Vosa: žlutá agresivní bestie

"Každý den ošetřuji několik dětí, které bodla vosa," říká Opicakuz, který je zdravotníkem na letním táboře oddílu Poutníci Vršovice v oblasti Želivky. "Tento rok je vosí invaze tak silná, že děti si už sice na vosy zvykly, ale rodiče během návštěvního dne nevydrželi a odjeli domů raději dříve."

Vosy totiž kvůli mírné zimě a horkému suchému počasí útočí více než jiné roky. Jednak tedy přežilo zimu víc královen a mohly založit více nových kolonií. Zároveň čím je větší teplo, tím jsou vosy aktivnější a z našeho pohledu agresivnější. Letošní generace vos vymře až na přelomu září a října. 

Vosa je pro zdravého člověka pouze nepříjemná

Vosy jsou od přírody agresivnější než sršni i včely. Naštěstí nemají v sobě tolik jedu, aby zdravého dospělého nebo i dítě zabily, případně mu nějak víc ublížily. Smrtelná dávka vosího jedu je přibližně 150 bodnutí a i to se dá v případě rychlé zdravotnické pomoci překonat. Od včel stačí 40 žihadel.

Nebezpečí představují vosy pro lidi, kteří jsou hodně alergičtí právě na jejich jed. Nestává se to často, ale o minulém víkendu zemřel po bodnutí žihadlem muž v Benátkách nad Jizerou. Nebezpečné je také bodnutí do sliznic v okolí dýchací trubice, například při pití sladké limonády, protože tkáň potom zduří a může omezit nebo dokonce znemožnit dýchání.

"Na pohled nejhorší případ jsem řešil, když holčičce zalezla vosa do nosu, a při vytahování jí upadl zadeček se žihadlem," popisuje Opicakuz. "Sice už nemohla píchnout, ale žila dál a zalézala stále hlouběji. Po dlouhém snažení jsem ji nakonec vytáhl, ale jako zdravotník jsem měl nahnáno snad víc než moje svěřenkyně."

Vosy žijí jen půl roku

Přezimující oplodněná královna se probudí na jaře, vyletí a vybere místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou jádra hnízda ve formě tzv. buněk, do nichž naklade vajíčka. Z těchto vajíček se vylíhnou první dělnice. Jsou to samičky, kterým se nevyvinuly pohlavní orgány a nemohou se dále rozmnožovat. Přeberou péči o hnízdo a královna od té doby jen klade vajíčka. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Oplodněné samičky přezimují, aby na jaře založili novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně královny umírají.

Dospělá vosa obecná se živí nektarem, sladkým nebo nahnilým ovocem a čímkoliv, v čem najde cukr a vodu. Larvy vosy obecné jsou dravé. Dělnice každý den loví mouchy další malý hmyz, který zabíjejí kusadly.

Vosy dorůstají velikosti 1,2-1,5 cm. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Vosy staví hnízda obvykle v zemi, někdy v tmavých dutinách nad zemí. Vosí kolonie v hnízdě má okolo 2000 jedinců. 

Vosy (Vespoidea) jsou nadčeleď blanokřídlého hmyzu. Jsou to jedovatí všežraví dravci. Živí se jiným hmyzem a dalšími členovci, dřevem, ovocem i houbami. Blízcí příbuzní jsou například mravenci, sršni a vosy.

Složení vosího jedu

Žihadlem dokáže vosa vpravit do cizího organismu dávku jedu. Na rozdíl od včely ovšem nezahyne, může po útoku odletět a žihadlo použít znovu.

Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.

Enzymy (nejvýznamnější složkou je fosfolipáza A2) mají neurotoxoické účinky.

Polypeptidy (kininy a mastoparany) způsobují silné otoky a lokální bolesti.

Hmyz na Horydoly

BABSKÝ RECEPT: Hřebíček proti hmyzu (mouchy, komáři i vosy)

BABSKÝ RECEPT: Tinktura proti klíšťatům

PŘÍRODOPIS: Žijeme s klíšťaty

FOTOGRAFOVÁNÍ: Co se děje v trávě

OCHRANA PŘÍRODY: Pomozme motýlům

OCHRANA PŘÍRODY: Nejsme připraveni na suché lesy

OCHRANA PŘÍRODY: Kůrovec je televizní hvězda