Spadl na sjezdovce. Do sanitky se dostal za hodinu a půl

Hodina a půl!

To je doba, za kterou člověk vykrvácí i z malé rány. Nebo podlehne vnitřnímu zranění. Nebo zemře na těžko patrné vnitřní krvácení. Dostane šok. Podchladí se. Zmrzne.

Měli jsme smůlu, že v naší nesourodé lyžařské skupince jeden lyžař upadl na sjezdovce a způsobil si nepříjemné zranění. Od doby zavolání o pomoc na linku 112 do předání zraněného lékařům v sanitce uplynulo půldruhé hodiny.

Co se dělo tak strašného, že tuto dobu nešlo zkrátit na patnáct minut? Viděl jsem již několik zásahů skipatrol ve Francii, policie na lyžích v Itálii a horské služby v Rakousku a vždy byla záchrana na sjezdovce záležitostí několika minut, ať už se jednalo o zlomenou nohu nebo pád do nepřístupných skal.

Proto jsem nevěřil svým očím a uším, co se dělo ve středu 15. prosince na sjezdovce ze Skalnatého plesa do Tatranské Lomnice ve Vysokých Tatrách. Připomeňme, že je to nejluxusnější slovenské lyžařské středisko.

Mám teď už druhou osobní zkušenost se slovenskou Horskou záchrannou službou. Poprvé na sjezdovce pár minut od civilizace. Budu tentokrát osobní, protože jsem byl aktivním svědkem lyžařského úrazu, a v některých věcech nemusím být zcela přesný.

Cca 12:20 Skalnaté pleso

Pět lyžařů a jedna snowboardistka již po třetí toho dne vystupuje z lanovky na Skalnatém plese, zapíná se do vázání a spouští na sjezdovku Traverz. Bereme s sebou dva naše známé na lyžích, kteří jedou ze Skalnatého plesa poprvé.

Modrý Traverz je projetý rolbou, mírně ledovatý. Na konci se prudce láme kolmo dolů a červená sjezdovka zde dostává jméno Generál. Jedeme neupraveným, ale proježděným terénem.

Čekáme na sebe v místech, kde se spád trati narovnává a končí kosodřevina. Najednou vidíme, že neznámý slovenský lyžař zastavuje před námi, chvíli váhá, a pak vyskočí z lyží a běží nazpátek.

12:44 Generál

Slovák dobíhá ke druhé polovině naší skupinky, kde leží Tomáš obličejem ve sněhu, klepe nohama a sténá. Ze dvou českých mobilů se nelze dovolat na linku 112. Slovák se ze svého dovolá.

Mezi tím přibíhám i já a organizuji zdravotní laickou pomoc. Slovák komunikuje se sto dvanáctkou, ta si ode mne vyžaduje první informace o zdravotním stavu čtyřiadvacetiletého Tomáše. Slovák dodává naši přesnou polohu. Prý máme počkat na horskou službu, ubezpečuje nás operátor na druhé straně telefonní linky.

Cca 13:00 Operátor slibuje pomoc

Otáčim Tomáše do stabilizované polohy na boku. Mé první vyšetření ukazuje, že Tomáš nemá nic s páteří, ale určitě zlomené žebro a dost možná něco s břichem. Nakonec se v nemocnici po tomografickém vyšetření ukázalo, že to byl zhmožděný hrudník a natržená slezina.

Ostatní ze sebe svlékají bundy a svetry, do kterých Tomáše balíme. Dýchá. Stěžuje si na bolest mezi hrudí a břichem. Říkám jemu i ostatním, že je to dobré. Když něco bolí, tak to bude jen zlomenina a o nic tedy nejde. Osobně tomu moc nevěřím a kontroluji, zda nedostává šok.

Po čtvrthodině je nám divné, že horskou službu nevidíme ani v dálce a voláme tedy 112 znovu. Dozvídáme se, že záchranáři jsou již na cestě, ale operátor neví, zda jedou lanovkou, na skútru nebo vrtulníkem.

Cca 13:10 Operátor podruhé slibuje pomoc

Tomáš si začíná stěžovat na zimu, ačkoliv ho zahřívám z boku vlastním tělem. Zvedáme ho tedy i přes jeho bolest a strkáme mu pod tělo další svetr. Bledne a na obličeji mu vyráží studený pot. Vypadá to na první příznaky šoku.

Stále s ním komunikuji. Znovu ho vyšetřuji. Je to ale spíš akce, aby bylo vidět, že něco dělám a mám situaci v rukou, než něco opravdu nutného.

Nezkušená skupinka začíná panikařit, nadávat na horskou službu a chovat se divně. Vyměníme se s jednom kolegou u zraněného Tomáše, bude ho hřát, komunikovat a kontrolovat zase on. Já nekompromisně a trochu sprostě vyháním ostatní pryč. Není potřeba přenášet obavy na pacienta.

Cca 13:15 Operátor prý nemluví s horskou službou

Okolo už podruhé projíždí slovenský lyžař, který volal 112. K němu se připojuje polská dvojice a také se diví, že už jede okolo nás podruhé a horská služba nikde. Nabízí horský čaj, ale to musíme odmítnout. Tomáš má evidentně zraněné břicho a pití mu nelze podat.

V tu dobu dojíždí naše skupinka lyžařů, které jsem vyhnal od zraněného, na mezistanici lanovky Štart. Nachází tam dva členy horské služby. Naši lidé se o překot ptají, kde jsou teď ostatní záchranáři a zda jsou už u Tomáše.

Chlapíci bohorovně odvětí, že oni to nedělají a že tam pojedou jiní dva. A že o ničem nevědí. Když se dozvědí, že jsme volali 112, tak rozšafně prozradí, že stodvanáctka a horská služba nekomunikují a že je potřeba volat přímo číslo horské služby.

Pak se zjevují další dva, kteří přijíždějí odspodu, nasedají na lanovku a teprve vyjíždějí nahoru na Skalnaté pleso. To je pro naše lyžaře na infarkt!

13:32 Napřed mu vynadáme, pak koukneme na občanku a nakonec ošetříme

Přijíždějí dva členové Horské záchranné služby sjezdovkou seshora od Skalnatého plesa s kanadskými saněmi. Zvedám ruce a ukazuji už zdálky, že jsme to my, kdo potřebuje pomoc.

Nastává neuvěřitelná scénka. Zraněného zahřívá a přidržuje ve správné poloze kolega. Než stačím říci, co Tomášovi je a co jsme zatím zjistili, tak nám záchranáři vynadají, že jezdíme na uzavřené sjezdovce. (Nikde žádná tabule nebyla).

Říkám jim dost rezolutně, že tohle mohou řešit dole a klidně se mnou, ale že kdo potřebuje pomoct, je ten ležící a promrzlý chlapík na zemi. Tak aspoň chtějí vidět jeho doklady. Naštěstí je má v zadní kapse kalhot. Připadá mi to jako ve snu. Zraněný chlap leží už 3/4 hodiny na sněhu a oni místo ošetření po něm chtějí vidět občanku!

Nakonec zmlknou a dělají svoji práci. První vyšetření jim ukazuje to co mě - bolest v hrudníku, ale také něco divného s břichem. Nakládáme ho společně na kanadské saně a horská služba ho sváží na mezistanici lanovky, tam ho překládá na skútr a sváží dolů.

Cca 14:00 Tatranská Lomnica

Dole na dolní stanici lanovky v Tatranské Lomnici nečeká sanitka, ale my čekáme na ni. Tomáš leží v návěsu za skútrem bez zájmu záchranářů. Mezi tím tomu trpícímu ležícímu zraněnému vynadá jeden ze členů Horské záchranné služby, že bude asi bohatý, když bude platit zásah horské. Nevím, jestli to vnímá, protože mu je zima a dost ho to bolí.

Jak jsem normálně cholerik, tak mlčím stejně jako kolega, který se o Tomáše spolu se mnou staral. Říkáme si, že je hlavní, aby se zraněný dostal k doktorovi a ne abychom se pohádali s červenými bundami.

VIDEO Lyžování v Tatranské Lomnici

Cca 14:15 Konečně v rukou lékařů

Přijíždí dobře vybavená sanitka. Ještě dlouhou ošetřují lékaři Tomáše přímo na parkovišti ve voze, protože odhadují, že jeho zranění může být vážné. Pak ho odvážejí do Popradu.

Večer zajedeme do nemocnice v Popradu. Tam se dozvídáme předběžnou diagnózu zhmožděného hrudníku a natržené sleziny. Tomáš projel tomografem, rentgenem a já nevím čím ještě. Nechali si ho na traumatologii s tím, že ho možná budou operovat.

Co bylo příčinou Tomášova pádu?

Sjížděli jsme po neupravené sjezdovce. Jeli jsme vyjetým pruhem širokým asi deset metrů. Tomášovi se lyže rozjely rychleji, a proto zajel kvůli zpomalení do hlubšího sněhu mimo projetý pruh. Těsně pod sněhem bylo k jeho smůle naházených několik trubek jako na smetišti. O jednu zaklínil špičky lyží a na druhou asi dopadl břichem.