Uhlobaroni ze Sokolova dali ruce pryč od Klínovce

U chátrání jedné z nejvýznamnějších turistických staveb v Česku je neustále starosta Božího Daru Jan Horník. Za komunismus byl ve vedení TJ Jáchymov, kterému patřilo sportovní vybavení na Klínovci. Od roku 1990 je nepřetržitě starostou Božího Daru, kterému patří budova na Klínovci - rozhledna, restaurace a hotel. Je místopředsedou politické strany Starostové a nezávislí.

Soukromě podniká v cestovním ruchu. Pro městečko Boží Dar získává obrovské množství dotací. Kdysi slavný, krásný a výdělečný symbol Krušných hor ovšem nechává chátrat. Památkově chráněný komplex historických budov na Klínovci přivedl k zániku.

VIDEO Klínovec na kole

Zastupitelé města sice vloni rozhodli o pronájmu bývalého hotelu a restaurace se zázemím na 25 let těžařské společnosti SUAS group, která má kořeny v Sokolovské uhelné, ale tento projekt letos v létě zkrachoval aniž by vůbec začal.

Původ majetku hlavních majitelů SUAS je spojený s divokou privatizací hnědouhelných dolů. Známý je Jaroslav Rokos a Pavel Tomek. Ti vyslali do výběrového řízení na Klínovec dceřinou firmu Windsor Spa hotel. Byla jedinou přihlášenou.

Roční nájemné Klínovce bylo stanoveno na 4,2 milionu korun. Důvod zájmu o zničený Klínovec ovšem nebyl plán na obnovu cestovního ruchu na Klínovci, nýbrž vůně dotačních peněz. Budovy na vrcholu byly zařazeny mezi jedenáct prioritních projektů v Karlovarském kraji, který pro ně měl získat evropské dotace 420 milionů korun. Jenže kapříci nepřipluli a sokolovští uhlobaronu od Klínovce cukli.

"Město Boží Dar zcela logicky prezentuje projekt revitalizace hotelu s důrazem na nutné rozšíření ubytovacích kapacit na rámec projektu financovaného z prostředků Evropské unie, které pozitivně ovlivní ekonomickou návratnost investice. Takový způsob prezentace by ale z našeho pohledu mohl vykazovat znaky diskutabilního využití veřejných peněz k podpoře soukromého podnikání. A my jsme nenašli legitimní cestu, jak tento problém vyřešit," uvádí Miroslav Cink ze skupiny SUAS.

VIDEO Klínovec na lyžích

Historie rozhledny na Klínovci

Klínovec / Keilberg (1244 m) je nejvyšší vrchol Krušných hor. Na plochém temeni dnes stojí uzavřený hotel s rozhlednou (24 m), telekomunikační věž (80 m), parkoviště a lyžařské lanovky.

1817 dřevěnou vyhlídkovou věž staví město Jáchymov.
1868 věž lehne popelem.
1884 Krušnohorský spolek Jáchymov staví kamennou rozhlednu. Stojí dodnes.
1888 vyhlídkový ochoz je zasklený.
1893 postavena ubytovna pro 10 osob a 8 koní.
1897 na Klínovci je zřízena pošta.
1900 postaven hotel.
1907 přistavěna prostorná budova restaurace.
1913 hotel přistavěn o první patro a celkově pojme 80 hostů, 35 koní a několik automobilů.
1929 požár a přestavba objektu do dnešní podoby.
Před 2. světovou válkou nabízí hotel 112 postelí.

 Klínovec na HORYDOLY

Klínovec, rozsáhlé lyžování v Krušných horách (2023)

Klínovec, cykloturisté v trailcentru (2023)

Skiareál Klínovec nelze udržet bez silného cyklistického léta (2023)

Z Klínovce do Prahy za dva dny na kole (2023)

Klínovec získala Sokolovská uhelná (2023)

Přes Krušné hory na kole (2021)

Sliby se slibují a blázni se radují (2012)

Čtyři nové sedačkové lanovky (2012)

Klínovec - rozhledna na spadnutí (2011)

Na Klínovci roste rampa za milion (2003)

Klínovec, lyžařský středověk (po 1970)

Klínovec před 40 lety (po 1970)

Skiroute Neklid - Jáchymov (po 1970)

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě