Ďáblův odkaz, jezerní maraton

Oko běžcovo se v té době může kochat rozličnými druhy ptactva zde hnízdícími, krátery sopek a doprovodnými pseudokrátery, surrealistickými skulpturami vytvořenými lávou.

Samotná trasa je rovinatá a rychlá. Traťové rekordy pocházejí z roku 1999. U mužů obnáší 2:43 h a u žen 3:05 h.

Tvořivé exkrementy

O vzniku jezera Mývatn mají Islanďané velmi zajímavé představy.

Na počátku věků, hned poté co Bůh stvořil svět, se prý stalo, že se Ďábla zmocnila zloba, vztek a žárlivost. Rozhodl se, že takovou nádheru nepřipustí, a zlostně začal čůrat směrem ke Slunci.

Naštěstí, minimálně pro Islanďany, se netrefil. Proud jeho moči dopadl na Zemi a nechal vzniknout jezeru Mývatn. Krásný nápis na informační ceduli hlásá anglicky: "The Devil’s Piss."

I v zimě to na vás může přijít

Někdy prostě nejste na místě ve správný čas a možná se vám stává, že pocítíte touhu zaběhnout si maraton i bez občerstvení po každých pěti kilometrech, bez medailí a diplomů, bez památečních triček pro účastníky.

Mývatn je natolik inspirativní, že vás myšlenka na maraton nemilosrdně popadne třeba i vprostřed sněhové vánice a nenechá vás chvíli v klidu, dokud ji za směle podanou ruku nepřivedete k realizaci.

Fet bez rizik

Ne vždycky, když má člověk chuť si zaběhat a doplnit hladinu prudce návykových endorfinů v krvi, je po ruce nějaký organizovaný maratonský běh.

Je ale nutné lpět na nepotřebných tradicích spjatých s naší soutěživou západní kulturou? To záleží na tom, jak nutně potřebujete dostat svoji dávku do žil. Škrtidel, jehel a injekčních stříkaček netřeba.

Islandská panoramata s citovou hloubkou, tu rozervána, tu stmelena či doslova spečena v jednolitý blok, tu melancholická a přemýšlivá, tu výstřední a bujará ve spojitosti s během připraví vašemu krevnímu řečišti takový emocionální a chemický koktejl, že zůstanete navždy polapeni.

Navždy závislí. Aniž byste přidělali vrásky na čele hroutícímu se českému systému zdravotní péče.

Pod sněhem je všechno stejné

Zhruba polovina obvodu jezera je lemována známou okružní silnicí číslo 1. Dále poběžíte po silničce č. 848 a kousek také č. 87.

Podle povrchu je ale od sebe nerozeznáte. Všechny se vyznačují kvalitou nejdůležitější dopravní tepny. Islandské. A hlavně v zimě, pod sněhem a ledem vypadají všechny úplně stejně. Jen na jedničce asi častěji potkáte silničáře s těžkými prohrnovacími stroji.

Orientace je velmi snadná a nenáročná i za nízké viditelnosti a tmy. Na celé trase potkáte pouze dvě místa, na nichž lze teoreticky očekávat pomoc a útočiště hotelu, benzínové pumpy či obchůdku.

Větší je městečko Reykjahlíđ s přilehlými usedlostmi. Téměř naproti přes jezero je Skútustađir, menší shluk domů se dvěma hotely. Jedním z nich je již zmíněný Sel (Sel Hótel Mývatn).

Jednomužný kolektivní sport

Není třeba shánět organizátory, vyznačovat trať a vyvěšovat plakáty sponzorů. Kdo říkal, že to nemůže být one-man-show? Jezero má po obvodu 36 kilometrů. Zbývajících šest a 195 metrů k tomu musíte někam prodloužit. To není těžké. Možností mnoho.

Na každé křižovatce čeká krásný kout přírody. Lávové věže Dimmuborgiru, trychtýř kráteru Hverfjall, syčící parní lokomotiva skrytá pod zemí ve Hveriru. Doběhnout se dá i ke komplexu vyhřívaných bazénů pod širým nebem. Není snad toto místo ideální pro zakončení maratonského martýria?

Zima je fajn!

Zima je běhu vlastně velmi příznivě nakloněna. Turisté žádní, hotely povětšinou zavřené, mimo provoz do začátku další sezóny.

Proč tedy nespojit pokus o zimní maratonský běh se survivingem ve stanu?! Ráno stačí nastartovat vařič o něco dříve, do batůžku připravit velkou termosku plnou horkého čaje, pár čokoládových tyčinek a štangličku bonbonů s hroznovým cukrem pro největší krizi a může se vyrazit.

Pokud budete se startem váhat přes poledne, lehce se vám stane, že se kromě maratonce stanete i nočním běžcem. Ostrovní země leží totiž blízko polárního kruhu a v zimě se smráká skutečně brzo. A rychle.

Ale má to i svá pozitiva. Tělo je zaujaté krásami vůkol, později rozeznáváním všelijakých prapodivných stínů a snahou neopustit silnici do příkopu či do jezera, jehož led nemusí být na všech místech zrovna pevný.

Jíst tělu asi netřeba, pití žádá minimum. Tak se stává, že postačuje jedna tyčinka Mars a dva kalíšky čaje.

Co na tom, že je to zatím nejpomalejší maraton, jaký se mi podařilo zaběhnout? Vždyť i na hvězdy je třeba pohledět. A ti nejšťastnější z nás poběží pod širokými závoji zelenkavé polární záře.

 Island na HORYDOLY

1 muž, 30 dnů, 30 maratonů

Na Islandu zmizel most

Rok po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull

Pod islandskou pokličkou

Bleší trh Kolaportid v Reykjavíku

Treking přes Duhové hory

Lavinami zasypaný Island

Vestmannaeyjar – ostrovy západních mužů

Ďáblův odkaz, jezerní maraton

Na Islandu jsou ufoni!

Prodejte to všechno!

Island na vlastní pěst

Divukrásné příběhy mraků

Levný Island

Jak vypadá Island po výbuchu sopky?

Islandská příroda krizi nepodléhá

Nejhezčí túry světa

Zobrazit místo Island - Iceland na větší mapě