Nejsme připraveni na suché lesy

Nejsme připraveni na suché lesy
SDÍLEJ:
Proč mohou Vysoké Tatry a Šumava přijít o statut národního parku? Proč Krkonoše žádným parkem nejsou? Vadí kácení lesů? Je lýkožrout neštěstí? Jaké jsou potíže s výstavbou v národních parcích? S outdoorovými aktivitami? Spolupracuje samospráva s ochranáři nebo spíš s developery?
Jak na to

Ondřej Bílek je vzděláním přírodovědec - ekolog, pracuje v soukromé firmě Geovision zaměřené převážně na hodnocení vlivů na životní prostředí. Spolu se dvěma kolegy provozuje turistický server Tatry.cz a sám je nadšeným turistou. Je ženatý, má jednoho potomka a žije v malé vesnici nedaleko Plzně.

Poslechněte si nahrávku pracovní verze rozhovoru s Ondřejem Bílkem, který se uskutečnil v jedné plzeňské kavárně (71 MB, WMV, 1:58 h).

Chráníme správně obrovská území, když to byly ještě nedávno pastviny a obhospodařované louky?

Tyto otázky jsme položili profesionálnímu ekologovi Ondřeji Bílkovi. Zajímalo nás, jak vidí problémy národních parků Tatry, Šumava a Krkonoše,

Jak se liší potíže na Slovensku a v Čechách? V obou zemích hrozí Damoklův meč snížením kategorie národních parků.

KRNAP léta patří podle klasifikace IUCN (International Union for Conservation of Nature) do kategorie V, protože tam v podstatě neexistovala rozsáhlejší jádrová bezzásahová zóna. Území TANAPu, který je dnes v kategorii II, bylo vždycky využíváno extenzivněji a zároveň má jasné přírodní jádro. Otázka je jen, jak je velké a kde je hranice toho přírodního.

Společný problém Krkonoš a Tater je dnes intenzifikace a industrializace cestovního ruchu. V Krkonoších začala o pár let dřív, a taky už se tu projevují první limity rozvoje.

K R K O N O Š E

Krkonoše přece nejsou podle selského rozumu žádný národní park. To jsou odedávna obhospodařované hory.

V 70. letech minulého století, kdy mezinárodní organizace IUCN udělovala kategorizaci chráněným územím ve světě, neměly Krkonoše žádné jádrové území, v němž by byl dán prostor člověkem neovlivňovanému vývoji. Vše bylo po imisní katastrofě, všude se těžilo dřevo, případně se zalesňovalo. Dostaly se tedy místo kategorie II (národní park) do pětky, což by u nás šlo nejspíše přirovnat k chráněné krajinné oblasti.

Správa KRNAP uvažovala i o tom, že by mohla využít smíšený model a národním parkem podle IUCN by se v Krkonoších stalo jen nejcennější území, které odpovídá v české legislativě necennější 1. a 2. zóně. Jenže existovalo riziko, že by se to mohlo nakonec projevit i na tuzemské úrovni a 3. zóna na úpatí hor by mohla být vyřazena z ochrany.

Opravdu vadí kácení hospodářských lesů?

Hospodářský les podle definice v lesním zákoně v Tatrách, Krkonoších ani na Šumavě nenajdeme. Na územích obou národních parků jsou jen lesy ochranné (strmé svahy, kosodřevina a podobně, ty by se vůbec kácet neměly), nebo lesy zvláštního určení. Jde tedy vždy o lesy s prioritním jiným druhem využívání, než pro produkci dřeva. V lesích zvláštního určení záleží na zonaci národního parku, jestli mají být vedeny v režimu samovolného působení přírodních procesů (jádrová zóna, označovaná A), nebo naopak intenzivnější rekreační využívání v okolí sídel (lázeňská funkce a procházky v zóně C). Mezi nimi je potřeba vymezit nárazníkovou zónu B, kde je třeba uplatňovat nějaký kompromis, ale tak, aby nebyly funkce A či C zóny ohroženy.

Zjednodušeně řečeno - kolem bezzásahové zóny musí být takové ochranné pásmo, ve kterém je možné hospodařit tak, aby třeba ten obávaný kůrovec z A nezničil lesy v zóně C. A naopak, způsob využívání B a C zóny nesmí ohrozit jádrové území v zóně A. To by mělo být dostatečně velké, aby zde mohly probíhat samovolně všechny důležité přírodní procesy, včetně vichřic, lýkožroutových kalamit. Přitom musejí zůstat kontinuálně zachované všechny typy biotopů (vzrostlý les, rozpadající se les, světliny, mlaziny i dlouhodobě blokované bezlesí).

Mimochodem, většina národních parků podle IUCN (tj. kategorie II) má mít velmi zhruba poměr A : (B+C) alespoň vyrovnaný, parky v málo dotčených oblastech mohou mít i výraznou převahu divočiny. Důležitý je přitom fakt, že čím kompaktnější je jádrové území, čím má jeho obrys méně záhybů, ostrůvků, klků a výběžků, tím účinnější může být řízená péče o nárazníkové pásmo a tedy i ochrana C zóny.

Pokud jsou tyto parametry nastaveny dobře a odborně, nikoliv politicky, není kůrovec v národním parku žádné neštěstí, protože se les v nejcennější části bude vyvíjet samovolně i v jeho přítomnosti a zároveň před ním budou chráněny okolo ležící pozemky, kde už ekonomické škody hrají větší roli.

Jak to že Šumava je na tom z mezinárodního pohledu lépe než Krkonoše? Vždyť to dlouho byla jenom chráněná krajinná oblast. Lesy tam byly od středověku už nejméně čtyřikrát úplně vymýceny.

K úplnému vymýcení nikdy nedošlo, nejnižší rozloha lesů byla na Šumavě v 19. stol., a to byla lesnatost 53 % rozlohy, dnes je lesnatost přibližně 70 %. Fakt je, že po vichřici v roce 1870 a následné kůrovcové kalamitě tam zůstalo jen málo nedotčených pralesů a na vzrostlé lesy zbylo 35 % Šumavy, ale aspoň nějaký, třeba mladý, vysázený na holinách, les byl vždycky na většině území.

Šumava je největší přírodní území u nás. Problémy v hodnocení parku jsou způsobeny neexistující dlouhodobou koncepcí péče. Pořád se tam mění ředitelé. Jednou jeden chce kácet, pak druhý zase nechce, potom zase řekne, že budeme letos kácet něco jiného, než jsme chtěli předloni.

IUCN proto předloni pohrozila odebráním statutu národního parku. KRNAPu nic takového nehrozí, protože nikdy národním parkem z mezinárodního pohledu nebyly. Sousední polský KPN ovšem patří do kategorie II.

Š U M A V A

V čem IUCN vidí problém na Šumavě?

Myslím, že spíš vidí naději, že se nejcennější jádrová území konečně scelí do logického útvaru. V tuzemské legislativě by to byla 1. zóna. Jenže toho se všichni strašně bojí. Obce nechtějí její rozšíření, protože v této oblasti by měly být pozemky státní a tím pádem pod palcem profesionálních ochránců přírody. Správci národního parku se zase bojí jednání o nové zonaci vůbec otevřít, protože se obávají, že by o některá dosavadní území přišli. Se vším totiž musí souhlasit orgány ochrany přírody, samospráva i státní správa.

Na Šumavě teď vedle zákonem vymezených 1. a 2. zón zavedli ještě trochu nejasný pojem divočina, který by měl být obdobou tak zvaných Kerngebiet v Bavorském lese a jejich pokračováním na naší straně hranice. Do této divočiny, na dosud nepřístupná místa, jako jsou Modravské slatě nebo Vltavský luh, se mohou lidé od letošního léta podívat, ale jen s průvodcem. Naopak místo lesního hospodaření už zde bude probíhat jen přírodní vývoj.

Jak se má normální člověk v tomhle zmatku vyznat?

Dlouhodobě nefunguje komunikace mezi ochránci a obcemi či investory. Jakoby obce chtěly jenom ekonomický rozvoj a sjezdovky na hřebenech, kdežto ochránci jim v čemkoliv bránili. Tak to samozřejmě není, ale nikdo zatím není schopen nacházet styčné body. Vztahy mezi investory a ochranou přírody jsou často v úrovni zákopové války. Bohužel i já, který jsem ekolog vzděláním i zaměstnáním, se někdy vnitřně stavím na stranu obcí, obyvatel a podnikatelů.

Je lýkožrout neštěstí?

Pokud jsou do 1. zóny, tedy bezzásahového území, zahrnuty jen maloplošné zbytky a pasekami izolované ostrůvky původního lesa, tak to nemůže fungovat. Musí existovat dostatečně velké území, kam lýkovec nalétne, většinu vzrostlých stromů postupně vyžere, ale ještě tam zbyde dostatek zmlazení, z něhož se les plynule obnoví.

Záležitost kůrovce je přece rozhodnutí nejméně na čtyřicet, padesát let a ovlivní přírodu na stovky let dopředu.

Jenže národní park byl vyhlášen lesníky. Lesníci berou ochranu lesa tak, že když do lesa vlétne kůrovec, musí se napadené stromy vykácet a odvézt. Tím si myslí, že kůrovce porazí.

To znamená, že lesníci neberou kůrovce jako součást přírody?

Lesníci pro něj mají jenom jeden termín - škůdce. V roce 1992, kdy byl vyhlášený národní park Šumava a také zákon o ochraně přírody a krajiny, byl na Šumavě skoro každý pohraničník nebo lesník, a to ještě spíš dřevař než ochránce lesa. Jiná ekonomická aktivita, která by uživila rodinu, tady nebyla.

Každá slať byla vyhlášena za 1. zónu národního parku, okolo souvislejší les byl v 2. zóně, i když byl před tím normálně hospodářský, a všechno okolo slouží ve 3. zóně jako nárazník.

Lesníci věděli, že na slatích nebyl smrk nikdy vysazovaný a je tedy původní. Velkou část ostatních lesů tvoří geneticky nepůvodní stromy. Když to na Šumavě v roce 1870 fouklo, byly sazenice k rychlému zalesnění dováženy z Alp nebo z nižších poloh. Dnes se ovšem na národní parky díváme jako na ucelené ekosystémy, což přesahuje obzor mnohých lesníků, místních obyvatel i politiků.

Co s tím má společného politika?

Dnes stojí problém na úrovni pěstitelé lesa versus ochranáři. Jedni by rádi nasázeli co nejrychleji po celé Šumavě sazenice, ale genetický materiál je velmi omezený. Může se časem ukázat, že jeden jediný gen není pro zdejší hory vhodný například kvůli změnám klimatu, a pak bude všechno špatně. Ochranáři říkají, že je potřeba, aby les uschnul, sám zmladil a přirozeně se obnovil. Přežijí jen neodolnější stromy, přizpůsobené podmínkám.

Jenže na přírozeně vyvíjející se les i se suchými stromy nejsou lidé ještě připravení. Nechtějí suché lesy, nevědí, že je to plnohodnotná součást přírody. Znají a chtějí lesní plantáže zelených smrků. Politici je v tomhle zastupují. Nejsou o nic chytřejší a vzdělanější než jejich voliči. Proto tlačí právě na sazeničky a bojí se kůrovce a vichřice.

T A T R Y

Hrozí ve Vysokých Tatrách masivní výstavba?

V Tatrách jsou aktuálně nejvíce postižené lesy, které by měly patřit do zóny C, tj. souvislé okrajové plochy při úpatí, podstatná část z nich padla v listopadu 2004. V těchto pasekách by podle mě neměl být s nějakým koncepčním rekreačním využíváním žádný problém.

Ten je hlavně v tom, že zonace TANAPu dosud není schválena a čerstvě postavené sjezdovky se tedy neohlížely na koncepci parku. Například kosodřevina by určitě neměla být místem pro nové sjezdovky. Správa TANAPu v předchozích deseti letech návrh zonace zpracovala, ale nedosáhla shody se skutečnými správci území Štátne lesy TANAPu. Lesníci chtěli podstatně zmenšit jádrovou zónu (kde by už pak nemohli les nijak ovlivňovat) a těchto sporů využili developeři, kteří zonaci předběhli.

Na pováženou je ale hlavně to, že investoři předběhli dokonce i územní plánovače, protože Vysoké Tatry dosud nemají ani schválený územní plán. To je druhý zásadní nástroj, bez kterého je velmi problematické připustit tak závažné investice, jako jsou zábory hektarů lesa pro sjezdovky a jinou infrastrukturu cestovního ruchu.

V čem je tedy hlavní problém?

Je to v koncepci, která není. Podobně jako na Šumavě. Mělo by být jasně vymezeno, jaké aktivity lze v jakém území dělat. Dosud jsou jednotlivé zóny udělány jako geografické celky, jejichž hranice vedou především po hřebenech. Nedávno odvolaná Správa TANAPu navrhla ekologické hranice, které jsou co nejvíce zaokrouhlené a zjednodušené. Nedokázala se ovšem shodnout se Štátnými lesy TANAPu.

Lesníci chtěli mít jádrovou zónu jen nad hranicí lesa. Ochranáři a lesníci se snadno shodli na všem s výjimkou Tiché a Koprové doliny. Všechno dole po vichřicích padlo a to lesníci vytěžili a postupně zalesňují. Jenže v obou dolinách les vydržel. Sice se v něm dříve hospodařilo, ale většina stromů pochází z přirozených náletů.

Z tohoto titulu si na ně dělají nárok obě strany. Ochránci z nich hodlají udělat bezzásahovou zónu, kdežto lesníci je chtějí bránit těžbou proti kůrovci.

Proč se na takové okrajové prkotině nedohodnou? Doliny jsou to sice velké, ale v poměru k celým Tatrám je to jen kousek území.

Do roku 1995 fungovala jedna organizace Správa TANAP, která dělala ochranu přírody i správu lesů. Starala se o ně opravdu šetrně. Jenže když připustí novou ideu, že národní park je k tomu, aby si příroda dělala, co chce, nemají lesníci co dělat. Je to dvě stě nebo tři sta lidí. Ochránců je asi třicet.

Lesníci by tedy přijetím bezzásahové koncepce přišli o poslání. Nechci říci, že rovnou i o práci a že by je všechny vyházeli. Oni se tam padesát let o lesy starají a najednou by se o ně starat nesměli. Les by byl určený k tomu, aby si vystačil sám. Jejich práce z minulosti by byla zneuznaná, protože by se řeklo, že příroda to umí lépe. To je jejich psychologický problém.

K O M E R Č N Í V Y U Ž I T Í K R A J I N Y

Chráníme správně obrovská území, když to byly ještě nedávno pastviny, obhospodařované louky a hospodářské lesy?

Velká území před časem zalesněných pastvin mají v národním parku význam. Hlavní nápor turistického ruchu má být směřován právě sem, do okrajů národního parku s menší biologickou hodnotou, zatímco jádrové biotopy mají zůstat neporušené územním rozvojem. Turistický chodník nad hranicí lesa nevadí, ale sjezdovky a jiné plošné objekty ekonomické prosperity patří výhradně do míst nižšího stupně ochrany.

Jsou potíže s outdoorovými aktivitami?

Nové outdoorové aktivity (v Krkonoších jsou teď moderní skútry, čtyřkolky, ale i bikerské tratě na sjezdovkách) jsou spíš jen sport v přírodních kulisách, než primárně prožitek v přírodě. Do jádrové zóny takový rozvoj nepatří, protože by byl na úkor přírody. Turistika, horolezectví, skialpinismus naopak potřebují co nejzachovalejší přírodu. Při dodržování základních pravidel (není možný vstup kdykoliv a kamkoliv, neřízené bivakování apod.) se to navzájem nevylučuje s režimem A zóny, která má být určena i pro poznávání přírodních procesů. Koncepce ochrany TANAPu dlouhodobě pamatuje i na některá území, kde se nesmí vůbec nic. A zase naopak, aby turista mohl vidět nerušenou přírodu, není žádoucí, aby ji neustále udržovaly traktory a motorové pily.

Spolupracuje samospráva spíš s ochranáři nebo spíš s developery?

Bohužel moje opakovaná osobní zkušenost říká, že samosprávy jsou natolik propojeny či přímo ovládány developery, že bych se moc divil, kdyby se našla jediná obec či starosta, který dává přednost ochraně přírody.

Samosprávy už z principu volitelnosti zástupců hledají téměř vždy ekonomický profit. Přírodu využívají jako zdroj. Jestli to bude sjezdovka, horská chata nebo golfový areál, to už záleží na místních podmínkách, ale pravdou je, že většina zástupců samospráv zvažuje profit v horizontu nanejvýš několika málo let.

Každý by měl rád to, co jinde zrovna frčí. Přitom si mnohdy dostatečně neuvědomují, že unikátnost národního parku spočívá v zachovalé přírodě. Jestli za dvacet let budou dnešní zbrusu nové sjezdovky orientované víceméně na jih úplně beze sněhu nebo jen jedněmi z mnoha regionálních středisek na Slovensku, dnes asi nikoho nezajímá. Já ale budu jezdit do Tater vždycky spíš za svišti a kamzíky, než na lyže.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Ochrana čeho
Velmi zajímavý rozhovor, budoucnost je podle něj za stávajícího politického uspořádání dost pesimistická. Dodal bych své dva postřehy.V jedné knize jsem četl trefné konstatování, že řada lesníků považuje za přirozený stav les. Proto všude zalesňují. Podobně to vnímají i návštěvníci přírody. Přitom realitou by měla být spíše mozaika lesních a nelesních biotopů. Mnozí lesníci přesto zalesňují každou volnou plochu, například v Jeseníkách i oblasti nad 1300 m n. m. (Červená hora)! Chtělo by to vyjít ze stereotypu divočina, nedotčená příroda = les.Druhá věc, které nerozumím, je omezování turistiky ve Vysokých Tatrách (uzavírání cest, bránění přechodů přes sedla - mnozí návštěvníci se zde přesto "na vlastní riziko" pohybují). Vystudoval jsem mimo jiné i ekologii a byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil, co turisté svým pohybem ve výškách nad pásmem kleče ohrožují. Shrnu z vlastních zkušeností - i ty nejvzácnější rostliny rostou často kousek od turistických chodníků či dokonce přímo na nich. Jakékoliv drobnější živočichy nemůže podle mého názoru pohyb osob nijak ovlivnit (např. v ČR můžete prolézt velmi cennou a mrňavou rezervaci Mohelenská hadcová step po naučné stezce, aniž byste ji ohrozili). Ovlivnění se tedy může týkat pouze větších živočichů, k nimž nad hranicí lesa patří pravděpodobně jen kamzík, svišť a orel skalní. Orel skalní hnízdí v terénu, kam se běžný turista nedostane, jednotlivá hnízda je možné chránit individuálně. Se svišti jsem se setkal na mnohých turisticky atraktivních trasách, podobně jako kamzíci spíše pózovali než se strachem utíkali. Drtivá většina turistů se totiž nevydá mimo vytyčenou trasu (proč by to také dělali, když terén je nepohodlný a nic zajímavějšího než na chodníku tam nenajdou), takže ona "divočina" zůstává dostatečně veliká. Naopak tam, kde trasy vytyčeé nejsou, chodí divocí turisté pokaždé jinou cestou a není v silách několika pracovníků ochrany jim v tom zabránit.Obojí zřejmě zůstane jen příspěvkem do teoretické diskuse, jak ovlivnit praxi si předtsvait nedovedu...
Reaguj
Re: Re: Re: Hm
V tom ale nejsme v rozporu, význam oné věty spočívá v tom, že vedle termínů 1. a 2. zóna, vymezených zákonem, zavádějí na Šumavě nově pojem divočina. Ten nemá v zákoně žádnou oporu, ale umožňuje obejít zonaci a udělat celistvé bezzásahové území bez akutní potřeby kompletně změnit zonaci (tj. ty malinké 1. zóny scelit nikoliv změnou zonace, ale změnou managementu okolních ploch).
Reaguj
Re: Re: Hm
Zákon o ochraně přírody a krajiny sice obecně vymezuje co je 1. a 2. zóna nicméně rozhodně nestanoví hranice a umístění zón v žádném NP a už vůbec ne na Šumavě.
  • Autor Sysel
  • Datum a čas 18.12.2008 13:05
Reaguj
Re: suche lesy
Pete, když zůstanu u Tvého příměru - lékař přece nemusí vždycky operovat, může pacienta léčit i konzervativně. Namnožení kůrovce je pro přírodní les něco jako pro nás kocovina po opici - je lepší zdravě vystřízlivět, než si nechat pustit žilou. Navíc - lesy tu byly asi deset tisíc let před lesníky, a nezdá se, že by se jim bez lékařů špatně dařilo...
Reaguj
Re: Hm
K těm nepřesnostem - ano, NP Šumava je o rok starší, než zákon o ochraně přírody. Nicméně pojmy 1. a 2. zóny NP tento zákon (114/1992 Sb.) opravdu vymezuje. K tomu, jak se suchý les líbí/nelíbí: Lidé nejsou jediní, pro koho je národní park chráněný, a věřte, že pro vzácné druhy kytek, nejrůznější hmyz (včetně užitečného) a zejména ohrožení ptáci či savci jsou v suchém lese jako doma, zatímco paseka je pro ně něco jako poušť. Je třeba vzít v úvahu i tohle.
  • Autor Ondřej Bílek
  • Datum a čas 15.12.2008 22:24
Reaguj
Re: Dobrý rozhovor OB
Ano, NĚKDY dělají úředníci investorům a obcím pakárnu i tam, kde to není nutné, ale aby byla tato informace objektivní, z praxe znám častější případy, kdy určitý záměr do národního parku prostě nepatří, protože je navržený v původní podobě jen kvůli maximálnímu zisku developerů. To určitě není posláním národních parků.
  • Autor ndřej Bílek
  • Datum a čas 15.12.2008 22:15
Reaguj
Re: otazka
Vážený pane Luczy, myslím, že je na Slovensku mnohem víc než 10 % hor, které by nebyly národním parkem. Ale je to problém politický, nikoliv ekologický, takže ani s přírodovědným vzděláním na Vaši otázku nejde odpovědět. Otázka je spíš to, co potřebujete v horách dělat. Myslím, že ani ve Švýcarských Alpách mimo národní parky se běžně nechováte o nic "svobodněji", než můžete v Tatrách nebo Fatře. Největší průšvihy ochrany přírody podle mě nejsou s jednotlivými návštěvníky, turisty či skialpinisty, ale v tom, jestli zůstane aspoň kousek (třeba 8-10% smrkového lesa) zachováno v přírodním stavu bez toho, že by ten les někdo musel pěstovat.
Reaguj
suche lesy
ochranari by mali mat zakazane chodit k lekárovi.ak su tiez sucastou prirody,tak nech si to s nimi priroda vysporiada sama.lesnici su lekari lesa.
  • Autor pete
  • Datum a čas 15.12.2008 16:54
Reaguj
Hm
Já ochraně přírody nerozumim, ale přiznávám, že se mi ta seschlá Šumava taky nelíbí. Nicméně pár chybek by se v tom rozhovoru našlo: Zóny v NP Šumava nebyly stanoveny zákonem. NP Šumava byl vyhlášen roku 1991 a ne 92.
  • Autor Sysel
  • Datum a čas 15.12.2008 12:08
Reaguj
otazka
kto z kvalifikovanych a skolenych ekologov mi vysvetli preco napriklad na slovensku je minimum 90% atraktivnych hor narodnym parkom, (teda rezervaciou normalnou alebo prisnou), a ludstvo sa pritom rozmnozuje v geometrickom rade. aky "vybeh" je tymto ludom dovoleny? musia tito ludia ostat doma alebo v krcmach?
Reaguj
Celkem 11 příspěvků v diskuzi


Alpy AKTUÁLNĚ 2021

Alpy AKTUÁLNĚ 2021

GROSSGLOCKNER Co je co v Alpách nového, jaké vládnou na horách podmínky pro horolezectví a turistiku, kde se lyžuje, jak fungují chaty i cokoliv jiného, co zajímá návštěvníky nejvyšších evropských hor.... celý článek

Jen tak se proběhnout v Praze

České hory AKTUÁLNĚ 2020/2021

registrovat

Super volbou na letní rekreaci je určitě ubytování Velký Meder. Turistům a nadšencům hor by se mohlo hodit ubytování Vysoké Tatry, kde najdete ty nejlepší chaty a chalupy.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.







Nejčtenější články

Radotínské skály a Slavičí údolí

Radotínské skály a Slavičí údolí

Uzávěrka okresů způsobila, že se turisté v Praze vydávají i do takových bizarních míst jako Radotínské skály. Nevedou sem žádné značené trasy pro pěší, ale podle turistických map v mobilu se dá ve
České středohoří AKTUÁLNĚ 2021

České středohoří AKTUÁLNĚ 2021

KOKOŘÍNSKO Zprávy z krajiny plné čedičových sopek, pískovcových skal, lesů a úrodných rovin.
Spišský hrad, majestátna perla Spiša

Spišský hrad, majestátna perla Spiša

Travertínová kopa s nadmorskou výškou 634 m sa vypína 200 metrov nad okolím. Takmer kolmými stenami, vysokými 20–40 metrov, vytvára aj bez kamenných múrov neprístupné a nedobytné miesto Spišský hrad. 
Historická ťažba a spracovanie nerastov v Tatrách

Historická ťažba a spracovanie nerastov v Tatrách

TIP HORYDOLY Místa, kde se ve Vysokých Tatrách a okolí těžilo zlato, měd a stříbro, popisuje útlá brožura, kterou vydalo Slovenské národné múzeum - Prírodovené múzemu v Bratislavě. Montanisté a znalci starého báňského podnikání na Slovensku
Trampský vor v Malé Americe

Trampský vor v Malé Americe

RETRO TÝDEN Z DEVADESÁTEK Malá Amerika (též Rešna, Na Rešnách, Nákladový lom, Amerika, Školka) je bývalý vápencový lom na Karlštejnsku v Českém krasu. Býval oblíbenou trampskou lokalitou, která se nedala až tak snadno

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Síla komunit - přednáška Impact Hub - online 26.4. 19:30
Slavnosti svobody Plzeň 6.-9.5. 6.5.
KhaaKhaaPride Česká Lípa, Perla 7.-9.5. 7.5.
Free Time - veletrh Polsko, Gdaňsk ZRUŠENO! 10.-11.5. 10.5.
BTL - veletrh Portugalsko, Lisabon 12.-16.5. 12.5.
Pochod Praha - Prčice  Prčice   15.5.
Yachtfestival - veletrh Německo, Hamburg 28.-30.5. Lodě a čluny 28.5.
Ratolest Fest Praha, Rašínovo nábřeží 29.5.
IBTM - veletrh Singapur 8.-9.6. 8.6.
ATM - veletrh Spojené arabské emiráty, Dubai 16.-19.5. 16.6.

Diskuse

cdzcs bigvalue shop, 23.4.2021 14:19, 120 příspěvků
cdzcs Antivirua support, 23.4.2021 14:09, 120 příspěvků
cdzcs Riveraman, 23.4.2021 14:06, 120 příspěvků
webovka Micheal, 22.4.2021 14:32, 120 příspěvků
Nový zákon- Nutný 1,5m od... Horydoly , 20.4.2021 21:28, 5 příspěvků
Nový zákon- Nutný 1,5m od... Bretislav, 20.4.2021 19:19, 5 příspěvků
Grafy Michael Beranek, 20.4.2021 19:04, 2 příspěvky
Nový zákon- Nutný 1,5m od... Horydoly , 20.4.2021 15:08, 5 příspěvků
Nový zákon- Nutný 1,5m od... Bretislav, 20.4.2021 11:02, 5 příspěvků
Grafy Erik, 19.4.2021 23:34, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Co Čech, to cyklista Horydoly , 15.4.2021 20:15
Re: Spolulezec v Litoměři... Kuba Turek, 12.4.2021 1:36
Spolulezec v Litoměřicích... Horydoly Open, 12.4.2021 1:31
Inhalovanie minerálok Her... Horydoly , 11.4.2021 14:15
Cestovatelé během svátků ... Horydoly , 10.4.2021 0:04
Re: Historická ťažba a sp... Horydoly , 7.4.2021 17:43
Re: Historická ťažba a sp... Horydoly , 6.4.2021 0:33
Historická ťažba a spraco... Horydoly , 6.4.2021 0:27