Svatojiřské klání: Nymburský půlmaraton a také čtvrtmaraton

No, my nezpívali, my jsme běhali. Zaplaťpánbůh! A jestli vás zajímá, že to vyhrál Abdelkabir Saji za 01:10:16, tak už se čtením nezdržujte. Já, věren své pověsti a poněkud pomalejším nohám, přináším zprávy spíš z týlu než z první bojové linie.

Mladý, ale už tradiční

Nymburský půlmaratón je mlaďas. Jsou mu čtyři roky, ale má se k světu. A navíc má dvojče – nymburský čtvrtmaraton! Krásnej název pro desítku, ne?! Startuje se společně a ti, kteří to napálí hned po startu, to jsou desítkáři. Ti, kteří se nechají jejich tempem vybláznit, to jsou… No, řekněme – nerozvážlivci. Nebo budoucí vítězové, jak se to vezme. Když jsem vylezl z vlaku do mrazivého rána, kdy šla pára od huby, říkal jsem si, že svátek bych přece mohl slavit i v útulné a vytopené hospůdce. Houby, rozhodl jsem se, jde se na to. Vzhůru k Labi!

Nymburské schody do nebe

Není moc půlmaratónů, kdy by člověk šlapal po schodech. Organizátoři to sčítli a upozornili na to v propozicích. Drápete se totiž i po schodech. V tom prvním kole jsem jim věřil, že jich je 60, v druhém se mi zdálo, že je to 160. Je fakt rozdíl, jestli půlmaratón běží deset tisíc lidí, nebo pár stovek. A já si, a přiznávám, že poprvé v životě, užíval tu rodinou atmosféru. Nymburští hasiči na občerstvovačkách, příjemné dobrovolnice na rozcestích a trasa po krásných polabských cyklostezkách. Foukalo, Labe záblo už na pohled, ale bylo to krásné. Fakt že jo! A ty dobrovolnice…super! Na jednu mám obzvlášť příjemné vzpomínky. Stála asi na osmém kilometru, povzbuzovala, tleskala a hecovala. Jenže když vám někdo na osmém kiláku půlmaratónu povzbudivě řekne, že už je to jen kousek…no tak. Tak prostě nevím. Ale paní si stála na svém. Když jsem ji míjel podruhé – tentokrát už na šestnáctém, tak volala povzbudivě: "Já říkala, že už je to jen kousek…" A uměla motivovat: "V cíli je guláš, klobásky, pivo…" Tak jo, šlápnul jsem do toho. Navíc byla moc hezká!

Otočka smíru

Jedna vychytávka mě vzala za srdíčko. Doběhli jsme do cílového prostoru, ale aby byl zachován přesný počet kilometrů, hnali nás ještě asi sto metrů vlevo, otočka a zase sto metrů zpátky. Odděleno páskou a my si přes tu pásku plácali, povzbuzovali, zubili se na sebe…no bodejť ne, cíl byl v dohledu! A v cíli… jak říkala ta paní dobrovolnice: Jídlo a pivko jako křen. Nikdy tak nechutná! Tak to byl Nymburk 2016. Do dalších let přeju hodně štěstí a tak perfektní organizaci jako letos. Je to hezkej závod – přijďte to zkusit příští rok. Po Labi kolem vás budou jezdit hasiči na člunech, hezké dobrovolnice potěší a povzbudí… a já? Já jednou strávil svátek jinde než v hospodě!

INFO: Nymburský půlmaraton

 Nymburk je město sportu

VODÁCI Mrlina: polabské safari

VODÁCI Sánský kanál: plavba na sedm hodin

CYKLISTÉ Sánský kanál proti proudu na kole

TURISTÉ: Po stopách Bohumila Hrabala

IN-LINE Po Labi na osmi kolech

KOUPÁNÍ Pískovny v Poděbradech a Sadské