Hodnocení hotelů: není hvězda jako hvězda

Historie českého hvězdného systému sahá na počátek minulého století, do roku 1919, kdy byl pod Ministerstvem průmyslu zřízen Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců. Jednalo se o jakési bezplatné poradenství, které mělo za cíl pozvednout úroveň ubytovacích zařízení v každoročně vydávaném adresáři ministerstva.

V roce 1939 pak vešel v platnost zákon o třídění podniků, který vůbec poprvé vymezil kategorie ubytovacích zařízení na A, B, C, D z nichž písmeno D označovalo ubytovací hostinec, zatímco zbylá písmena referovala o jednotlivých kategoriích hotelů.

Hvězdičkový systém, který v roce 1939 zavedla společnost Star Service, byl v České republice používán až od roku 1979 na základě rozhodnutí tehdejší komise pro cestovní ruch.

Sedm evropských asociací

Od roku 2010 u nás funguje oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení na základě členství v Hotelstars Union, kterou založilo 7 hotelových asociací evropských zemí, včetně té naší. Klasifikace vychází z Živnostenského zákona a k tomu příslušící normy, která má ovšem pouze doporučující charakter, nikoli obecnou závaznost. Právě na základě ní vznikla unie Hotelstars, která uděluje certifikaci hotelům, u nichž lze s jistotou říct, že jsou s touto normou v souladu. Ze zákona musí být každý hotel u nás označen kategorií a třídou, nikdo ovšem nekontroluje, zda tomu také odpovídá realita.

"Chybí zde informovanost mezi veřejností o skutečnosti, že větší část hotelů a penzionů v České republice tuto normu nedodržuje, není certifikovaným zařízením a počet hvězd si uděluje výhradně dle vlastního uvážení. V důsledku toho dochází k pokřivení vnímání trhu a dezinformování veřejnosti," uvádí Klára Hájková z Asociace hotelů a restaurací.

Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení Hotelstars je jediným systémem v Česku, který umožní zařízením odlišit se od konkurence a garantovat jejich služby zákazníkům. Tento harmonizovaný evropský hotelový klasifikační systém plně podporovaný Evropskou komisí představuje systém vytvořený zdola, samotnými zástupci oboru, bez direktiv, na základě rozsáhlých průzkumů potřeb celoevropského trhu. "Hotelstars Union významně přispívá k udržitelnosti konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu a jeho prioritou je systém nadále rozvíjet," dodává Klára Hájková.

Aktuálně má unie 16 členů, jejichž cílem je sjednotit klasifikaci hotelových služeb. Jsou mezi nimi Německo, Rakousko, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Belgie, Řecko, Dánsko, Švédsko nebo také Malta a o vstupu dalších se neustále jedná.

Systém zná zatím jen pět hvězdiček rozdělených do tříd Tourist, Economy, Standard, First Class a Luxury, přičemž ty hotely, které nabízejí služby nad rámec bodového hodnocení jejich třídy, mohou navíc nést označení Superior. Zjednodušeně se dá říci, že například hotely třídy Luxury Superior se kvalitou služeb blíží pomyslné šesté hvězdě. Hosté hotelu Luxury mají například k dispozici výběr z různých druhů polštářů nebo 24hodinový room service.

Třídy versus kategorie

Vedle jednotlivých tříd na bázi hvězdiček, existují, v rámci klasifikačního systému, také kategorie. Jsou jimi hotel, hotel garni, penzion, motel, bodel a depandance. Od klasifikace podle tříd se liší hlavně co do druhu. Podstatný je také fakt, že všechny kategorie, vyjma hotelu, mohou získat maximálně čtyři hvězdičky v klasifikaci podle třídy.

Klasifikační systém v praxi

Na samotnou certifikaci dohlíží klasifikační komise složená ze zástupců Asociace hotelů a restaurací, z nichž alespoň jeden je zároveň zástupcem některého z pětihvězdičkových hotelů, dále ze zástupců Sdružení českých spotřebitelů, agentury CzechTourism, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ze zástupce Ministerstva pro místní rozvoj.
Certifikáty přidělené komisí je potřeba vždy jednou za pět let obnovit. Kromě certifikátu je přidělován i tzv. Klasifikační znak neboli samolepka, která nese odpovídající počet hvězdiček. Získání Certifikátu a Klasifikačního znaku Hotelstars přitom není podmíněno členstvím v Asociaci hotelů a restaurací.

Klasifikační systém má také ekologický aspekt, protože žadatel o certifikát zároveň dokládá přehled alespoň tří ekologických aktivit předem stanovených unií Hotelstars. Spadá sem například instalace automaticky vypínané klimatizace, vybavení energetickými spotřebiči minimálně třídy A, nebo výměna ručníků v koupelně pouze na žádost hosta.

Jak je tomu ve světě

Hotelové asociace evropských zemí mají navíc možnost stát se členem evropské konfederace HOTREC zastřešující hotely a restaurace v rámci Evropské unie. Členové konfederace společně usilují o sjednocení všech evropských klasifikačních systémů tak, aby na jeho konci zůstal právě klasifikační systém Hotelstars Union.

Ve Španělsku a Portugalsku funguje vládní systém přidělování hvězdiček definovaný zákonem. Na Novém Zélandu hotely za certifikaci platí. Ve Velké Británii provádějí hodnocení inspektoři pracující pod Automobilovou asociaci. Funguje tu maximálně pětihvězdičkový systém, který má ovšem jednu zajímavost. Hvězdičky se neudělují zlaté, nýbrž černé. Je v tom jistá paralela s typickými londýnskými černými taxíky, které si mohou dovolit opravdu jen dobře situovaní turisté.

V Americe je hodnotících systémů hned několik a vzájemně si konkurují. Oficiálně však neexistují žádné vyšší třídy než 5 hvězdiček. Pokud tedy hotely vystupují s označením 6* a vyšším, jedná se zpravidla o reklamní informaci a jejich vlastní marketingové označení. V České republice se takové hotely zatím nevyskytují.

Hotelová extraliga

V posledních letech začala být pětihvězdičková třída nedostačující, ale protože se v Evropě mnoho superluxusních hotelů nestaví, hodnotící systémy u ní prozatím zůstávají. Vývoj jde však neúprosně kupředu a poptávka náročných VIP hostů, vyžadujících komplexní servis, stoupá, a tak ve světě vyrostlo i několik superluxusních hotelových resortů, které, alespoň neoficiálně, užívají označení šestihvězdičkové a vyšší.

Patří mezi ně například Čechy oblíbený dubajský hotel Atlantis the Palm, unikátní také v tom, že stojí na uměle vybudovaném ostrově ve tvaru palmy. Hotel, z části koncipovaný jako vodní park, si zakládá především na špičkové gastronomii. Své restaurace zde provozuje několik michelinských šéfkuchařů, včetně Gordona Ramsayho nebo Nobu Matsuhisa.

Milovníci zimy jistě nepohrdnou Kulm Hotel St. Moritz ve Švýcarsku. Toto luxusní zimní středisko třídy superior je orientované na horskou turistiku, relaxaci a wellness.

Ti, kteří preferují památky, architekturu a hlavně nákupy, mají možnost zavítat do přepychového hotelu Town House Galleria v Miláně, který stojí v historickém centru města. Přímo v budově hotelu se nachází The World of Leonardo Da Vinci muzeum. I přes okázalý interiér je hotel tzv. pet friendly, tedy se zde ubytujete s domácím mazlíčkem!

Za zmínku stojí také jeden paradox, který lze, s trochou nadsázky, nazvat noční můrou z Pchjongjangu. Je jím hotel Ryanggang v Severní Koreji z roku 1989, který se řadí mezi šestihvězdičkové. Realita tomu ovšem ani zdaleka neodpovídá. Hosté dokonce zdejší služby přirovnávají k vězení.

A tak nezbývá než doufat, že se co nejdříve povede zavést celosvětový klasifikační systém. Zatím se mohou hosté spolehnout pouze na hodnocení ostatních cestovatelů prostřednictvím webů jako TripAdvisor.com nebe Booking.com a jim podobných.