Český horolezec zemřel na Ključevské

Pod vrcholem sopky Ključevskaja ve výšce 4300 metrů nad mořem na ruské Kamčatce byl padajícím kamenem těžce zraněn český horolezec. Stalo se tak v pondělí 4. srpna. Tři spolulezci sestoupili dolů a zavolali pomoc, ale to mu již nepomohlo. Záchranná výprava ho ve středu po poledni středoevropského času našla mrtvého.

Ključevskaja je vysoká 4750 metrů a projevuje dozvuky sopečné činnosti. Z jejího vulkánu se uvolňují plyny, létají z něho vyvržené kameny a na hoře je permanetní zemětřesení.

Místo slibovaného rozhovoru s vedoucím pražské pobočky cestovní kanceláře Turistika a hory Martinem Kráčalíkem přinášíme detailní zprávu přímého účastníka záchrané akce Stanislava Solanského ze stejné cestovky, který se významnou měrou podílel na záchrané akci. Zároveň byl vedoucím zájezdu na Ključevský vulkán.

Dne 4.8.2003 zhruba v 8pm místního času došlo při sestupu z 4750 m vysokého vrcholu nejvyšší sopky Euroasie – Ključevskaja k velmi vážnému smrtelnému úrazu českého alpinisty Miloše Smilovského, patřícímu k individuální, původně šestičlenné členné skupině. Padající kámen ho zasáhl do hlavy. Rychlost kamene byla tak veliká, že ho odhodila asi o 150 m níže. Náraz mu způsobil zranění neslučitelná se životem. První pomoc mu poskytli další čestí turisté, mezi nimiž byl i náš lékař výpravy CK TaH, MUDr. Marian Koranda. Společnými silami se snažili stabilizovat stav zraněného. Jedna trojice turistů začala rychlý sestup, aby podala zprávu o neštěstí a přivolala pomoc. Ostatní setrvali u zraněného ve výšce 4400 m n.m. Při prudce se zhoršujícím se počasí a prudce klesajíci teplotě, až k –15 st. C, se snažili společně zraněného udržet při životě více než tři hodiny. Po beznadějném boji o jeho život se zhruba ve 12pm vydali z bezpečnostních důvodů na sedmihodinovou sestupovou cestu do základního tábora. Tam dorazili zhruba v 7am, dne 5.8.2003. Tělo zůstalo nahoře.

Jako vedoucí výpravy CK Turistika a Hory jsem zprávu o zranění dostal ve 10pm v základním táboře a ihned jsem zahájil s dalšími dvěma, mezi kterými byl i náš místní vůdce, sestup pro pomoc na vulkanologickou stanici Podkova, kam jsme dorazili okolo 5.8.2003. v 7:30am. Telefonicky jsme požádali o pomoc záchranáře a vrtulník na MČS – Ministerstvo pro mimořádné události ruské federace. Autem jsem se přesunul do nejbližší vesnice Ključ a pomáhal při organizaci záchranné akce. Z 80 km vzdálené vesnice Kozirevsk vzlétl vrtulník záchranné služby, ale pro nepříznivé počasí a hustou mlhu nemohl pokračovat v letu. Podařilo se nám společně s Michailem S. Plotnikovem, naším místním smluvním partnerem a horským vůdcem, zajistit skupinu záchranářů z Petropavlovsk-Kamčatskij, kteří se na 600 km dlouhou cestu museli vydat terénním autem Kamaz. Do Ključi dorazili 6.8.2003 v 1pm. Společně jsme vyrazili pěšky až do výsky 2550 m do základního tábora, kde již byli shromážděni všichni účastníci výstupu jak naší CK, tak individuální skupiny. Zde jsem se dozvěděl o úmrtí zraněného Miloše Smilovského.

Záchranáři začali výstup v 9am ve snaze snést tělo zemřelého. Všichni čeští turisté sestoupili téhož dne do 40 km vzdálené Ključe. Do té chvíle záchranáři nedokázali tělo zemřelého transportovat do míst dostupných pro vrtulník.

Zesnulý Miloš Smilovský byl dlouholetým horolezcem se zkušenostmi z Himáláje, Ťan-Šanu, Alp… celá událost byla nešťastnou náhodou bez cizího zavinění. Při výstupu bylo dobré počasí, které umožňovalo úspěšné dosažení vrcholu. K zhoršení počasí došlo až v průběhu ošetřování a záchranných prací.

Je třeba zdůraznit, že všichni alpinisté a turisté, kteří se účastnili výstupu na Klučevský vulkán, měli profesionální výbavu, na rozdíl od záchranářů z Ministerstva pro mimořádné události, kteří si od našich půjčovali lana, karimatky, rukavice… Jejich místní vůdce vedl výstup v gumových holínkách.

Naopak velké poděkování patří panu Ivo Slavíčkovi – vícekonzulovi ČR v Jekaterinburgu, panu Michailu S. Plotnikovi z Ključi, ošetřujícímu doktorovi MUDr. Marianu Korandovi a všem ostatním, kteří se podíleli na řešení této mimořádně složité situace.

Všech 17 účastníků společného mezinárodního výstupu naší CK (ČR, Švédsko, Francie) a individuálních alpinistů se pomalu vzpamatovává z třídenního prožitého stresu a bude se snažit pokračovat v upraveném programu naší CK Turistika a Hory. Po dalších navštívených krásách Kamčatky se naše skupina CK bude vracet 17.8.2003 letecky do Prahy.

Miloši, díky, byl jsi veliký kamarád a vzor! Nikdy nezapomeneme!

"Jméno mrtvého jsou jen spekulace," uvedl pro tento server Horydoly vedoucí pražské pobočky cestovní kanceláře Turistika a hory Martin Kráčalík. "Oficiálně mohu říci jen to, že zemřel muž ze čtyřčlenné skupiny, ve které byl i Miloš Smilovský." Zároveň ovšem uvedl, že rodina pozůstalého je o jeho smrti již informována. "Dokud ale jméno nepotvrdí Ministerstvo zahraničí České republiky, není to nic oficiálního."

Podle Kráčalíka záchranná akce proběhla následujícím způsobem: "Náš průvodce Stanislav Solanský a místní najatý znalec Michail Plotnikov organizovali větší výpravu a mezi tím lékař naší výpravy Marian Koranda vystoupil ke zraněnému a ošetřoval ho. Po dvanácti hodinách ho následovala Plotnikovova a Solanského skupina." Bohužel to nakonec nebylo nic platné.

Martin Kráčalík uvedl, že tři čtvrtě letadla letícího na Kamčatku zaplnili Češi. Seděli v něm účastníci zájezdu cestovní kanceláře Turistika a hory, samostatně operující skupinky turistů, horolezeci a výprava geologů. "Za deset dní tam letíme s dalším zájezdem."

Podle serveru IDNES našla pozemní záchranná výprava vedená ruským specialistou těžce zraněného Miloše Smilovského již po smrti. Stalo se tak po poledni středoevropského času.

Ruská agentura Interfax upřesnila: "Pětičlenná výprava při cestě k místu, kde zraněný s kolegy uvízl, potkala tři z nich, kteří již mrtvé tělo snášeli do základního tábora."

Ruská tisková agentura ITAR-TASS vydala zprávu, že Miloše Smilovského zasáhl do hlavy padající kámen a ten se po nárazu zřítil třicet metrů hluboko. Jeho zdravotní stav zůstává neznámý, neboť se zraněného ani jeho skupinu nedaří kontaktovat.

Michail Plotnikov z cestovní kanceláře Šiveluč, který velí záchranné výpravě, uvedl, že ke zraněnému by mohli dorazit v jednu hodinu odpoledne středoevropskéhop času.

Vrtulník stále nemůže pro špatné počasí vzlétnout.

Ruský server Rambler-media uvedl totožnost těžce zraněného muže. Má jím být čtyřiačtyřicetiletý Miloš Milovský z Ostravy. Ruská tisková agentura ITAR-TASS zveřejnila horolezce pod jménem Miloš Smilovský.

Na hoře vládnou špatné podmínky, sněží a teplota se pohybuje okolo šesti stupňů pod nulou.

Český konzulát v Jekatěrinburgu oznámil, že zraněnému je 24 let. Jméno stále neprozradil. Zároveň je již jasné, kolik lidí je uvezněno ve svazích hory. Jde o dvě skupiny celkem o osmnácti lidech. Zraněný se nachází s lékařem cestovní kanceláře Turistika a hory a několika dalšími lidmi ve výšce 4300 metrů nad mořem, druhá skupinka byla včera ve výšce 2500 metrů nad mořem.

Vrtulník stále nemůže vzlétnout, protože na hoře vládne špatné počasí a navíc sopka je zahalena dýmem ze svého kráteru. Proto brzy ráno vyrazilo deset místních záchranářů pod vedením zkušeného horolezce pěším pochodem. "V tuto chvíli by měli být někde u základního tábora a míří dále k české skupině," řekl pro iDNES v sedm hodin ráno vicekonzul generálního konzulátu v Jekatěrinburgu Ivo Slavíček.

Podle informací vicekonzula Ivo Slavíčka z Jekatěrinburgu pro deník Právo se nepodařilo během dne horolezce s těžkým poraněním hlavy dopravit do bezpečí, protože vrtulník se záchranáři nemohl pro nízkou oblačnost vzlétnout. Zraněný s několika dalšími lidmi tedy bude muset přečkat noc v místě nehody ve výšce 4300 metrů nad mořem.

Od včerejší noci je tam s ním i lékař zájezdu cestovní kanceláře Turistika a hory, ale není s ním možné navázat spojení.

Syn majitele ostravské cestovní kanceláře Turistika a hory a zároveň šéf její pražské pobočky Martin Kráčalík v Televizních novinách na programu ČT1 popřel svá předchozí slova pro Radiožurnál. Šestičlenná skupina turistů, ve které se stalo vážné zranění, prý necestovala s jeho cestovní kanceláří a ta jí prý nezajištovala ani víza. Podobný slovní obrat během jednoho dne absolvovala jeho kolegyně Zuzana Oršová, když vysvětlovala smrtelný pád na Matterhorn. Mrtvý muž tehdy v roce 2001 prý nebyl účastníkem zájezdu cestovky Turistika a hory. (1. zpráva Cestovní kanceláři Turistika a hory se zabil klient na Matterhornu, 2. zpráva Zubatá čekala na obvyklém místě, 3. zpráva Příčinou tragédie na Matterhornu byl led).

Radiožurnál zjistil, že pravděpodobně jde o skupinu šesti horolezců, kteří se na sopku vypravili na vlastní pěst. Letenky a víza jim zajišťovala před několika dny Cestovní kancelář Turistika a hory. Zástupce pražské pobočky této kanceláře Martin Kráčalík pro Český rozhlas uvedl, že skupina jejich turistů, která se na Kamčatku před pár dny také vypravila, je v pořádku.

Vedoucí lyžařských expedic na kamčatku Jan Pala zvaný Palič do rádia potvrdil, že výstup na Ključevskou je tak technicky jednoduchý, že není potřeba brát s sebou místního průvodce.

Záchranný vrtulník se kvůli špatnému počasí ke zraněnému nemůže dostat. Podle účastníků české výpravy je zasažený na hlavě a leží v bezvědomí.

Tisková agentura AFP uvedla, že záchranáři kritizovali horolezce za to, že si odmítli najmout místního průvodce. Toto prohlášení lze ovšem považovat za ruský folklór, protože na rozdíl od samostatných výstupů evropských a amerických horolezců a turistů je v Rusku již dlouhá desetiletí zavedený přísný systém povolení na jednotlivé hory a obtížnosti. Bojovali s ním všichni čeští horolezci, kteří ruské hory navštívili po druhé světové válce, a bojují s ním dodnes.

Návrat do ruských hor

Čtyři zmrzlí Češi na Elbrusu