastní horečnatou aktivitou či lamentováním. Nechceme totiž, aby se zvýšila jeho srdeční činnost.

Zavoláme lékařskou pomoc. nejlépe telefonicky na linku 112 (tísňové volání) nebo 155 (zdravotnická pomoc). Pokud není dosažitelný signál, jeden zachránce zůstává bezpodmínečně u pacienta a druhý běží hledat spojení.

Uštknuté místo se snažíme umístit pod úrovní srdce. To řešíme především u horních končetin a krku.

Tělo okolo rány znehybníme. Můžeme ji chladit, dezifikovat a případně překrýt obvazem nebo čistým kapesníkem. Pokud je k dispozici stín, umístíme pacienta tam. Pokud je mu zima, ve stínu ho podložíme (oblečením, batohem, taškou a pod.) a přikryjeme (oblečením).

Pokud to není nutné, uštknutého nikam netransportujeme, nepřenášíme, neodvádíme, nesvlékáme, nerozvazume mu boty, nekrmíme ho a ani mu nedáváme napít!

Ránu nerozřezáváme, nezaškrcujeme, nevysáváme ani nevypalujeme! To jsou již překonané metody.

Dospělý zdravý člověk se vyrovná se zmijím uštknutím přirozeně bez pomoci medikamentů, ale měl by být pod dohledem lékařů. Malé děti, alergici a staří lidé jsou slabší, a proto obvykle dostávají hadí sérum.

Jak se chová zmije obecná (vretenica obyčajná)

Samice dorůstají délky 70 cm, samci 60 cm a dožívají se 25 let. Barvu mají šedou až modrošedou s výraznou tmavou klikatou čárou na hřbetě. V Česku a na Slovensku se vyskytuje ještě černá a červená forma. Jasným rozlišovacím znakem je štěrbinovitá zornička. Všechny naše užovky mají zorničky kulaté.

Zmije je velmi plachý had, který před člověkem prchá. Obranná reakce je stočení do spirály, esovitě stahuje přední část těla a hrozí útočníkov výpady hlavou. Uštkne ale jen tehdy, pokud na ni člověk šlápne nebo ji dokonce bere do ruky.

 Přečtěte si také Žijeme s klíšťaty