Muslimská víra ve Švýcarsku

Z cizinců ve Švýcarsku je dnes muslimů asi 400 000. To je skoro 5,5 % z celkového počtu obyvatel, jestli jsem nezapomněl matematiku.

Stovky modliteben

V horské zemičce je něco mezi 130 až 160 muslimských středisek a modliteben.K tomu se musí ještě připočítat dalších 50 až 100 muslimských modliteben spolkových.

Před volbami byly ve Švýcarsku čtyři mešity s opravdovým, vysokým minaretem. Zastánci muslimů tvrdí, že k mešitě patří minaret stejně jako zvon k věži kostela. Jak se zdá, zmýlili se, a konzervativní část švýcarského obyvatelstva jasně řekla, že se na pasoucí se krávy pod minarety dívat nechce.

Sedláci minarety nechtějí

Výsledky voleb jsou skutečně překvapivé, nechceme–li říci šokující. 57,5 % voličů řeklo minaretům své NE. Dokonce v kantonu Appenzell Innerrhoden se nechuť obyvatelstva k minaretům odrazila v 71,5 % volebních lístku vložených do uren, říkajících NE.

Ze 26 kantonů se jenom čtyři k minaretům postavily pozitivně – Neuchâtel, město Basilej, Waadt a Ženeva. Rozdíl mezi městy a vesnicí je viditelný, obyvatelům měst mešity vadí o něco méně než sedlákům, bez ohledu na to jestli jsou katolíci nebo protestanti.

Francouzům tolik nevadí

V kantonech, kde se mluví francouzsky, je méně odpůrců než v německých kantonech. Italsky mluvící Švýcaři z Tessinu ale odmítli minarety skoro 69 % platných hlasů.

Jak se zdá, už stojící minarety se ale bourat nebudou. Hluboko zakořeněný strach z plížícího se islamismu asi vyvolá další reakce, část vítězů už dnes uvažuje nechat rozhodnout švýcarské obyvatelstvo o dalších faktech – nošení šátků u žen zastávající veřejná místa ve společnosti, zahalování se do burky na veřejnosti pro ženy, promíjení povinné výuky plavání ve školách pro muslimská děvčata, separátní hřbitovy pro muslimy, klitoridektomie a nucená, domluvená manželství.

Toto všechno stojí na programu skupin nejen konzervativců. Jestli k tomu dojde se uvidí, třeba se obě strany domluví na různých ústupcích, tak jak to bývá v demokratické společnosti zvykem, ale stejně se oba světy, evropský/křesťanský a muslimský budou muset zamyslet v budoucnosti nad faktem zvýšené oboustranné tolerance.

Francouzští politologové a znalci tamního domácího etnika předpokládají, že v roce 2050 bude 50 % francouzského obyvatelstva muslimské víry – konfrontaci s tímto faktem dnešní tatínkové a maminky třeba už nezažijí, ale jejich děti se budou muset možná rozmýšlet, jestli se třeba nebudou muset naučit arabsky, aby se v běžném životě domluvily.

Autor žil třicet let ve švýcarské konfederaci, dnes bydlí ve francouzské vesničce Hagenthal le Bas poblíž Basileje.